Přečetl jsem článek a pár komentářů a všichni řešíte blbosti.
Jsem ročník 91, od mala jsem věděl co chci dělat a samozřejmě se tento sen v průběhu dospívání měnil v něco jiného.
Až v průběhu studia VŠ jsem se dostal k něčemu, co mě opravdu baví a tím se živím dodnes.
Ve zkratce - dělejte co vás baví a naplňuje. Pokud to je pro společnost užitečné, tak se určitě uživíte ať už jako zaměstnanec, nebo podnikatel.
A je jedno, kolik vám je, je to čistě jenom o vás. Nikdo nikoho k ničemu nenutí, tak už tady nebrečte všichni a něco pro svou budoucnost udělejte taky sami. Čest
V mém oboru (energetika) jsou prostě situace, kdy kolegové dumají hodiny třeba nad tím "co Láďa vlastně tímto zapojením chce a proč to neudělal takhle" a podobně, ale pak raději zavolají. Zastupitelnost máme, ale občas se něco takového stane a já jsem rád že zavolají. Obdobně to dělám já, když je průser a nevím si rady, tak volám.
Autor to píše špatně, každý je nahraditelný (třeba si o sobě myslí něco jiného). Ale jde spíše o to, že v určitých profesích se vyskytují situace o kterých prostě nikdo jiný momentálně víc neví než zrovna ten, co má dovolenou.
Autor si spíše myslí, že se bez něj zhroutí svět. Podobného šéfa jsem kdysi měl. Nejvíc práce se udělalo když tam nebyl. Jako jeho zástupce v době jeho "dovolené " jsem všem řekl ať dělají co dělat mají a šlo to. Kvůli němu jsem taky odešel, to fakt nešlo.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak jestli čelila domácímu násilí a přičítá to tomu že manžel začal po narození dcery pít, tak je trochu naivní.
U všech platí, že v opilosti poznáš pravou osobnost. Ten člověk musel být agresivní už předtím, akorát to možná přehlížela nebo to bylo to klasické "je hodný ale nesmí moc vypít..."
1 odpověď