No za mě nejde jen o ten proces darování a vyšetření atd, ale taky je tu ještě etický problém - přeci pak vím, že mi někde po světě chodí moje vlastní dcera nebo syn. Proto bych nikdy nemohla do toho jít.

Tak to jsou komentáře směrem k prezidentu Zelenskému, že by zvracel. Nenapadá Vás nikoho, že byl pozván? Lidi používejte kromě ,, prázdných hlav" taky srdce. Ukrajina je obětí a klobouk dolů, že se takto drží. Nechápu Vás nikoho, co tu píšete s takovou nenávistí. Sami by jste utíkali jako první, kdyby Vám nad hlavami zasvištěla kulka. Zamyslete se nad sebou a svým jednáním. Žiji v Rakousku už 20 let, ale ptám se, co se to stalo s Českem? Má babička každou neděli chodila 2 Km pěšky do kostela, počasí, nepočasí a dokud ji nohy sloužily, pak pan farář jezdil za ní do poslední chvíle. Zažila 2. světovou a narodila se na počátku 1. světové a myslím, že se , ne jen ona, v hrobě obrací, co se to mezi Českými lidmi děje.

Naprosto souhlasím. Před 35 lety jsem si vzala muže, který pochází z Litoměřic a do dnešního dne tuto ,, tradici” nikdy nedržel a neučil to ani naše 4 syny. Byl vždy zásadně proti. Udělat si krásné svátky, děti obejít ves na koledu za ,, hrkání”, malovat vajíčka, jít do kostela, to vše ano. Dnes už jsme v důchodu a sami, žijeme 15 let v Rakousku a děti žijí své životy daleko od nás, tak si ten klid libujeme. Mé sestry žijí přes 30 let jedna v Itálii a druhá Německo a hledání schovaných ,, pokladů” od zajíčka v trávě je taky krásná tradice a přišlo nám to daleko přívětivější. Díky manželovi a pohledům do jiných zemí mám na to mlácení pomlázkou už negativní pohled. Do dnes si toho na něm vážím. Za to můj otec, ten to vnukům s radostí vštěpoval a nás to oba štvalo. Tři synové už to nedrží léta. Dva žijí v Rakousku, jeden na Slovensku ( a včera raději s rodinou odletěli na svátky do Londýna ), jen ten nejstarší to se svými syny absolvuje , bydlí na Moravě a prý je to ,, tradice”. Za mě blbost, jako malé mi to velmi vadilo. Jinak vše okolo jsem milovala, všechny křesťanské zvyky, co mi babička vštěpovala, to bylo krásné.

Myslím, že pan prezident šel na pohřeb jako Petr Pavel jako člověk, co k této rodině má asi blízko. Za mě je to v naprostém pořádku. Je dobře, že měli pohřeb v uzavřeném kruhu, ta rodina a přátelé potřebují klid na své truchlení.

A všimli jste si někdo, že i pejskovi se něco stalo? Kulhal na přední levou pacinu. Co ho vedla ta sražená paní? Tak je mi jich všech líto. Díky Bohu to dopadlo, jak dopadlo. Musí to být neskutečný šok, pro všechny zúčastněné. No snad ta dáma, co auto dobře nezajistila, snad si za to ponese následky. To je tak, když lidi nejsou u věci, jak se říká. Někdy mě až udivuje, kdo za volantem sedí a řídí.

Lidi píšete tu blbosti a nenávist je tu obrovská. Myslím, že problém byl v konkrétním chování řidiče. Kdyby to malé dítě bylo Vaše a Vám plakalo takto v náručí, tak by jste řidiče vykázali do patřičných mezí. Pokud ta rodina pochybila a řidič byl v právu, měl mít natolik nervy na uzdě a jednat bez řvaní a urážek a už vůbec neměl nikoho fyzicky napadat a v tom to je! Pokud takto nesnáší lidi a ani mu jeho agresivitu není schopno zastavit blízkost malého dítěte, tak má jít házet lopatou, tam může řvát jak chce! Zamyslete se všichni sami nad sebou ano? Kam ten svět spěje, když se takto nenávidíme.

Naprosto nechápu ty lidi okolo a hlavně ženy!! Mě se tak sevřelo srdce, když ten malinký začal plakat. Jsem máma 4 synů a 5 vnoučat, ale tomu ubožákovi řidičovi bych dala takovou sodu, že by se po…l! A nikdo se jich nezastal, to nechápu absolutně. Pak už se nedivím, že světu války vládnou! Když lidé jsou k takovým to situacím neteční. Ten klouček plakal žalostně. Vylekaný a bude mít trauma do konce života vážení, i takto málo stačí. Jsem zdravotní sestra, vím o čem mluvím. Odporné, co se to ve společnosti děje.

