Mám 3 děti (10, 7 a 5 let). Do restaurací chodíme pouze na výletě daleko od domova, najíme se a mizíme, pokud se nejmladší začne nudit, tak já nebo manžel odcházíme s prckem na procházku. Když si chci dát s kamarádkou kafe a popovídat, tak buďto kavárna s dětským koutkem nebo kafe s sebou a na hřiště, do parku a podobně. Chce to jen trochu přemýšlet a nebýt sobec.
To nechápu. Tak když jdu na normální kontrolu v těhotenství ( i kdybych byla třeba v Číně, kde bych nerozuměla ani slovo), tak bych začala hned vyvádět, kdyby mě místo normální kontroly převlékli do anděla, dali kompresní punčocháče, vzali na sál a chtěli uspat. A kdyby mi nedokázali vysvětlit (i kdyby to byla moje chyba, protože bych jim nerozuměla) proč to dělají, tak bych odešla. Buďto v článku chybí nějaké informace nebo je to fakt divné.
Každé dítě je jiné a matka by měla jednat dle jeho potřeb. Moje nejstarší dcera odmítala být v šátku nebo nosítku, s námi v posteli neusnula, musela spát ve své postýlce. Oba kluci s námi spali v posteli a kočárek jsem pro ně pořizovala skoro zbytečně. Dnes jim je 10, 7 a 5 let, v posteli s námi občas spí doteď a jsou to spokojené děti. Nic jsme „nelámali přes koleno“ a snažili jsme se jim jako miminkům vyjít co nejvíce vstříc. Sice jsme necelý rok byli v posteli ve čtyřech, ale zvládli jsme to. Teď jsou všichni hromadně v pokojíčku a v posteli je máme jen při bouřce, výpadku elektřiny nebo při krupobití.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jasně, žena se má starat o všechno a chudinka manžílek nemá co jíst. Kup si jídlo, uvař, vyper, vysaj, vytři, ukliď a pak remcej. Tenhle prototyp naprosto neschopného chlapa čekajícího 100% servis je příšerný. Ještě, že doma mám normálního chlapa, tenhle by letěl jak namydlený blesk.