Ale vy si uvědomte, že pojem "bojové plemeno" je nesmysl. Nic takového neexistuje. Pokud jste přesvědčený že ano, zkuste mi bojová plemena vyjmenovat. Jsem zvědavá, co z vás vypadne.
A proto legislativa některých severských a západoevropských zemí zakazuje chov některých konkrétních plemen. Nemusíme je nazývat bojovými plemeny. Jsou to prostě velcí, silní a energičtí psi, kteří jsou šlechtěni k vlastnímu rozhodování. S těmi se pak obtížně pracuje. Není to nic proti těmto psům, ale měla by být povinnost registrace a výcvik. A je jedno, zda by bylo rozhodovacím prvkem konkrétní plemeno nebo hmotnost. Oříškem bývají kříženci, kteří jsou buď úžasní nebo nevyzpytatelní.
Mně zase vadí, že pokud má někdo jiný názor, tak je hned dehonestován. Vypadá to, jako by byla potravinová sbírka dobrovolně povinná. Tak určitě je dobrá empatie a měly by se k tomu vést i děti. Pomoc by měla být ale transparentní. Naše rodina také pomáhá, ale každý rok se soustředí na jinou oblast. Jeden rok jsou to děti v dětském domově, kterým splníme vánoční přání, druhý zase dáreček cizímu dědečkovi a babičce v domově důchodců. Příště se zase soustředíme na někoho v širším pribuzenstvu, kterému vylepšíme jeho nelehkou situaci. Drobnou pomoc poskytneme i někomu, koho potkáváme v našem okolí. Ale je to na našem uvážení a není to povinnost. Odsuzováni a vyhrožování karmou je stejně nemorální jako absence empatie.
Celkově obraty "právo na hlídání dětí" nebo "povinnost prarodičů hlídat" je úplně zcestné. Rodiče i prarodiče jsou dospělí, tedy zodpovědní sami za sebe. Jelikož jsou příbuzní a měli by se mít rádi, tak si vyhoví, ale s respektem k potřebám těch druhých. Pokud si to vynucují, smůla... Hlídání by nemělo být samozřejmostí. Rodiče by se neměli spoléhat bez předchozí domluvy a strčit dětí k babičce a dědovi, kdykoliv se jim to hodí. Trend posledních let je takový, že dětí mají na vše právo, žádné povinnosti. Během studií dětí se rodiče většinou odbývaji, aby jim vše dopřáli. Pak jen dál podporuji, bydlení... Pak tedy vnoučata a nakonec, když potřebuji sami pomoc, děti nemají čas. Ať si to udělá každá rodina podle sebe, ale mělo by to být s určitou vzájemnou úctou a láskou, pak jde všechno líp.
Autorovi blahopřeji k neústupnosti, jen si držte a braňte svojí sedačku, na kterou máte právo. Jste hrdina a staříkům jste to natřel. To tak, abyste nakonec ještě stál nad sedicim starcem. Vy přeci chodíte do práce. Nic na tom, ze on nebo ona také celý život dřeli. Doma navíc neměli mnohdy ani automatickou pračku, natož sušičku, myčku... a dělali většinu domácích praci ručně. Vy jste pak udřený z posilovny, tak si musíte zaslouženě odpočinout.
Milý zlatý, mluvíte o domluvě, ale co se s úsměvem zeptat, zda si dotyčný člověk nechce sednout? Buď přijme a nebo s díky odmítne, v každém případě to okolí přijme s povděkem a ocení vaší zdvořilost. Takže nemusíte hned vyskakovat. Víte, oni si už starší lidé boji o něco říct, když ví, s jakým despektem se někteří mladi na ně dívají. Vlastně mi připadá, že články tohoto typu jsou pro ně až zastrašujici. Chápu, že někdy není ani mladým do skoku, bohužel těm starým už nikdy. Jsou tu nemoci a celková ochablost organismu. Jestli ale toto nechápete, tak je asi zbytečné vám to vysvětlovat a jste vlastně k politování. Takže přeji dlouhý život, aby jste měl šanci si to užít i z druhé strany. Když jste ale nesnášenlivý už nyní v mládí, tak se nejspíš přetransformujete do zapšklého staříka 😉.
