Vždycky je to možné, snad někdy trochu těžké a člověk to v té vyhrocené situaci, kdy je už úplně zdeptaný, vidí jako nemožné. Dobré je si uvědomit, že mám právo žít si svůj život a ne se nechat někým neustále vláčet a deptat, jen proto, že jsem "hodná, mírná a trpělivá", jak mi kdysi psali ve škole do posudků. Zažila jsem pár takových "toxických" týpků a měla jsem s nimi dlouho trpělivost a uhýbala, přizpůsobovala se, ale pak už přišla ta poslední kapka a byl konec. Jednou provždy a navždy. Nikdy jsem toho nelitovala. Jen se to má udělat hned, když cítíte, že ten vztah není v pořádku, čekání na to, že se dotyčný "změní" je jen ztráta času, který vám nikdo, a už vůbec ne on, nevrátí a nevynahradí.

Takže si budu udržovat "houbu" na přístrojích ? O čem to mluvíte Vy ? Budeme to platit mi všichni ? To že se buď udržovat na živu na přístrojích "něco" ? Vy jste normální ? Peníze to nahradí ? Péči ? A že si to přesně spočítali na 22 milionů ? Když bohužel za 4-5 let umře tak zbytek peněz vrátí ? Vašich/našich peněz ? Těžko že ano 🤦🏻‍♂️

Takovým lidem mají sebrat občanku a zbavit svéprávnosti.

Alespoň je jasné, proč je tak špatný na a divadle. Třeba časem přijde na to, že není divadelník a začne se věnovat něčemu v čem bude dobrý, třeba rubání uhlí, těžbě dřeva, betonáži.

U takovýchto článků by neměla být otevřena veřejná diskuze. Ve většině příspěvků je plno urážek a vulgárních komentářů. Minimum diskutujících má o dané problematice povědomí a zbytek ani nemá zájem si něco relevantního zjistit ještě předtím, než začne psát. Je smutné číst ještě v tomto tisíciletí tak stupidní a primitivní příspěvky.

Není trochu divné, že si někdo až ve 43! letech uvědomí,

že je vlastně žena? Od puberty nosí v pohodě pánské oblečení, image doplní o plnovous.. a najednou prozře!

Možná dodat odvahu podobným lidem.

Obludárium bude bohatší o jednoho kouska. Bizár made in ČR.

Naši předci znali řešení pro tyto poruchy... S falešnou humanitou můžete jít někam.

Je to jeho/její tělo, jeho/její psýcha a tak také jeho/její věc.

Má radost z toho, že konečně prošel tím martýriem legislativním i medicínským ( až 3 roky) a nyní se konečně naplní jeho/její přirozená potřeba - a to úspěšně.

Je v půli cesty, která není krátká ani snadná už vůbec ne bezbolestná a to jak po stránce fyzické tak i psychické, ale je to cesta, která ho dovede k vysněnému cíli, k cíli, kterého chtěl podvědomě dosáhnout vždy, protože jen tak bude konečně tím, kým chtěl být vždycky, aby se cítil být ve správném těle, aby se cítil spokojeně a šťastně, aby se zkrátka cítil stejně jako vy nebo já, u kterých se v prenatálním vývoji nikde nic nepokazilo!

A tak jako každá jiná, lidská bytost má potřebu se se svým štěstím a radostí podělit s okolím.

Já na tom neshledávám nic úchylného, nenormálního ani nic odsouzeníhodného - stejně tu změnu okolí dříve či později zaznamená a bude ji muset přijmout jako fakt a jeho/její novou identitu jako realitu.

Pokud vás osudy takovýchto lidí inervují, pak ve vlastním zájmu a pro svůj klid nevyhledávejte příběhy o nich a nečtěte je.

Pokud tématu nerozumíte, nic o tom nevíte - buď si něco k dané problematice nastudujte a nebo raději ve vlastním zájmu zachovejte odstup a nevyjadřujte se - mohli byste o sobě prozradit víc, než by vám bylo nakonec příjemné, aby o vás druzí věděli - třeba něco jako že jste např. problému neznalí a navíc ještě zlí a nenávisti plní jedinci.

Tak odolnost, výkonnost a flexibilita se požadovala vždy. Náhodný příklad. Máte hospodářství. Chtít dneska po dítěti, aby mělo režim (postaralo se o králíky, nakrmilo slepice, pravidelně venčilo psa, uklidilo si pokoj.....)to je dneska ve většině případů pomalu trestný čin. Já mám zase kolem sebe hodně případů, kdy rodič nechá dítě žít podle svého a po 15 letech si vzpomene, že by dítko mohlo začít pomáhat a to má potom z toho "úzkosti a deprese". A další věc, pokud je dítě všechno to jak vy píšete, tak trpí čím? Že se po nich něco chce?

Nechápu ty rozhořčené komentáře k článku. Přečetla jsem si, co vaří ženy samoživitelky, aby vyšly s omezenými financemi. Nikdo neví, v jaké jsou situaci, jak fungují tatínkové, jestli jim rodiče pomáhají atd. Já o tom něco vím, jednu takovou matku znám a vím, jak to má složité.

Koho to zajímá.

Jakákoli pomoc, kterou tu děti mohou dostat, je žádoucí.

Že jste vy trpěla sama a přejete to i ostatním, spíš svědčí o vaší emoční otupělosti a nedostatku empatie než o čemkoli na straně těch dětí.

Uznávám, že mám asi jiný názor, Ale to co se tu píše jako mýtus, je pravda. V dnešní době určitě. Sama jsem byla týrané dítě, ale nikdo to neřešil. Potíž je v tom, že se vše moc v dnešní době zveličuje (uznávám, že se najdou i trestuhodné případy, ale taky takové, kde se dítě cítí týrané, protože se po něm chce jen obyčejná práce a poslušnost, která se důsledně vyžaduje). Jsem ročník 80, tehdy si prostě člověk musel poradit sám. Kvůli každé blbosti se nechodilo k psychologovi.

To je i můj případ. S dcerami jsme silná trojka (manžel mi zemřel, když mi bylo 31 let). Jen si nedokážu matčino chování vysvětlit, protože její maminka byla skvělá. Nebýt mé drahé babičky, tak nevím...Vyrůstala jsem bez otce, s milujícími prarodiči a matkou, která měla (a stále má) zájem jen o mého mladšího bratra.

Maminka byla vyloučena z KSČ, nedostala jsem se na VŠ, ač jsem maturovala na samé jedničky. Šla jsem tedy učit do pohraničí a pedagogickou fakultu jsem studovala dálkově.

Ano, promlčení je špatné. Existuje však i v případě vraždy a je to věc všeobecně známá.

Špatné je taky oznámit trestný čin po dvaceti letech, kdy už nejsou zachované žádné stopy a důkazy, těžko najít svědky.

Nevěřím slepicím, co byly desítky let postiženy sklerózou a najednou se zviditelňují a upozorňují na sebe.

Chudáci policajti, kdyby měli vyšetřovat zločiny s takovýmhle zpožděním.

Píšete nesmysly. Kolik znáte matek samoživitelek? Jak s tím souvisí počítač a chytrý mobil?Jak víte, že mají na cigára a na vínko? Možná některé ano, ale rozhodně ne všechny. Tyhle jednoduché soudy si nechte pro sebe.

Rozvod se nebude!