Nějak nechápu, proč to ten podílník prodá za málo spekulantovi a ten pak výhodně zbylým majitelům za draho. Proč to nekoupí ti zbyli rovnou za rozumnou cenu ? Takhle tratí původní podílník i zbylí majitelé a vydělá je ten spekulant s armádou právníků.
Například pokud se někdo dostane do exekuce, exekutor sepíše jeho majetek a dá podíl do dražby ... nemá povinnost nabízet nejprve podíl ostatním spoluvlastníkům. A občas i když to ti ostatní spoluvlastníci vědí, tak do dražby nejdou.
Ano říká. To neznamená, že musí dostat půlku baráku. Musí dostat kompenzaci v přiměřené hodnotě. A tuším že pro nezletilého to má být aspoň 3/4 jako kdyby dědil ze zákona. Pro zletilého je to dokonce pouze čtvrtina, Takže v pohodě se dá barák hodit na jednoho potomka s tím, že druhý bude vyplacen. Nebo se to dá řešit třeba svěřenským fondem - pokud je toho majetku více. Možností tohle řešit je více, ale on to někdo musí řešit ještě za života, což se lidem nechce. Obecně mají lidé problém se o těchto věcech bavit, ikdyž už tam nejsou děti a všichni jsou dospělí.
Víte v čem se liší takové ty ultrabohaté klany, kde se majetky dědí z generace na generaci? Mají na tyhle případy plán a starají se, aby majetek přecházel z generace na generaci a rozmnožoval se. Chce to starat se o to a mít plán hry.
A mít plán pro případ vlastního úmrtí (zvláště pokud má člověk rodinu), je taky fajn. Vemte si, že jsou třeba rodiny, kde se funguje na manželův účet, kde má manželka pouze disponabilní právo - po smrti manžela se takový účet uzavře a manželka se k penězům nedostane až do konce dědického řízení. Nějaký čas jsem dělal v bance a smrt může přinést do rodin spousty a spousty komplikací a nepříjemností. Spousta z nich jde ovšem eliminovat. Když už lidé ztratí někoho blízkého, tak to mají těžké už tak i bez dalších problémů a starostí.
Děkuji za fundovaný komentář, je to skutečně tak, jak říkáte. Nevím, proč 30 let po revoluci nejsou Češi schopni myslet trochu dopředu. Nemusím ani být součástí vyloženě bohaté rodiny, abych si uvědomila, že je lepší, aby majetek plynule přecházel, čímž zabezpečím celou rodinu (tedy nejen sebe). Samozřejmě to vyžaduje trochu disciplíny a celá rodina musí pochopit, proč a jak se to dělá. Ale rodiny se raději rozhádají a každý jede "na vlastní triko", s čím pak souvisí i to "flipování" nemovitostí. Ono totiž sice se řekne "napůjčoval si, ať si to vyřeší sám", ale když pak v důsledku exekuce jednoho člena rodiny zchudne celá, tak to už je jiná písnička.
Pozemky byly přeprodaný, nákup v dobré víře. Je to neprůstřelné.
Právě ten překup je asi to nejzajímavější na celé kauze. Dle mého skromného osobního názoru to ukazuje na promyšlenost od začátku, a to ze strany lidí kolem pana Janouška, kteří dobře věděli, jak tuto transakci "očistit" a zbavit se možnosti trestního stíhání.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Odhadní cena je terminologicky paskvil, nic takového neexistuje. V oboru
působím a ono to je složitější:
Při práci na ocenění se nejdřív musí stanovit hledaná báze hodnoty. To je a) tržní hodnota, b) obvyklá cena, c) reálná hodnota d) investiční hodnota e) cena zjištěná apod., těch standardů je řada pro různé účely a jurisdikce a zákonné účely. Některé mají jasné postupy i v detailech, jiné platí spíše obecně, ale měly by při použití standardu vést k odůvodněnému a obdobnému postupu a výsledku od různých oceňovatelů (ne stejnému na korunu, ale taky ne na 40% rozdíl) . U nás by mělo jít v případě fondu a dodržení tržního odstupu nejspíše o reálnou dle IFRS/IVS či tržní hodnotu dle IVS/dle zákona 151/1997.
A teď příklad z praxe, jak to funguje:
Klient přijde se zadáním "stanov mi hodnotu za těchto investičních předpokladů". Tj. standard je investiční hodnota dle IVS. Vznikne výstup, (formát možná zpráva, možná posudek dle zákona o znalcích - typicky se na straně klienta dneska říká posudek kdečemu, co si někde necháte udělat), v něm výsledek sice z pohledu reálné ekonomiky je hausnumero, ale splňuje parametry zadání, vnitřně je správný a logicky vyčísluje předpoklady, s nimiž byl zadán. Ale zadavatel tu informaci překroutí a závěr pošle na trh jako "znalecké ocenění" bez dalších detailů. To už je klientova manipulace s trhem jak vyšitá a oceňovatel s ní sotva něco udělá, jen bude mít hodně těžko, aby vysvětlil policii, jestli náhodou s ním nejednal tzv. ve skupině.
Za mě jsou to určitě divné náhody, ale dokud nevyloučíme možnost bargain deal, tak bych se závěry počkal.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Děkujeme za shrnutí a vysvětlení Vaší práce. Můžete mi prosím říci, který postup, tedy které ocenění bývá tržní hodnotě (tedy reálné ekonomice) nejbližší? Protože předpokládám, že se často děje, že zadavatel posudku očekává určitou částku např. podle toho, že sleduje místní trh, a následně vyjde částka jiná a je z toho překvapen. Jakou metodu tudíž je vhodné použít, aby byla cena stanovená posudkem co nejbližší tomu, co očekává laik při pohledu na trh? Předpokládám, že to je tržní hodnota, ale klidně si nechám jednotlivé způsoby ocenění blíže vysvětlit.
1 odpověď