Proto se nehádám, protože to neumím a okamžitě se rozbrečím. Nejsem manipulátorka. Jsem emočně labilní. Doktor mi to řekl i podle EEG, na kterém jsem byla kvůli migrénám před 20 lety. Řekl mi tenkrát: dobrý, jste sice podle výsledku emočně labilní, ale lepší než mít padoucnici (epilepsii). Bohužel bulím u filmu, bulím i při každé kritice, při každé hádce. A štve mně to. Ale nevím, co s tím mám dělat, jak se s tím vypořádat? Emoce prostě nejdou moc potlačit. Proto se hadkám vyhýbám, protože je neustojím, i když jsem v právu. Jsem zkrátka taková. Jak ráda bych se s někým pohádala bez slz!. Z plna hrdla ho poslala do háje a odešla středem. Ale pro mne scifi.

Jezdím denně do práce a živím tři děti. Proto mám rizikové životní pojištění s denním odškodněním za každý den hospitalizace a s pojištěním invalidity, trvalých následků úrazu, smrti a smrti úrazem a také na závazná onemocnění. Nevíte nikdy, kdo vás sestřelí. Sestru také sestřelil pán jedoucí z vedlejší, který si myslel, že je na hlavní a sestru poslal s jejím autem do stromu. Naštěstí vyvázla bez trvalých následků, ale pracovní neschopnost nějaké 4 měsíce. Dostala odškodné za způsobené zranění cca 100 tisíc (bolestne a snížení příjmu z dovodu neschopenky) a auto měli pojištěné havarijní pojistkou na pořizovací cenu, takže jejich pojišťovna uhradila rozdíl mezi úhradou pojistného vinikovy pojišťovny za škody na vozidle, které počítalo s opotřebením a pořizovací cenou , takže z toho vyšla po finanční stránce dobře, ale trvalo to půl roku než peníze dorazily. A vlastní pojistku na úraz nebo denní odškodné sestra neměla, takže musela čekat. Kdyby měla vlastní pojištění, tak plnění přijde v řádu dní po stanovení diagnózy a odeslání lékařské správy na pojišťovnu. A pak by přišlo ještě pojistné plnění od pojišťovny viníka po uzavření případu policií. Proto mám vlastní pojistku za 1150 Kč měsíčně, protože nikdy nevím, kdy mi před auto skočí statný jelen nebo nejaký bezmozek pojede závody a dostane smyk a já budu ve špatné době na špatném místě. A základem je i mít rezervu na výpadek ve výši tří měsíčních prijmů, která v případě pobírání nemocenské pak vydrží i na dorovnání vypadku části příjmů i na půl roku či tři čtvrtě roku. Jenže lidé na toto nemyslí. A pak musí pořádat sbírku.

Já mám rizikové životní na smrt, smrt úrazem, vážná onemocnění a invalidity 2. a třetího stupně. A moje pojistné je třeba na smrt 176 Kč měsíčně, na smrt úrazem 28 Kč, na invaliditu 3.stuoně 202 Kč měsíčně, na invaliditu 2.stupně 72 Kč měsíčně na vážná onemocnění 211 Kč měsíčně, na trvale následky úrazu s progresivním plnění 64 Kč měsíčně a na hospitalizaci 375 Kč měsíčně s plněním 500 Kč za den strávený v nemocnici. Jsem tedy riziková skupina 1 a pojistné částky mám u vážných onemocnění 200 tisíc, protože tam je to jen jakoby doplněk k nemocenské. Ale pro smrt a invaliditu 2.stupně jsem si dala 500 tisíc, u trvalých následků s progresí také 500 tisíc a u invalidity 3.stupně 700 tisíc, protože to hodně významně zasáhne do života. Celkem to dělá za mne osobně nějakých 1150 Kč měsíčně. Pak je cca ještě pětistovka měsíčně je dohromady pojistné za úrazové pojištění tří detí, které mají úrazovku s denním odskodným 500 Kč a trvalými následky úrazu s pojistnou částkou 500 tisíc s progresí. Ale počítala jsem, že v uplynulych 5 letech nám na plnění denního odskodneho pojišťovna vyplatila pojistné plnění za 143 dní léčení úrazu u dětí. Každé z detí mělo 2 úrazy v těch 5 letech. Některé se léčily 2 týdny, některé 6 týdnů. Nejvíc dostal syn za dvojitou zlomeninu předloktí, když s klukama hrál fotbal, chytal v bráně a chytil perdu a zlomil si obě kosti nad zápěstím. Léčba dle tabulek 63 dní. Dva měsíce měl sádru. A stalo se mu to den poté, co jsem s nejmladší dcerou skončila v nemocnici po jejím úrazu, kdy se na návštěvě na narozeninové oslavě u spolužačky opařila horkou vodou.

