To máte těžké. Nikdy nevíte, co tomu malému školákovi letí hlavičkou. Můj syn byl ještě před půl rokem v šesti letech celkem samostatné, společenské dítě. Jenže pak měl jeho tatínek úraz a na tři měsíce skončil v nemocnici. A syn, ač jsem se snažila sebevíc, se na mě nafixoval. Dřív byl u babičky na prázdniny klidně celý týden, teď u ní vydrží max tři dny. Dřív si ani nevšiml, že nejsem doma, teď mi říká, že to nějak vydrží, když mám byt pryč půl dne... Se stydlivosti problém neměl, teď se stydí i tam, kam běžně chodome... Snažím se ho pomalu zase osamostatnit, ale nějakou dobu to potrvá...

Naše školka jela oficiálně do 16:30. Znamenalo to, že když jsem malého okolo čtvrté vyzvedávala, byl tam většinou sám a učitelka už měla zvednuté židle ve třídě a společně s naším odchodem odcházela i ona... Takže ano, vyzvedávala jsem dítě o půl hodiny dřív pod nátlakem toho, že už tam nikdo jiný není a i malému bylo dávno na vědomí, že se učitelka těší na to, až vypadne...

Jo, bastlime to jak se dá...

U nás na škole přes léto družina nejede. Když mám dva týdny dovolené, dítě je dva tydnyubabicky, dva týdny na táboře, tak mi pořád tři nevykryte týdny zbývají...

Všimla jste si, jak se někteří muži zarytě drží toho, že muž se má starat finančně? A že se tato množina dost kryje s množinou mužů, kterým se nelíbí práce žen při rodičovské?

Ono někdy se vrátit do práce po rodičovské je fakt umění. Např. v korporátu trvalo téměř rok od okamžiku, kdy jsem začala řešit návrat do práce, než to místo, které jsem měla do tří let mít zaručené, opravdu dali... Takže jsem to řešila od 2,5 let syna do jeho 3,5 let. A to jsem i tu školku měla. A hledala jsem práci i mimo... Obesílala inzeráty, chodila na pohovory a nespoléhala se na to, že místo ve firmě pro mě bude...

To je jak u nás. Chlap mi tři měsíce zpátky zavolal od maminky, že večer domů nepřijede. Hlavou mi projelo, že se bude družit se švagrem.A on se místo toho družil se zemí. Té se to moc nelíbilo a tak si odnesl tři zlomené obratle a rozdrcený kotník. A já jsem najednou zjistila, že jeden můj kamarád, který mi kdysi řekl, že může být čímkoliv, měl pravdu... Stal se ze mě opravář, instalatér, kadeřník, holič, stehobál, dispečer,řidič a ve finále i sanitář, když mi na kontrole po propuštění z nemocnice sestřička řekla Pána si na rentgen odvezete, ne? Ať nemusíte čekat na sanitáře... To, že to zvládnu, bo jsem ženská, mi říkala tchýně... A svišť ve školce taky chytl kde co, abych se při home Office nenudila🤣 jen tu kuchyň jsem nerekonstruovala... Radši.

Jak, to je jak přes kopírák... Školka doporučuje nástup, poradna doporučuje odklad.

. Ale je pravda, že se synem si paní psycholožka promluvila o samotě asi 30 minut. Ale prej vysoce inteligentní dominant... Navíc soutěživej... A pokud mu něco nesedne, začne si zpívat, tančit... Takže taky řešíme, jestli odklad. Přípravná třída u nás je jen pro romské děti... A spádová škola je taky vlastně jen hlidarna, aby nebyly další romčata moc brzy... Takže škola, nebo školka. A teď babo raď... 😄

Nemám kolem sebe chůvy, ani příbuzné. Syna vyzvedávám že školky nejpozději ve čtyři, většinou však dřív. Když je nemocný, jsem s ním doma. Práci přizpůsobují synovi. Kariéru dělám... Šéf mi vychází vstříc, nechce o mě přijít. Takže jo, jde to. Ale musela jsem si to vydřít a tu pozici si vybojovat.

Mně nevadí, že maminky na mateřské dávají děti do školky. Chápu i, že je tam nechávají do tří, protože vlastně až po odpoledním odpočinku mají děti volnou zábavu a můžou si s kamarády hrát opravdu tak, jak chtějí. Co mě jako pracující matku štve, jsou maminky, které jsou na mateřské a zároveň cpou usoplené dítě do školky. Viz jedná maminka z naší třídy... Na mateřské s mladším, políbila syna před dveřmi třídy a se slovy roznes to tam, ho vpustila dovnitř... Pak z ní vypadne, že doma mají zánět spojivek

Další maminka, s dítětem na mateřské, přivedla dva starší, z očí a nosu jim teče, za kašel by se nestyděl starý tuberák, a šup s nimi do třídy...

Pardon, ale když už jsou doma s tím mladším, tak ať si ty starší doma vyléčí, než je pošlou zpátky...