Takže to,co dělali Orbán a Fico,snaha ukončit válku jednáním bylo nazýváno kolaborantským jednáním,a najednou je to bráno jako možnost ukončení konfliktu.Když si Orbán volal s Putinem a zjišťoval podmínky k jednáni,byl v diskusích nazýván prokremelským zrádcem.Teď si s Putinem volal i Schulz,snad i Trump a je to najednou normální i z pohledu Ukrajiny.
No jo, když dva dělaji totéž, není to stejně..
Samozřejmě bych přál Ukrajině vítězství, ale realita tomu moc nenapovídá. Rus si nemůže dovolit porážku, jednak by představitelé Ruský představitelé by byli trestání jako válečný zločinci a také by Rusko muselo platit velké reparace. Nadějí je opravdu i za cenu nějaké ztráty uzavřít příměří a mír, hlavně ušetřit spoustu životů na obou stranách. Proč však až příští rok? Rád bych se také dozvěděl, jak to v minulosti bylo s Krymem, že si ho Rusko nárokuje a také, jestli obyvatelstvo s příhraničních a napadených částí Ukrajiny stojí o to být součástí Ukrajiny nebo Ruska. Může to také být ekvivalent s českými Sudety, kdy 95% čecho Němců vítali Němce.
Nemylim-li se, na východě Ukrajiny proběhlo regulérní referendum, kde se většina jasně vyjádřila. V tu dobu pak začal zbytečný konflikt, který přerostl ve válku.
Připadá mi to jako zbytečná hysterie. Pokud nikdo dětem malé košíky neničí a nepoužívá na úkor malých zakazníčků, neměl by to být problém. Možná by to ale mělo evokovat k přijatelnému řešení nabídky košíků. Na výběr je obvykle jen z obřího, který má dost často rozbitá kolečka a nedá se ovládat nebo toho, co vlečete za sebou, je špinavý a špatně se vyndává zboží. Někdy pak nevíte kam s ním u pokladny.
Upřímně jsem se u článku i diskuze dost nasmála. Hlavně u příspěvku, kdy dcerka ukončila zdrávku po roce kvůli matematice, která je podle taťky úplně zbytečná. Co by pán říkal, kdyby mu v nemocnici špatně spočítali množství léků, případně množství odběru krve atd. Zrovna tam je to nadmíru důležité, dokonce životně. Pak se nedivím přístupu nekterych rodičů ke vzdělání svých děti a tristnímu výsledku. Určité povinnosti děti a pomoc rodičů při plnění úkolů je nutná, připravuje je na život. Pokud to nechápe rodič, nepochopí ani dítě. Možná to rodičům jednou vyčte. A nebo tento vzorec vzdělávání předá další generaci. Pak je to narnost nad marnost a degenerace naší populace.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
No upřímně mladým se kupují těžko dárky. Přeci mají už trošku jiný vkus jak v oblékání, tak i v kosmetice. Obzvláště ženy si vyberou raději samy, popř. koupi partner. Takže něco pořádného do domacnosti není špatný nápad. Ale protože to jsou obvykle dražší dárky, mělo by to být po domluvě. Například horkovzdušná fritéza, parní hrnec, pomalý hrnec, sada kvalitních nožů není k zahození ani v rámci zdravé výživy, vlastně naopak. Chce to mít ale trochu zmapovanou domácnost toho obdarovaného. Jinak, jak se říká, darovanému koní na zuby nekoukej. Někteří mladi bohužel normální dárky neuznávají a brali by jen auto podle vlastního výběru a nebo atraktivní dovolenou. Je to také o komunikaci a k tomu jsou potřeba dvě strany.
2 odpovědi