Tak mi to připomnělo mou tchýni před 37 lety. První setkání se svým vnoučkem, našim synem Radkem - ,, Neříkejte mi babičko!” - vadí mi to, cítím se mladá ( ano, bylo jí 43 no, ale tak to tak prostě bylo )! A druhá věta: ,, No stejně mu budu říkat Kubíčku!”

Nechápala jsem, byla jsem nadšená ze svého prvního dítěte, plná radosti a jí jsem měla fakt moc ráda a těšila jsem se, až jí ho ukážu, jenže toto mě zarazilo. Kdyby mi to řekla, kdyby se kdykoliv zmínila, že si bude muset na novou roli těžko zvykat, tak bych to chápala, ale toto bylo nepříjemné. A ani o jménu se nikdy nezmínila. Ptala jsem se jí kolikrát, zda má návrhy, ale nikdy neřekla a klidně bych Jakuba dala. Tak to mě zamrzelo. Nechtěli jsme dávat jména po sobě a měl to být původně Martin, jenže měsíc před porodem jsem se na otázku jaké jméno dám, pochlubila sestřenici, která měla dny do porodu a za týden se tak jmenoval její syn. To mě taky vyrazilo dech, že mi jméno ,, sebrala”. A tak mě napadl Radek - numeroložka mu dnes stále dokola opakuje, že má jméno ,, Štěstěny”, ať mi děkuje 😀. ( Za 9 měsíců po něm, se mé kamarádce narodila holka a inspirací po nás, má jméno Radka ).

A synovi kluci, naši vnoučci, se jmenují Maxim a Jonáš a nekecala bych jim do toho. A druhý syn dal po sobě synovi a protože se narodil tu v Rakousku, tak je vnouček Thomas. Ale říkají mu Tomáško ( druhá snacha je Slovenka ).

A ty barvy domácnosti - to je dnes velmi moderní. Zrovna včera mi čtvrtý syn, nejmladší, poslal foto kuchyně - kombinace dřeva a tmavě šedé s černým dřezem a armaturou. Na mě moc tmavé, ale jemu se to prostě líbí.

Tak jsme se s manželem pěkně zasmáli. Ten chlup se mi taky hned vybavil - brada, na levé straně, krásný, ostrý, rychle rostoucí a 12 let uhlově černý, byť jsem bývalá plavovláska ( teď už s přírodním stříbrným melírem 🤣 ) a ten prevít mi na Vánoce taky rychle změnil barvu do stříbrné. A těch madel lásky se nějak kolem těla už nemohu dopočítat a váhu? Tu jsme radši poslali k šípku - se nám nějak asi vybíjela baterka a ukazovala blbosti 🤣🥂. Jde to velmi rychle a co hodně rychle přišlo? No když jsem byla malá, babička mě vždy prosila, ať jí navleču nit do jehly a já se jí divila, proč si to neudělá sama. No a dnes už to plně chápu - už nevidím ani tu jehlu a ani konec nitě. 🙏. A bude hůř! To si takhle jednou snídám a pravá ruka upustí nůž, pravé oko jako by nebylo a když se zvednu pro ten nůž, tak pravá noha je jako z gumy a z pravého koutku mi kape na zem ranní kávička - mrtvička si mě taky už našla a to mi táhne teprve na 60.

