Ne, matka hrozba automaticky není. Ale MŮŽE být. Proto mluvím konkrétně o případech, kdy má zaměstnavatel možnost vybrat si buď matku s malými dětmi, nebo úplně stejně kvalitního a dostupného pracovníka, který třeba jen přišel na pohovor jako druhý. V takovém případě to neudělá skoro nikdo a je to naprosto logické, zvlášť pokud se to jeho osobně nějak dotýká (což vy počítám nebudete, protože pochybuji, že pracujete ve vlastní nebo tak malé firmě, aby vás či ji mohly časté absence nějak výrazně omezit či ohrozit-o tom, že konkrétně vy za ty matky, které přijmete neodpracované směny asi taky brát nebudete, nemluvě). A není to diskriminace. Diskriminace je bezdůvodné znevýhodňování na základě zcela nepodstatných aspektů, jako je třeba barva kůže. Mateřství už prostě vliv na práci mít může, takže holt nesplňuje definici. Apropo, když už tak moc nezištně bojujete za ty matky, co takhle vžít se stejně nezištně do jejich potenciálních kolegů a kolegyň, ale především pak to jejich vlastních dětí, o které tu má jít především? Protože ona práce vhodná pro matky malých dětí samozřejmě existuje (zkrácené úvazek, sdílené úvazky, brigády, práce z domu apod), akorát není tak prestižní a dobře placená, jako ta, na kterou si mnohé matky dělají zálusk. Je ale pro ně a především pro jejich děti mnohem lépe uzpůsobená. Nebylo by tedy lepší takovou práci na těch pár let, než děti dorostou a přestanou svou mámu potřebovat mít po ruce, přijmout? A nebo tu vlastně o děti a jejich potřeby vůbec nejde? Jen o potřeby jejich matek?
"Matka není hrozba automaticky, ale může být?" Máte-li na mysli absence, tak obdobnou hrozbou je zaměstnanec, který bude nemocný, bude mít úraz, bude pod vlivem omamných látek atd. Diskriminaci definuje zákon 198/2006 Sb. a mateřství do ní
jmenovitě spadá. A na závěr všichni jsme si vědomi, že existují další formy práce (zkrácený úvazek, sdílené pracovní místo atd.), ale zkuste se zamyslet nad realitou nebo nastudovat tvrdá data, kolik takových míst reálné je a jak velký nepoměr je to k rodičům malých dětí nebo jednoduše, těch, co o zkrácený úvazek mají zájem. A teď zcela opomíjím faktor ekonomické situace rodiny, kdy dvoupříjmová domácnost si prostě a jednoduše nemůže dovolit zkrácený úvazek jednoho z členů...
Já jsem si kdysi jednou při pohovoru naotázku "jaké jsou vaše špatné vlastnosti a určitě jich máte víc" - dovolila říct, že určitě takové mám, ale nevím, které přesně tazatele zajímají a že kdyby mi to mohl tak nějak přiblížit, nejlépe na sobě -nastalo trapné ticho, načeš se mi dostalo odpovědi, že svoji "špatnou" vlastnost jsem právě předvedla - že upřímnost a přímost není v pracovních vztazích vždy žádoucí....
Mrzí mě Vaše zkušenost, někteří vedoucí/personalisté by raději měli změnit povolání.
Mě by spíše zajímalo, proč u nás nejsou zavedené nějaké zvýhodněné zkrácené úvazky pro matky, které mají děti do 15 let. Tedy děti školou povinné. U nás sehnat zkrácený úvazek, (netýká se Prahy) a ještě finančně dobrý, je docela těžké. Zkrácené úvazky se u nás nabízejí jenom pro OZP. Proč ze strany státu není určité finanční zvýhodnění i pro ženy, které mají děti? Ve státech na západ od nás je běžné, že ženy co mají děti pracují na zkrácený, na poloviční úvazek, a ještě si vydělají. Pak také proč určité zvýhodnění ze strany státu není pro lidi třeba od 55 let? Že když zaměstnáte člověka nad 55 let, dostane firma určitou finanční kompenzaci, jako je tomu u OZP? Můj případ je asi ne úplně běžný. Jsem matka, děti 10 a 13 roků. A letos mi bude 55 let. Pracuji na plný úvazek, a chci pracovat na zkrácený úvazek. Zatím, co jsem se dívala, tak zkrácené úvazky nabízí jenom pro ozp.
