Proč si člověk myslí o druhém, který má peníze, že si tím lepí duševní prázdnotu a že není šťastný. Ona si svůj život užívá podle sebe a plnými doušky a kdyby to chtěla změnit, udělá to. Lusknutím prstu má kolik chlapů chce, mohla by mít dítě, ale to zatím nebo vůbec nechce. Tak ji baví podnikání. Nám se ani nesní, jaký život si může dovolit žít. Není každý konzervativní a rodinný typ, co nám vtlouká církev a vlády do palice. Můžete mít málo a přesto budete šťastní. Tak houby s mákem. Já bych tak odvážná nikdy nebyla, ale přeju jí to.

Neschopní novináři, musí najít článek odkudkoliv a hlavně, že to lidi otevřou a přečtou. Nic nového totiž ve své "stjupid" hlavičce ani nemají. Tlačí na ně nadřízení. Tu práci bych dělat nemohla a ani nechtěla. Mluvit o skutečných problémech je totiž zákaz.

Lidi, pokud se vám zdá nějaký článek nebo nadpis divný, nečtěte ho. Vaše komentáře, beztak nikdo nečte. Tam se počítá jen kolik lidí to rozkliklo. Teď byl článek, co mnoho lidí nedává do bramborového salátu, a světe, div se. Kyselé okurky, to napsal jen de+bil. Ale nachytal dost lidí a má body. Nepijte mléko, sádlo škodí, jak nahradit drahé máslo, přece margarínem, co ani krysy nežerou. Tady je tak 30 % pravda, jinak samé bludy.

To už jsem udělala vícekrát a ta jiná strana, šup a šla do koalice vítězné strany a bylo fuk, kdo to vyhrál. Jen dostala pár křesel v parlamentu a o to všem jde.

Mám čokoládovou labradorku, velmi inteligentní. Přes zimu jsme v paneláku a nikdy tam neštěká, nikdy. Stačilo jí říct, to nesmíš. Když jdeme ven, štěkají psi v panelácích, protože ji cítí. Půl roku jsme na chatě a tam je hlídačka a štěká. Vždy mě upozorní, že někdo jde anebo, že je v jejím revíru ježek. Nevím, zda to jde vychovat, nebo to prostě chápe. Pokud potřebuje venčit, sedne a nespustí ze mě oči a já vím, že máme jít. Někdy je to 3x, někdy 4x denně. Mám ji od štěňátka a zrovna jsem šla do důchodu, takže jsme stále spolu. Když má žízeň, sedí u misky a čeká, kdy jí vodu doliju. Vždy musí být čerstvá, jinak nepije. Je opravdu klidná, nekonfliktní. Stačil rok výcviku a celý život s ní nemám problém. Už má 14 let, to mé sluníčko, ale vždy byla taková. Všude s námi jezdí, k moři, do hotelů a chová se jako opravdová dáma. I kaluže obejde.

Manžel mé babičky bojoval v Itálii. Jeho skleněný obraz visel na zdi. V noci zničehonic spadl a rozbil se. Za 3 dny přišla zpráva, že padl. Opakuji, v noci, takže žádný pohyb v domě nebyl.

Ale negativní je mít ve sklepě i 10 let a více staré zavařeniny a nic s nimi nedělat. Nebo plný mražák na horší časy a potraviny nepoužívat. No, toho se nasbírá. Pak je nejlépe vše vytřídit nebo raději vyhodit.

Má milovaná babička, 92 let, umřela rychle, zrovna jedla chléb a řekla, to je tak dobrý chlebíček a skonala. Byla to zlatá žena. Zažila jsem smrt dvou starých lidí, jeden křičel a trpěl celou noc, slyšeli jsme ho v domě, nadával své obětavé manželce až nastal konečně klid. Zemřel.

Ten druhý pán, celou noc šermoval kolem sebe holí, měl vedle sebe ležící manželku, která byla po mozkové příhodě a nehybná. Pak skonal, bojoval sám se sebou nebo s démony, nevím. Ona jen řekla, bála jsem se, aby nerozbil ten skleněný obraz nad sebou, to by si ublížil. Moc netruchlila. Ale sebestředný sobec to byl, byl to totiž otec mého bývalého přítele. Tak nevím, zda je smrt pro hodného člověka hezká a pro zlého těžká. Má maminka zemřela ve spánku. Neznáme smysl duší, možná se sem vrací zpět. Jedni, aby pomáhali a druzí, aby se poučili.

A zbytečně skromná. Moc milá, potřebovala by silnou oporu, aby si víc věřila. To bych jí moc přála, třeba v podobě muže, který je silný a našla by v něm i novou lásku. Ale to přijde, ona si to opravdu zaslouží, jen mít oči a srdce otevřené.

A tchyně na hradě.

My jsme ale blb* národ, ve všem.

Moje maminka. Řekla mi před smrtí, já jsem to věděla, moje milovaná babička odešla v 76 - letech a já jdu za ní. Měla to v hlavě a přesně tak to bylo. Buďto to tak cítila, nebo to mohlo být jinak. To je to něco mezi nebem a zemí.

Ono to souvisí jedno s druhým.

Pisatelka je velmi slabá osobnost a neumí říct NE. Utápět se v minulosti nijak nepomůže ani jí, ani bráchovi a ani rodičům. Pokud si sama sebe vážím, tak nebudu "ta hodná", a čekat lásku neopětovanou. Prostě si pomozte sami, když si mé pomoci nevážíte. Tak jednoduché to je a výčitky svědomí mají mít oni, ale toho se nedočkáte. Uzavřít kapitolu a žít si svůj krásný život.

Tak toto je hnus, kdo tu sbírku vymyslel.

S tím s Vámi naprosto souhlasím, člověk v této profesi a nejen v této profesi si musí dát odstup. Co mají dělat hasiči, záchranáři ap., když musí vyprošťovat polomrtvé i mrtvé lidí z aut, sbírat pozůstaky člověka v kolejišti, ti taky páchají sebevraždy? A mnoho z nich má taky spoustu osobních problémů.

Já taky a vůbec mě nezajímají ty stupidní komentáře, protože jsou fakt stupidní. Prostě sranda. Chtěla bych vidět ty kritiky doma u PC, zapšlé ksichty, kteří mají za cíl jen prudit. Je mi vás, holoto, jen líto.

Člověk ale musí být osobnost a mít k tomu vůdčí dispozice. Kolik z nás to má? Nebýt jen konzumní, ušlápnutý uživatel všeho, co ho tzv. společnost nutí přijímat. Silná osobnost vychová děti i psa k poslušnosti, ne proti jeho vůli, ale k jeho prospěchu. Naučí ho, vážit si hodnot i sama sebe. Troufám si říct, že mě se to povedlo. Asi rodiče dnešních dětí by se měli stydět, jak neschopní jsou. Ubližují hlavně těm dětem.

Byla jsem násilně křesťansky vychována, jako dítě. Musela jsem do kostela, ke zpovědi, za hříchy od faráře 10x otčenáš. Jaké jsem páchala, dodnes nevím. Ve jménu Boha se konaly nejhorší války pro posílení moci církve. Jak vnímám Boha dnes? Dal nám svobodnou vůli, jak se budeme chovat a je jedno, zda existuje nebo ne a v jaké společnosti. Desatero hříchů by mělo platit dodnes a to jediné mi dává smysl. A ano, když je mi ouvej, poprosím tam někoho nahoře, možná své předky, co nade mnou drží ochrannou ruku. Kdo ví?

Spekulace, jako vždy. Pravý důvod se nikdy nedozvíme a tak to má být. Každý z nás si něco odnese do hrobu.