Mám podobnou matku! Byli jsme 4 sourozenci - 3 holky a poslední kluk. Brácha se rozvedl ( žena ho 7 let podváděla s kamarádem ) a zůstali mu obrovské dluhy, páč hypotéka byla jen na něj a tak šel za námi do ciziny si vydělat peníze. Našel si fajn ženu, ale matce se to nelíbilo a jednou na mě zařvala: ,, Do smrti toho č….a nechci vidět!” Až mě zamrazilo, hned jsem jí opanovala, že je to přeci její syn. A že ji to nezajímá a zopakovala to!!! A tak se i stalo!!! Jenže nečekala jsem, že to bude do jeho předčasné smrti. Zemřel před 3 lety ve svých 43 letech. Já sama a má rodina s matkou a otcem ( ten ji jen sekunduje ) nemluvíme 7 let, od jejich zlaté svatby. Tam přetekl pohár. Zničili mě, druhou sestru a bratra. Tu třetí celý život protěžovali. Nemusela nikdy hnout prstem, pomáhat, ani malá, ani dospělá. Celý jejich obrovský dům jsme jim moje rodina a bratr pomohli postavit, opravit. Máme fotky, jak moji 4 synové, já a manžel tam dřeme a nakonec v tichosti hned po smrti bráchy to dali té třetí sestře a její dceři. A to ty dvě sestry po me spolu dobře vycházely a i té druhé to rok tajili, až na to přišla na katastru. Když se zlo v rodině usadí a ještě v podobě matky a otce, tak se toho moc nesvede. Bití, týrání, vyhrožování, vydírání a nakonec takto vyřknutá věta? Která se vyplnila? Bratr s nimi též před 7 lety ukončil kontakt a fakt do jeho smrti se nesetkali. Tu ježibabu hnusnou na videu bych poslala do háje. Kouká jí to z očí. Tam nebylo krapítek soucitu vůči dceři a nulová sebereflexe! Jako moje matka a můj otec! Od takových lidí co nejdál!

Pročítám diskusi a žasnu, žasnu nad obrovskou nenávistí žen ke svým tchýním - matkám jejich mužů! Napadá vůbec některou z Vás, že když se stanete matkou jen synů ( můj případ, mám 4 syny a žádnou dceru ), tak že jsem od Vás ,, snach “ ihned odepsaná? A to jen proto, že mám syny? V čem je taková žena horší, než ta, která má dcery? Naprosto to nechápu a bolí mě z těchto postojů u srdce. Svou první tchýni jsem měla a stále mám ráda ( jsme rozvedení s prvním mužem ) a rodiče druhého muže jsem nepoznala, zemřeli v jeho 25 letech. Já mám horší vlastní matku, než několik tchýní dohromady, zlejšího člověka neznám. Přeci bez té mamky, co vychovala toho chlapce, pak mého muže, přeci bez ní by tu ten muž na světě nebyl? Ve společnosti chybí úcta!

Co se článku týče, tak paní si spíš hraje na chudinku a nebo na zajímavou a nebo ji nechápu. Když to nechci, tak to dětem řeknu a řeknu to v klidu a s úsměvem. Kluci se mne taky párkrát ptali, zda to či ono tak chci a usmála jsem se na ně upřímně, objala je, poděkovala jim a stála si za svým.

Do školky jsem začala ( Bohužel ) chodit až rok před školou, matka byla doma s mladší sestrou a tak mě kvůli místu nevzali. To, co popisuje paní v článku, tak se jistě dělo, jenže já měla doma s matkou a otcem takové peklo, že školka byla pro mne oproti tomu slast. A jak moc jsem chtěla jít domů až po ,, O”, ale to nešlo, než párkrát. Doma se řvalo jen po mě, bita jsem byla jen já, tři mladší sourozenci nic. Tak že ve školce, kde bylo tolik dětí, tak jsem byla ,, dokonale neviditelná”. Z domova jsem byla vycvičená jako voják poslouchat a tak mi to ve školce nedělalo problém. Milovala jsem si hrát, tancovat, malovat, zpívat. Tak že jsem zaplula mezi hračky a já byla v ráji a učitelky spokojené, páč o mě nevěděly. Doma to bylo peklo - co děláš? Pojď sem, mlč, mluv, sedni, neválej se, lehni a spi, teď si nehraj, úklid po všech sourozencích, hlídat je, seřežu tě ( a tak se stalo ), tě umlátím, neřvi nebo tě střískám znovu a dál a dál…. Ve školce byly hračky, panenky, kočárky ( doma moje jediná voňavá ,, chodička “ od babičky musela stát na načančaném gauči v zamčeném obýváku a nesměla jsem si s ní nikdy hrát !) Do dnes a je mi 56 to nechápu, proč mi ji matka nedovolila ( asi žárlila na mne, svou dceru, že mi ji její matka, má babička, dala k Vánocům, tak mě potrestala za to ). Ty horší věci tu rozepisovat nebudu - vždy jsem si myslela a i mi to sousedé říkali, že jsem snad adoptovaná ( nejsem ). Tak že školka a škola byly pro mne vlastně výhra. Jediné, co si špatného pamatuji, byly kynuté knedlíky s povidly, která chutnala jako hlína 🤣🤣🤣 a mléčná polévka s nudlemi, hnus.