Jsem rozvedená matka tří dětí a mám psa. Mám pojištěný domek na 3,5 milionu a domácnost, pojištění občanské odpovědnosti s připojištění zodpovědnosti z vlastnictví zvířete (holandský ovčák, sice cvičený, ale je to přece jen zvíře s pořádnými zuby) na pojistné krytí do výše 25 milionů Kč (hodnotu nemovitosti aktualizuji každých cca 5 let), dále mám rizikové životní pojištění jelikož jsem živitelka tří dětí. Takže mám pojištěna rizika smrti a smrti úrazem, invalidity druhého a třetího stupně a vážných onemocnění a denní odškodnění v případě hospitalizace, plus u dětí úrazové pojištění. A to všechno i přesto, že mám naspořenou rezervu ve výši 3 měsíčních platů. Představa, že mi někdo cestou do práce nebo z práce nedá přednost a děti budou bez prostředků nebo mi zkratuje v noci myčka a vyhoříme, není příjemná. To dám radši 2 tisíce měsíčně za tu pojistku a mohu klidně spát. Sestru třeba pán cestou do práce na křižovatce sestřelil. Ze dne na den Vám jde o život a ano, nakonec třeba po půl roce dostanete i plnění od pojišťovny viníka, ale je příjemné dostat třeba do dvou týdnů či do měsíce plnění od své pojišťovny a nemít pak ty existenční starosti. Ano, v prvních chvílích určitě pomůžou ty úspory, nebo pomůže rodina, ale je pak fajn mít to jak znovu vrátit případně tu rezervu znovu čím naplnit pro budoucí případné pohromy. Určitě lepší než ty dva tisíce ten měsíc utratit za cigarety, alkohol nebo sladkosti.

Tak oni zastavují jenom ta starší auta, pokud by zastavili a měřili všechny, tak by neprošlo možná procento, ale jelikož brali všechny dejme tomu auta do roku výroby 2005, tak nevyhovělo žádné. Nicméně já třeba mám oktavii 1,9tdi rv 2004, v dubnu dělána nová STK a emise. Prošla napoprvé pouze se třemi lehkými závadami nemají i vliv na bezpečnost provozu. A když čtu o těchto mobilních kontrolách, tak se ptám sama sebe, zda by ten můj youngtimer touhle buzerací prošel. Vytáčet motor až do červeného pole otáčkoměru. Mám půl roku po generálce motoru, nové originál turbo, olej měněný každý půl roku po 10 tisících km. Nechtěla bych to sledovat, jak mi tam ten motor trápí. Ano, můžu si koupit nové auto, kvůli kterému výrobním procesem zatížím životní prostředí, anebo každý rok dám 15 až 30 tisíc do udržování tohoto 20 let starého poctivého auta, které s touto péčí bude jezdit ještě dalších 10, 15 let.

Spíš to bude stupeň 2B, nicméně i tak hrůza, navíc v tom letadle asi nebyl prostor pro urychlenou první pomoc - stržení oděvu a chlazení postiženého místa proudem studené vody - proto mohlo dojít k rozšíření do spodnějších vrstev tkáně od nasáklého oděvu horkým nápojem a rozvoji hlubší popáleniny 2B. Možná měli okolní lidé strach vzít lahev se studenou vodou a postižené místo tím neprodleně zchladit a zabránit rozvoji popáleniny. Já svým dětem horké nápoje na palubě nedávám. Je tam malý prostor pro manipulaci, snadno si vylijí i studený nápoj - to se prostě stane. Své kafe naředěné mlékem hlídám jako oko v hlavě a urychleně vypiji, ať mám klid. A to je mým dětem už 10, 12 a 14 let, ale jak tam různě šermují lokty při tom jídle, tak je to prostě o nervy.

Je to pravda. Třeba účetní má v Německu v regionech čistého kolem 2000 euro, což je cca 50 tisíc, v Česku má v regionech cca 30 tisíc čistého. To odpovídá. Mluvíme o čistém. Samozřejmě v Mnichově bude mít čistého 3000 euro, ale zase enormně vysoké náklady na bydlení, bude to obdoba Prahy. Jediné profese, kde je v Německu třeba dvojnásobný čistý plat než v ČR jsou nekvalifikované profese, kde je minimální mzda - takže uklízečky, servis v restauracích (kde jsou dýška apod), základní operátoři výroby ve fabrikách, protože ta minimalka je tam vysoká (12,41 Euro/hod.) a tady nízká. Ale ti kvalifikovaní berou třeba 17 až 20 euro hrubého za hodinu. Neberou na hodinu třeba dvojnásobek minimálky, jako u nás. Dvojnásobek už bere třeba vedoucí nebo pracovník s nějakých know how, ten už se dostane na 20 až 25 euro za hodinu (hrubého). A čistou si můžete spočítat na nettolohn.de. Dost spolknou daně a odvody, protože tam mají progresivní zdanění mzdy.

