Můj text o babičce a Kateřině Konečné vzbudil obrovskou vlnu reakcí. Čekal jsem debatu o dezinformacích, místo toho přišla vlna obhajoby práva na názor. Je v pořádku, že mají volební právo i lidé pod vlivem dezinformací?

Opět jsem se nechal nachytat a po přečtení poutavých recenzí vychvalující seriál Adolescent jsem zasedl do gauče a pustil si ho. To byla ovšem chyba.

Miluji články, které se strefují do důchodců. Jejich pisatelé by byli hloupí, kdyby to nedělali, protože těžko by se s jinými tématy dostávali pravidelně do žebříčku nejčtenějších příspěvků.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová prostě a jednoduše pojmenovala věci tak, jak jsou. Když dojde plyn a nebude možné dost dobře topit, tak si každý normální člověk vezme další svetr, ...

Opakovaně jsem se setkal s tím, že moji vrstevníci pocházející z kdysi vlivných bolševických rodin mají tendenci snižovat zrůdnost normalizačního režimu a jeho sice upatlanou, ale přesto krvežíznivou zločinnost. Může to být projev podvědomé obrany před přijetím faktu, že jejich jimi milovaní rodiče sloužili a spoluvytvářeli zlo.