Nerozumět tomu, že dopravce se neurčuje podle toho, komu patří ten který vagón ve vlaku, je neznalost dost zásadní.
Já to nikdy neodvozoval podle vozů, ale obvykle podle výchozí stanice (ve kterém státu je)
Jinak jak už jsem zmiňoval, chápu, že jsem se zmýlil, takže to není téma, které je tu třeba dál rozvádět.
No, tak ještě, že jste si ten naprostý extrém (vlak, který má na našem území jednu jedinou zastávku, resp. výchozí stanici na samé státní hranici) našel. A i u něj jsou jedním z dopravců ČD.
Takže neplatný pokus, zkuste něco jiného.
Dobře, uznávám, že jsem se zmýlil. Ale to, že nic nevím o železnici bych si vyprošoval. Řekl bych, že tomuto konkrétnímu tématu úplně nerozumím. Hezký den.
Nezkoumám čísla vozů. ale to, co je mi slibováno v aplikaci ČD. A tam mi byla inzerována I. třída s wifi. Absurdita, že ve II. třídě byla a v I. třídě nikoliv, je pro mne podstatným (a velmi nepříjemným) sdělením. Pod reklamní hlášku "kdo s námi cestuje, ten to lajkuje" se tedy skutečně nemohu podepsat!
V řazení v aplikaci můj vlak se zaměřte na vozy označené Bdtee, Bbdgmee, Bdmpee a Bmz. Tyto vozy mají až na výjimky vždy minimálně to internetové připojení. U vozů Bbdgmee a Bmz by potom měly být zásuvky 230v
Věřím, že něčemu snad rozumíte, ale železnici prokazatelně nikoliv.
Navíc, když ten vlak je složen z vagónů dopravců několika zemí, tak které "cizí společnosti" ten vlak vlastně patří.
Píšete naprosté nesmysly, vlak na našem území je v tu chvíli po právní i provozní stránce vlakem ČD.
A Správa železnic žádné vlaky nevypravuje, pouze řídí jejich provoz, "experte" z VŠŽ.
Vlak je toho dopravce, který je uveden v jízdním řádu. Například když přijede noční vlak do Polska, tak je zde stále hlášen jako vlak ČD.
"Od Vídně jezdí ÖBB, SBB-CFF, PKP a od Budapešti k tomu MÁV"
To, že vlak na našem území má vozy cizích železničních správ, nemá nic společného s tím, že je to na našem území vlak ČD.
Takže více si všímat (resp. více chápat) byste měl prokazatelně vy.
"Zůstává mi jen blbec."
Vzácná sebekritika.
Na našem území se stále jedná o vlak dané cizí společnosti (obvykle s výjimkou nočních), pouze je na českém území vypraven Správou Železnic
Moloch je to sice asi pořád, ale změnil se. Za těch 25 let dojíždění můžu prohlásit, že s kvalitou služeb šly ČD výrazně nahoru. To požírání času jsem uměl zúročit tak, že ve vlaku pracuju, takže můžu odjet z kanceláře dříve a práci dokončit ve vlaku. 🙂
Na tohle jsou pantery dost dobré, jelikož mají internetové připojení i zásuvky.
Na trati Praha- Ústí n/Labem jsem si u ČD připlatila 1. třídu, abych měla WiFi jistou kvůli práci na NB. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že WiFi není. Průvodčí mi sdělil, že si mohu přejít do II. třídy! A důvod, který mi sdělil? Kdo má na I. třídu, má i na data! (Zážitek před dvěma lety.)
První třída neznamená bezdrátové připojení ani zásuvky. U vozů A149 a AB349 už vůbec ne.
Rychlíky Bouzov - Brno Šumperk (Jeseník) pravidelně "mimořádné" řazení, čtyři vozy Bd 264 a jeden AB 349, průměrné stáří vozů 45 let, bez jakýchkoli standardů cestování tohoto století, bez zásuvek, WIFI, klimatizace je u nich sprosté slovo, WC gravitační věčně bez vody. A jako "třešnička na dortu" tyto vozy z velké většiny nemají blokování dveří za jízdy, takže se klidně dají otevřít, někdy se otevřou i samy za jízdy v plné rychlosti! A vstup na WC je samozřejmě hned vedle nástupních dveří. Stačí aby vlak hrknul na výhybce a neštěstí je hotovo. A NÁRODNÍMU DOPRAVCI, Českým drahám je to naprosto jedno. Nedávno se samy na tomto rychlíku za jízdy pootevřely dveře na představku určeném pro kola a kočárky. Stály tam dva kočárky s dětmi. Kolik chybělo... No a samozřejmě dle ČD byly dveře prohlédnuty a závada nezjištěna....
Rychlíky Bouzov prostě zůstaly v minulém století. A zlepšení v nedohlednu.
Ať už jde o jakýkoli vůz, třeba i z 80. let, tak nějaké standardy splňovat musí. Například u vozů B249 se to řešilo rekonstrukcí okolo roku 2012, kde alespoň přidali zámek dveří za jízdy. U Bd264 je odjakživa problém s tím, že dveře nejsou blokovány. Myslím, že by tyto vozy potřebovaly nějakou rekonstrukci, výměnu těsnění, přesoustružení dvojkolí, výměnu pružin a tlumičů či nové nárazníky. Nebo když už tak alespoň ten zámek na dveře když se vlak dá do pohybu.
37
Sledujících
0
Sleduje
37
Sledujících
0
Sleduje
Hlavní rozdíl je zřejmě v pohánění více náprav. U vlaku taženého lokomotivou tažené vagony navíc působí jen jako zátěž nebo opačně při brzdění. Kdežto u tramvaje se pohání všechny nápravy. To je i u aut, někam do terénu, tak s pohonem všech náprav.
Ovšem, jsou tu i vlaky, kde jsou poháněné nápravy vagónů, možná ne všech, ale třeba dva vozy ze soupravy fungují i jako lokomotiva. Pak tu jsou i různé vlakotramvaje. Tam by ta stoupavost být měla. Další věc, staré lokomotivy mívají mnohdy až překvapivě malý výkon, srovnatelný s těžkým nákladním autem, třeba kamionem. Což funguje bez problémů u stálé jízdy po rovině, problém je rozjíždění, to jde pomaleji a pak největší problém by byl vyjet stoupání. Ale u vlaků se zkrátka s velkým stoupáním nepočítalo, takže ty původní vlaky ho nebyly schopné vyjet. Těžká lokomotiva, ale za ní dlouhý vlak, u nákladních i desítky vozů. U vlaků, kde je vagon a lokomotiva v jednom voze, mnohdy ty ne tak velké soupravy mají docela silnné motory, třeba 2kW, tak by se zvládlo asi nějaký kopec vyjet. A zcela určitě by zvládaly nějaké vlakotramvaje. Ostatně i vozy metra, to je vlak a je to schopné vyjíždět slušná stoupání. Přitom se mi nezdá, že by tam byly poháněné všechny vozy, spíš jen na koncích souprav.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Při brzdění do jisté míry i pomáhají.