Dovolte taky pohled druhé strany... za prvé nehažte, prosím, všechny školky a všechen personál do jednoho pytle. Ale chápu, že názor "voďte na osmou, vyzvedávejte v půl třetí" je ujetý. Pracuji v MŠ, jsme státní, ale přístup je alternativní, řekněme něco na způsob Montessori. Adaptace probíhá co nejlaskavějším způsobem - pochováme, pomazlíme, v případě nouze jsme na telefonu, když by to nešlo. Rodiče mohou s dětmi pobýt, jak jen dlouho potřebují. Na první informační schůzce vždy apelujeme na rodiče, hlavně u malých tříletých dětí, aby dětem dali čas na zvyknutí si... dvě hodinky, tři, čtyři, po obídku a postupně to natáhneme až do odpolední svačinky. Tříleté dítě prostě ve školce 10 hodin nemá co dělat. Minimálně první 2 - 3 měsíce, to je pro něj strašně moc vjemů, je unavené, přehlcené... u předškoláků je to samozřejmě jiné, ti už to zvládnou. Taky musíme brát v potaz a individuálně pohlížet na to, zda je např. maminka na mateřské nebo rodič samoživitel. Maminka na mateřské dítě opravdu nemusi vodit na 7 a odvádět ho v 5 🙂 K otevírací době - máme otevřeno 7.00 - 17.00. Dítě ve třídě v 6.59 nemá co dělat, stejně tak v 17.01. Stane se úraz nebo něco takového a je průser, jde to na naše triko. Rodič by měl prijit nejpozději v 16.55, ať se dítě stihne v klidu převléknout a my mohly v 17.00 zamknout. Nikdy jsem, ani mé kolegyně, rodičům nedala najevo, že "už mají vypadnout" nebo že mě přítomnost dítěte brání v odchodu. Mají samozřejmě nárok tam nechat dítě po celou otevírací dobu, ale všechno má své meze.... takže asi tak 🙂