Na katastru je tam 9 bytů a deset vlastníků, pokud nedávají dost peněz do společné kapsy, nekontrolují vše, jak se má, tak je to pak v háji. Hasiči na to přijdou, zda úmysl nebo zanedbání nebo techn. závada. Je mi jich upřímně líto a ti zranění, to též je smutné. Přeji všem v této těžké chvíli hodně štěstí a sil.

Tak toto mi připomíná naše dva vnoučky nejstaršího syna 🙈. Když byl ten starší klouček miminko, byl prvorozený, byl zlatý. Fakt hodné miminko. V kočárku spinkal, i když stál, spinkání v postýlce bylo bez uspávání. Když jsme ho položili na jeho obrovské místo, kde byly měkké, dětské speciální podložky a spousty hraček, tak se překulil na bříško a hrál si nadšeně sám, broukal si, smál se, byl veselý a šťastný. V klidu jsme si mohli všichni dát kávičku a radovat se z něho, v klidu si popovídat. Prakticky nikdy neplakal. No ale snacha zjistila, že když u něj bude na zemi v jeho koutku sedět, že náš syn zastane všechno. Vařit, uklidit, žehlit, prát, nakoupit, ještě stačil jít do práce, běhat a zařizovat kolem stavby atd. A tak se i stalo pravidlem a dokonce se tomu oba smáli, že maminka má odřená kolena, jak jen s malým sedí na zemi a hraje si. Mezi tím postavili, přišel druhý klouček a ten už se jí k tomu moc nehodil. Tak ten byl v obýváku sám zase v takovém to koutku a máma se s prvním zavřela v pokoji a to byla celodenní její aktivita. Druhý klouček už byl jen sám, hodně plakal ( evidentně mu máma chyběla, srdce nám to na návštěvě trhalo ) a taky už víc byl živý, běhal, všude vlezl, s ničím si nepohrál, křičel a plakal. Její maminka nahlas vždy říkávala, že je celý ,, maminka”, její dcera. Že si s ní taky užila atd. Dnes už kluci povyrostli, školka a tak a starší mámu nenechá u nás posedět, furt kňourá, že aby si šla s ním hrát, že se nudí atd. Hrůza a vše mají dovoleno! Louže, běhat domů a ven v létě bez bot atd. A náš syn? dnes neví kam chlapec dřív a je to jeho problém!

Žijeme v Rakousku a tu ve Freistadt je všude zábradlí, přejít se prostě nedá, je vedeno tak, aby se toto nestalo. Je to prakticky na všech nádražích nebo nadchody atd. Nástupiště širší, lépe upravená. Dříve to bylo také jako v ČR, ale kvůli takovým to chytrákům to pěkně upravili. I člověk se tak cítí ,, bezpečněji”. A za další, jak tu psal pán níže, tak rychlost Pendolina je za mě vysoká!! Lidi tam stojí všude kolem a vždy se může něco přihodit, někdo nechtíc strčit atd. Samozřejmě ti dospělí, co s dětmi šli, tak jsou asi dost ,, chabého rozumu”!!! To je jako nedávno, když babička skočí s vnoučkem před auto mimo přechod. Neskutečné, co ty lidi mají v hlavě.

Za mě mu to nesluší, jemu zrovna ne. Bude jednou král a toto ho dle mne dehonestovalo. Bratr to mít může, to je uličník od mala.

Lidi to jste se úplně zbláznili? Podporovat zlo a podlost?! Koukám, že to všude v diskuzích lidé nepochopili! Hra není o zrádcích, ale o výhře bez zrádce, o jejich odhalení, aby se nedostal k výhře!!! To jste ztratili rozum, že všichni fandíte takové potvoře? Nicola - ta osoba to má v krvi! Ta to jen nehraje, ta je úlisná až kam! Taková je i v charakteru! Kde je doba pohádek, kde dobro vítězí nad zlem?! No? Věrní - to má být to dobro, zrádce - to má být to ZLO! Zradil Jidáš!! Ježíše Krista a toho by jste taky pochválili? Ano, věrní to podělali v této hře, že jí skočili na lep! Znám to že života, sladké nevinné tvářičky a pak to bouchlo, jak velké mrchy to jsou! Tak se lidi probuďte!

