Já se divím kolika lidem vadí, že vyhodila své vlastní ceny, kterých měla požehnaně. Já jí vlastně chápu - pro ní je to věc, která se stala, ale netřeba se nad tím opájet donekonečna. Zkrátka ona žije dost civilně, nemá vilu jako jiní umělci, kde by si udělala výstavku s trofejemi a omračovala tím návštěvy.
Ono jde o to, že jako vdova bude mít nárok na vdovský důchod a její děti na sirotčí. Jakožto vyšší středostavovská rodina určitě nějaké úspory na překlenutí období, než se tato dávka vyřídí, měli. Paní Ptáčková nějaký příjem taky má. Kolem a kolem trvá několik týdnů, než člověk dá do kupy všechno kolem úmrtí, dědického řízení a splácení hypotéky. Tady to ale vypadalo tak, že tělo pomalu ještě ani nevychladlo a bum, sbírka na 10 milionu. Ono to proste vypadalo strašně blbě a nevylepšuje se to dalšími informacemi. Chtít takhle vysokou částku na splacení domu lidi dráždí z oprávněného důvodu a to proto, že bydlet v vlastním domě u Prahy je luxus, ktery si většina populace vůbec nemůže dovolit a sbírky mají pomáhat tam, kde je opravdová nouze, což v tomhle případě zkratka není. Viděla bych to i na vyčuranost Donia, ze jim vyhovuje vlastně otevřít jakoukoliv sbírku, protože s datem obvykle darujici vloží i nějakou částku pro Donio.
Ja, jakožto velmi často unavená a přestimulovaná matka dvou malých dětí bývám občas tak zmatená, že kdyby mi nauctovala prodavačka úplný blbosti, ani si nevsimnu. Umím si představit, že při rychlosti nakládání bych byla schopná sbalit cokoliv se tam vyskytne, ale u te peněženky by mě zarazilo, když bych se pohmatem dotkla pocitově teplé kůže a ne studeného skleněného nebo plastového/papírového balení čehokoliv. Ve chvíli kdy vezmete peněženku do ruky, tak vás to musí trknout
To je stejný jako když mi moje mama vyprávěla, jak si za sociku koupila kabát, jehož cena odpovídala jejímu měsíčnímu příjmu v té době. Ťukala jsem si na čelo, jenže na konci 70. let pokud jste chtěli něco trochu hezčího na sebe to tak proste bylo 🤷🏼♀️ A tohle je to samý - vystoupíte z průměru a dopřejete si mimořádný zážitek, který má i mimořádnou cenu. Ber nebo nech bejt.
Viděla jsem to v Izraeli - ultraortodoxní komunita žije separovaně, nechtějí být součástí většinové společnosti, na druhou stranu se nestydí čerpat sociální podporu nebo žebrat. S nárůstem jejich počtu to pro stát, vzhledem k situaci, v jaké jsou (nepřítel za humny), je pochopitelný krok. Jenže tohle je přesně ta skupina lidi, co raději zemře ve své víře než aby ji porušili.
Nikdy bych si nedovolila rodit doma. Já ne, protože oba moji synové potřebovali po narození pomoc - jeden měl velmi nizkou glykemii a druhého museli rozdýchat a dat do vyhřívaného lůžka. A to se ani u jednoho neočekávaly nejake komplikace. Co si ta matka s dulou myslely, když při indikované sekci zkoušely tuhle pitomost? A navíc prvorodicka ve 36 letech!
U nás v paneláku takhle Vietnamci v 1. patre zbourali 15 cm ZB příčku a strašně se divili, ze to nejde jen tak si přestavět byt. Zvlášť když nad nimi je dalších 5 podlaží se stejnou dispozici. Ona to sice byla příčka jenomže po těch 50 letech už se dá předpokládat, ze těch 5 stejných příček nad sebou už na sobě tak trochu sedí.
Dlouho mě něco tak nerozesmálo. Mám 2,5 leté dítě a za měsíc se nám narodí druhé. Nechala bych autorku prožít alespoň týden “v mých botách” a jsem si jistá, že by mluvila jinak. Pro mě to byl taky šok, když jsem z pohodlného života pracující třicátnice, která si spí 9 hodin denně a o víkendu klidně i “po o” vklouzla do režimu “mama nespavého uplakaneho miminka” která naspala 2,5 hodiny denně a to ještě ne v kuse. Trvalo mi rok a půl se dat nějak dohromady abych nevypadala jako zombie a domácnost se mi nesypala na hlavu. O zdravotních problémech z vyčerpání ani nemluvím…
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
vznikla cenná limitka