Pokud listina nesplňuje zákonné požadavky, neměl by ji katastr nemovitostí zapsat a měl by vydat zamítnutí takového návrhu na vklad a oznámit to majiteli. Ten by tedy věděl, že vklad neproběhl, že listina tudíž neplatí a mohl by sjednat nápravu. Nechat vyhotovit jinou smlouvu, která by náležitosti splňovala a podat návrh na vklad znovu - samozřejmě s novým poplatekem. Pokud katastr nemovitostí listinu zapíše, tak platí i v nespecifikovaném znění. Nevykládáte si zákony jen ze svého pohledu.

Pokud listina projde při návrhu na vklad přes právníky na katastru, tak platí. Pokud nesplňuje zákonné náležitosti, měl by být vklad takové listiny ze strany katastru odmítnut, samozřejmě bez nároku na vrácení poplatku za vklad. Majitel by pak vklad provedl znovu s opravenou listinou s novým poplatkem. Ale takhle se vymlouvat na to, že to nesplňuje náležitosti zákona a tudíž je to neplatné, s tím se běžte bodnout. Na to hřeší právě ti nemovitostní šmejdi.

Tu ruinu koupil před lety developer asi za 6 milionů, budovu zboural, a nyní prodává pozemek rozdělený asi na 9 parcel, každou na cca 600 až 700 m2 na výstavbu domů za cenu přesahující 12 milionů za celek.

Pamatuji si, když se ta louka před cca 5 lety prodávala. Přemýšlela jsem o ní pro chov koní. Cena? Chtěli 10 milionů za 10. 000m2 travniho porostu.

Já tedy běžně při cestování autobusem při nástupu zdravím a při výstupu děkuji. Nastupuje se aspoň u nás pouze předními dveřmi a když vystupuji zadními, tak mne asi řidič neslyší, ale i tak řeknu: děkuji, nashledanou. V letadle po přistání netleskám, ale při výstupu je zpravidla u dveří letuška a jeden z pilotů a loučí se s pasažéry, tak tam jim poděkuji a rozloučím se.

Jak je to prosím Vás s charterovými lety? Můžu si tam vzít také palubní kufřík na kolečkách nebo jsou tam jen kufry na odbavení? Lítám zásadně jen linkovými lety a jen s palubním zavazadlem. Na posledním organizovaném zájezdu jsem byla před nějakými dvaceti lety. Já raději volím cestování na vlastní pěst a to si každý sbalíme příruční kufřík do 8kg, koupíme letenky linkový let, kde takový kufr může na palubu a uložit se do schránek pod stropem či pod sedadlem přede mnou. Na týden se mi tam věci vejdou, mikinu, lehkou bundu, kalhoty a tenisky si beru na sebe. Lehčí boty sandále nebo žabky do kufru, spodní prádlo na týden, tři trika, jedny šortky a třeba dvoje šaty a jeden ručník se do váhového limitu vlezou. Drogérie základní v menším cestovním balení, aby odpovídala limitu do průhledného sáčku do kabelky a jde se přímo do letadla. A třeba opalovák si vždy zásadně kupuji až tam někde v supermarketu a takovou velikost, abych ho nemusela brát zpět domů. Těch pár euro navíc mi nestojí za ty nervy, že kufr poletí jinam a dodají nám ho za dva dny. Ale třeba se u charterů ani žádné takovéhle 8kg kufry na palubu brát nesmí a smí být na palubu jen příruční taška a vše nad osobní tašku musí být odbaveno do zavazadlového prostoru.

Mně bude 44, mám vlasy špinavé blond po taťkovi a ten také zešedivěl až někdy v sedmsedáti a jen tak jakoby jemně - takže mám dar nešedivějících vlasů. Sama kadeřnice mi kdysi říkala, že mám krásnou přírodní barvu vlasů. Dříve jsem si dávala melíry, ale nyní je nechávám v přírodní barvě, je to taková medová špinavá blond a bez jediného šedivého vlasu. Stačí šampon a kondicionér a jednou za měsíc masku na vlasy z drogérie. A z délky na ramena do délky pod lopatky mi to roste opravdu ten rok. A myslím, že od covidu jsem u kadeřnice nebyla, na délku si to zkrátím sama nebo mi pomůže sestra či mamka a jak píšu, barvit se nemusím. Líčím se tedy, ale jen lehce - mám hydratační krém, BB krém, oční linku a řasenku. Na noc ještě noční krém a krém na okolí očí - to vše si pořídím v drogérii - vzhledem k tomu, že jsem světlý typ, tak abych zvýraznila oči. Na nehty ani na kosmetiku nechodím, na nehty si dávám přírodní odstíny laku sama. Moje sestra má tmavé vlasy po mamce, ta šediví, takže si barví vlasy, ale zase se například do práce ani nelíčí. Pouze, pokud mají třeba nějaký večírek po práci nebo jde někam za kulturou, tak se jemně nalíčí, ale na denní líčení do práce prdí. A kolegové po ní jedou, to byste se divila.