Tady v Rakousku musíme každý rok, stojí to 55€ a dělá to třeba ÖMTC ( automotoklub ) nebo tady ve vsi autoopravna. Sedím a čekám, než mi to udělají a přes prosklenou stěnu vidím, jak si s tím dává ,, U všech!” práci. No a buď je závada a musím odstranit a za měsíc znovu a nebo v pohodě. Auto máme r.v. 11/2011. Asi taky se najdou vychytralí jedinci, co to Pepa pro Standu udělá, ale většinou je to pro Rakušany prostě samozřejmost a počítají s náklady, pokud něco najdou. Jenže tu je jiný život než v ČR. 13. a 14. plat automaticky, důchod taky ne 12 jako v ČR, ale 13.a14., jiné přídavky na děti a podpory. Nechápu, že se ČR od r. 89 nikam nepohlo 🙈. Ale je zase fakt, že luxusní fára se tam taky najdou.

Hodně diskutujících tady evidentně nevidělo to doprovodné video a další natočená videa skrytou kamerou. Jinak mi lidi neříkejte že vás tu nechává chladným, když to hovado bralo malinké miminko telátko od maminky takovým to způsobem. Už to, že ho odebrali, bylo trauma a nechápalo, co se děje a ještě s ním tak ,, fláknout"?! To jste tu bezcitná individua? Kopat do telat, dávat jim elektrošoky, mlátit je lopatami?? Hnus! Ti lidi jsou naprostí ubožáci, kteří tu práci dělají jen z donucení, že se nestydí! Evidentně jsou to zlí lidé, že i třeba by klidně ublížili dětem! Neříkám, že je ta práce lehká nebo pohoda, ale přeci nemusím se chovat jako hovado! Jsem zdravotní sestra a neumím si představit, že když mi pán několikrát ve zmatení vytáhl cévku nebo jehlu, že bych ho prostě zkopala a nadávala mu?! O co méně je ta kráva než já? Nebo než vy ostatní? Je to fakt nechutný! Moje teta pracovala s býky a nikdy jsme ji neviděla, že by je takto třískala a to jsme tam byla skoro denně. A to byl býk! Žijeme v Rakousku a díky Bohu, tady totiž se o to starají lidi sami, hospodaří na svém a ví, že když se k nim budou takto chovat, že to půjde do kytek. Máme tu na vsi 4 velké farmy a to by jste koukali, jak se k nim mají. Před pár dny jsme se byli s manželem a s pejsky projít a přijel sedlák na pastvinu a šel ke kravičkám a ty mu šly už naproti a on tak krásně na to nové narozené telátko: ,, Kdopak se nám to narodil, tak tě tu vítám holčičko moje". On si nás nevšimnul, ale nám padla brada, jak se k mimču a celému stádu měl.

Odešli jsme s manželem a skoro dospělými dětmi v roce 2012 v létě do Rakouska/ Tirol/ Ötztal a vůbec nelitujeme. Mě 44, manžel 49. Prodali jsme dům v ČR, uhradili hypotéku, manžel podal výpověď v práci a šlo se. Já už tu pracovala 7 let jako zdr.sestra v rodině, co pečovala o pána v bdělém kómatu ( 14 dní v Tirol, 14 dní v ČR ). Ale němčinu jsem neuměla, vše se učila za pochodu se slovníkem a manžel do dnes umí jen základní věci. Ale teď je třeba v Linz v nemocnici a dorozumí se dobře, co nejde, má mobil a překladač. Tři synové po maturitách sem přišli postupně od r. 2011, můj bratr po rozvodu též v r. 2011. Postupně jsme se z Tirol přestěhovali jinam a neměnili bychom. Jsme tu doma. V ČR máme pouze občanství a manžel už důchod ( kapesné 🤣). Nejsme daleko od hranic z Českem a tak můžeme posoudit, že se toho moc nepohnulo. Dálnice z Č. Budějovic stále není hotová!!! Což Rakušané už z Linz do Freistadt mají dávno! Šíleně zarostlé strouhy u cest v Česku, prasácké cesty, hrozné chodníky, vše neupravené, špinavé, binec po zemi, hodně domů zašedlých, rozbitých. Albert v Kaplici jedna špína, nepořádek. Hrůza, že se to v Česku nikam skoro nepohnulo. A přitom Češi bývali šikovní a hodně lidí tu pracuje. Tak proč se to tam nezlepšuje? Co se integrace týče, tak je to složitější, jiná mentalita a Rakušané nemají ani páru o tom, co to je a byl Komunismus. Ale my máme s nimi dobré zkušenosti, hodní, vstřícní, nemůžeme říct nic špatného.

Pán v článku píše, že má vše na dvakrát a to je na prd! To jsem měla těch 7 let a v ČR jsem se už doma necítila a líbilo se mi více tu. Nebát se!!!