Děkuji za komentář, máte pravdu. Česko je v podílu zkrácených úvazků jedním z nejslabších v Evropě. Přitom by stejně jako Vy zkrácený úvazek uvítala velká spousta zaměstnanců, obzvlášť ti pečující o děti. Nejen, že se tyto uvazky nenabízí, ale navíc se jedná často o finančně podhodnocenou či nekvalifikovanou práci.
Ono asi jde i o velikost kolektivu-ve velkem kolektivu se da vypadek nahradit, ale zazil jsem, ze etsi pocet matek s malym ditetem opravdu ohrozil provozuschopnost prodejny. A ve chvili, kdy 3 matky ze 7 cleneho tymu odejdou na OČR, nemá zamestnavatel moc zákonných možnosti, jak udrzet provozuschopnost a treba neprekracovat zakon v delce pracovni doby. Vsechno je to o míře rizika a typu povolani. V zamestnanich, kde je mozny, home office je to take jednodussi. A pokud toho cloveka prijimam jako noveho, je samozrejme idealni zkusebni doba a smlouva na dobu určitou-pokud je ten clovek v teto dobe vic mimo praci, nez v ni, bohuzel nema smysl, abych ho zamestnaval (jakykoliv clovek z jakehokoliv duvodu)
Chápu Váš pohled a nepopírám složitost situace v závislosti na velikosti podniku. Podobná situace je za mě spíš opravdu krajním stavem, např. v době covidu, kdy byly zavřené školy. Ideální je když zaměstnavatel opravdu přijímá zaměstnance podle toho co umí, vznikne tak přirozená diverzita pracovního prostředí. Jsou tam chlapi i ženy, mámy i tátové, mladí i starší kolegové a pochopitelně zkušební doba má svůj význam. Jak jste napsal... více mimo pracovní dobu, než v ní, může být totiž kdokoliv... nejen ony matky malých dětí. A to ten článek právě má říct... Dejte šanci i matkám malých dětí. Nemáte věšteckou kouli a nevíte, jak konkrétní zaměstnanec bude v práci fungovat - od toho tu jsou zkušební doba i smlouva na dobu určitou.
A vy byste to jako zaměstnavatel opravdu riskovala, kdybyste nemusela? Kdybyste měla možnost přijmout někoho, kdo tento problém zcela nebo téměř určitě, mít nebude? Jen proto, abyste byla fér, byste skutečně riskovala vlastní výdělky, povest a duševní pohodu? Nebo dokonce i vlastní firmu, pokud by šlo o menší podnik (a tím i zajištění sebe a své rodiny i mnohých dalších)? Jestli ano, pak vám tleskám, neb jste skutečný charakter. Každý ale holt tak odvážný a charakterní Mirek Dusin neni. A pokud mate pocit, že by být měl a že matky si to zaslouží, zkuste příště svůj výzkum zaměřit na to, kolik žen s malými dětmi by si dobrovolně vybralo za kolegyni, nebo dokonce za podřízenou stejnou matku, jako jsou ony samy. Možná zjistíte že celá tahle "diskriminace" začíná a končí u každé jedne té konkrétní nepřijaté matky.
Ve vašem podání je matka malých dětí opravdová hrozba duševní pohody, příčinou bankrotujících firem a zkázou nejspíše celého lidstva 😂 Je to ode mě asi opravdu velká oběť, ale představte si, jsem matka a stejně tak zodpovídám za výběr zaměstnanců a věřte nevěřte, nevybírám zaměstnance podle pohlaví či mateřství, a pokud na pozici nastoupí žena matka, tak v roli nadřízené či kolegyně to opravdu nepovažuji za něco tragického... Možná bych měla dostat podle vás metál, že ty matky vůbec toleruju... Ano, jsem celej Dušín 😂😂
Nechci brát autorce iluze o tom, jak to v českých mladých rodinách s malými dětmi běžné chodí, ale z praxe moc dobře vím, jaký je při péči o nemocné dítě (a speciálně pak jeho neplánované a nečekaně vyzvedávání ze školky či školy kvůli chorobě, úrazu či jiným problémům) poměr matek a otců (potažmo jiných členů rodiny a blízkých). Je to tak deset ku jedné. A to jsem možná ještě moc štědrá. Takže by možná bylo na místě popřemýšlet nad tím, co je při přijímání nových pracovníků ještě od zaměstnavatele diskriminace a kde už začíná zcela objektivní a racionální zvýhodnění spolehlivějších zájemců, kteří se x-krat do měsíce nevypaří v půlce směny a nenechají kolektiv ve štychu.