Rychlík na koridoru jede minimálně stovkou navíc dle videa je tam oblouk (zatáčka), opravdu Vás chci vidět, jak zastavujete na místě před koleji, že kterého máte výhled a nic nejede, rozjedete se a za vteřinu, kdy popojedete dva tři metry to do Vás napálí rychlík. Nemáte prostě šanci na koridorové trati reagovat na provoz na železnici. To je nesmysl, co tady říkáte. To se učilo v sedmdesátých osmdesátých letech a na lokálkách, kde se jede maximálně šedesát a ten brejlovec byl slyšet půl kilometru předtím, než se na ten přejezd přifuněl. Dnes s elektrickou trakcí je to frnk a je pryč.

Schovali se do strojoven lokomotiv, coz je zachranilo.

Slyšela jsem, že prý se tak kvůli probíhajícím stavebním pracem běžně jezdí přes STŮJ "na povel". To se musí prošetřit, proto na konečné závěry je asi ještě brzy. Ale ta představa mne jako cestující docela děsí, že jsou vůbec takovéto praktiky na českých kolejích možné. To prostě samozřejmě hrozí strašným průšvihem. Jestli se tak jezdí, tak je to víceméně ruská ruleta se životy cestujících. Zvlášť ve tmě, kde ne vždy se strojvedoucí dokáže orientovat, kde zrovna je a zda je to ta návěsť, kterou má na povel projet i přestože svítí červeně! Anebo už ten povel dnes neplatí, protože byl časově omezený do včerejška? Včera jsem tu jel na povel na červenou, tak to tu dnes červenou ignoruji zase. Jestli se takhle návěsti "na povel" nedodržují, tak jsou strojvedoucí velcí kaskadéři v tom našem státě a de fakto neustále jednou nohou v kriminále a já popřemýšlím, zda přístě sednu do vlaku.

Dle mého by to mělo být samozřejmostí. On si RegioJet následně vyplacené odškodné může nárokovat po zjištěném viníkovi. Každá solidní firma by měla mít rezervní fond pro náhrady škody a z něj svým zákazníkům, tj. těm, se kterými uzavřela přepravní smlouvu, měla v prvé řadě odškodnění vyplatit sama ona společnost, která je převážela. A to v řádu několika dní, či maximálně do 14 dní od události. A pokud se prokáže, že vzniklou škodu zavinil někdo jiný, pak se RegioJet přihlásí jako poškozený u pojišťovny viníka - protože ten viník pak už nebude odškodňovat ty jednotlivé cestující, nýbrž RegioJet, jež byl srážkou postižen - a pokud se prokáže zavinění RegioJetu, tak bude inkasovat pojistné plnění od své pojišťovny, u které je pro tyto případy zajisté společnost pojištěna - pak samozřejmě nebude plněno 100 procent škody, ale bude tam nějaká spoluúčast. Je to jako u povinného ručení, resp. havarijka. Je to prostě pojištění odpovědnosti firmy.

Nesmíte hned mít předsudky. Jako správná společnost nabídne odškodnění hned a pak jej bude vymáhat po viníkovi - pokud se prokáže zavinění jejího člověka, tak po pojišťovně. Za mne by mělo být samozřejmé, že by poskytovatel služby měl odškodnit hned z nějakého revzervního fondu - v řádu dní, maximálně jednotek týdnů, i když vyšetřování se trvat třeba půl roku. A neusuzuji z tohoto gesta vůbec, že nehodu zavinil strojvůdce Regiojetu. To ukáže až vyšetřování.

Ano, proto odmítám pracovní nabídky z krajských měst a z Prahy. Ty ranní dopravní zácpy mne odrazují. Radši méně placené místo v okresním městě nebo na maloměstě a více volného času. Když si pak člověk přičte čas potřebný k dojíždění k pracovní době, tak by ta mzda v tom krajském městě musela být o hodně vyšší než na okrese, aby to dávalo smysl. U nás se málo lidí za praci stěhují a i mladí nebo naopak starší, kteří nemají závazky v původním bydlišti v podobě školáků apod. se málokdy stěhují za prací a raději pendlují. Mají asi v místě bydliště zapuštěné kořeny a bojí se změny. Historicky rodiny často žijí dlouhá léta na jednom místě a tyto vzory lidé pak přejímají od svých předků.