Iluze mi rozhodně neberete. V této oblasti jsem realizovala poměrně jasně vypovídající výzkum v rámci RP a navíc mám vlastní zkušenost... Ano, děti jsou nemocné, v tom se s nikým nepřu. Ale skutečně to má být rozhodující faktor pro přijetí/nepřijetí uchazečky? Většina žen má někdy v životě malé dítě. Co těmto ženám navrhujete? Mají 10 let počkat v ústraní na Úřadu práce, až se z nich stane "spolehlivější kandidát"? Pointa je, že zaměstnavatel má hodnotit kvalifikaci na pozici, ne domněnky typu: "Ve výrobě už mám jednu mámu Anču a ta je dětmi pořád doma, tak s Jančou to bude to samé."
No a to počkejte, až vám bude padesát, děti budou velké a vy budete hledat zaměstnání. Že jste zdravá? Kdo ví?
Že máte kupu praxe? Ale to jsou jen roky u zaměstnavatele, celé jste je proseděla doma s nemocnými dětmi. A i tak tak praxe bude horší než u muže, protože jste měla malé děti a tak vás na lepších místech předběhli muži.
Že se pořád učíte nové věci a klidně vyklepnete u zkoušek o generaci mladší spolužáky? To vám nikdo nevěří.
Prostě jste stará. Nemocná. Neperspektivní. Jednoduše jste zaměstnanec, jakého si žádný zaměstnavatel na krk uvázat nechce.
Máte naprostou pravdu a právě proto o věkové diskriminaci chystám další článek...
Váš článek je velmi odsuzující, přesně víte co mají ostatní dělat, co si myslí atd. Jsem v pozici vedoucí menšího kolektivu, zajišťujeme 24 hodinovou službu, není to jen, vezmu si v kanceláři volno. V týmu máme matku malého dítěte. Vzala jsem ji vědomě. Nespočítám už kolikrát zavolala hodinu před začátkem směny, a já ji jedu zastoupit, protže nikoho už prostě neseženu. ..... Moje práce musí být hotová také. Jak snadné je soudit druhé bez znalosti situace .....
Neřekla bych, že někoho odsuzuje, článek míří na zaměstnavatele s diskriminujicími praktikami a na ženy, které se s tímto přístupem potkají. Naopak vy hodnotíte pouze dle vlastní zkušenosti, "protože Vám jedna matka v týmu přidělává práci".
Božíčku, to je halda keců....třeba u nás v práci neřeší zda je uchazeč ženská nebo chlap, ale jestli chodí do práce a umí dělat....
Tenhle článek je jak od nějaké pošahané feministky .... blééé
Pane, a četl jste ten článek vůbec? To, že u Vás v práci pohlaví uchazečů nikdo neřeší, je dobře a je to v souladu s myšlenkou článku, kde je jasně a tučným písmem uvedeno: "Posuzujte uchazeče podle kvalifikace."
Super 30% žen povinně so kamenolomů, dolů, sléváren atd. Zrušit omezení na břemena a další věci co diskriminují chlapy a pak jsem pro všema deseti.
Nezlobte se, ale postrádám v tom logiku. Myslíte tím, že aby ženy měly spravedlivější podmínky pro šanci na uplatnění ve vedoucích pozicích (ve vedení velkých firem), tak mají nastoupit na nucené práce? Aby to bylo vůči mužům fér? Jestli je to takto myšleno, tak se obávám, že jste mě nepřesvědčil změnit názor... Ale skoro 😂👍
Já jenom pořád nechápu, co té ženě, kterou v nějaké firmě nechtějí pustit na vyšší pozici kvli tomu, že je žena (jak vy píšete), vlastně brání, aby odešla do jiné firmy?
Jasně, že můžou odejít.. Jen ty ženy pak nejspíš budou označeny za fluktuantky. Můj odhad je: dvě firmy, které koukají na kvalifikaci zaměstnance ku osmi firmám, které z nějakého nelegitimního důvodu upřednostní na vedoucí pozici muže (a ne, nemyslím tím lepší kvalifikaci, ale spíš skutečnost, že je to muž a např., že nepůjde na mateřskou apod.) A jestli je můj odhad špatný, budu jedině ráda, že se pletu...
Hm, a co takhle dámy? Založit si čistě ženskou firmu a tu šovinistickou konkurenci zničit.... To ne, co? Lepší je si stěžovat a cpát se do vedení pomocí toho nesmyslu. 😉
Ale vůbec ne, pane Sklenáři. Já bych Vás tam brala, až budu mít firmu, tak určitě budu potřebovat někoho, kdo mi bude vařit kafe 😉😁👍
Vážená slečno / paní, napsala jste prosím neskutečný blábol. Uvědomujete si, že po zavedení kvót se Vám může stát, že Vás na pozici nevezmou právě proto že jste žena? "Promiňte, byla jste ve výběrovém řízení nejlepší, ale jsme genderově vyvážená firma, takže tato pozice musí být obsazena mužem, to víte, kvóty." Poněkud mi svými názory připomínáte jednu podřízenou, ano mám podřízenou a ne jednu hned čtyři, ale snad Vás uklidní že mojí nadřízenou je žena. Zmiňovaná podřízená je moje spolužačka, setkali jsme se ve firmě asi po pěti letech, já jsem si udělal mezinárodní certifikace od dvou největších firem v oboru a k němčině jsem přidal B2 angličtinu, ona dělala 3 roky chůvu v Německu, ale já jsem uspěl (podle ní) ve výběrku na vedoucího protože jsem chlap. Jak už jsem psal moje nadřízená je žena, má znalosti v oboru jako já, má ale delší praxi, takže je logické, že je vedoucí ona. Takže každý by se mě měl zamyslet sám nad sebou, jestli je počet jeho chromozomů opravdu tím důvodem proč neuspěl. Jako by nestačilo, že výběrová řízení často devalvují různé tlačenky v podobě známých a potomků, když k tomu přidáme ještě kvóty, tak jak říká moje dcera "nazdar hodiny!".
Vážený pane,
až na Váš příměr mého názoru k "neskutečnému blábolu", chápu, o co Vám jde. Na základě Vašich zkušeností Vaše vedoucí je žena a jiná žena naopak znevažuje Vaši kvalifikaci, kvůli tomu, že jste chlap. Jenže na základě mých zkušeností je situace často přesně opačná. V některých firmách (chápeme se, že ne ve všech, že?) se žena podle všeho do vedení nehodí, protože bude mít dítě nebo má dítě, o které se v případě nemoci stará nebo nemá dost pevnou ruku pro řízení, a nebo rozptyluje ostatní muže ve vedení sukní atd. Jak jsem psala na začátku, chápu proč některé argumenty proti mají logiku a které - možná si začátek článku přečtěte znova.... Ale abych odpověděla na Vaši otázku... Uvědomuji si to, že mě v takovém případě nemusí na pozici vybrat kvůli genderové rovnosti, ale bude mě alespoň hřát, že se třeba do vedení někde jinde konečně dostalo více žen a ne proto, že jsou ženy, ale navzdory tomu. A tak se stane, že budou mezi námi ženy, které konečně dostaly šanci a prorazily skleněný strop. A jo, kdyby to v ČR fungovalo normálně, že na pozici se dostane ten, kdo víc umí a ne podle toho, co má mezi nohama, tak bych o tom ani nepsala, ale doporučuju si nastudovat tvrdá data, jaká je u nás realita. Pěkný den.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Článek se mi líbí 👍 a souhlasím, kdo chce pracovat a má sebedisciplínu, tak nezáleží, jestli je v kanceláři nebo doma. Za mě je ideální kombinace, když je možnost práce z domu třeba jednou, dvakrát týdně nebo v nemoci atd. Časovou úsporu za nedojíždění můžu využít pro svoje potřeby a lepší work-life balance 👍 Práce z domova za mě jeden z největších benefitů.