Moc dobře napsaná recenze, vystihuje přesně i moje pocity, spolu s MASH můj nejoblíbenější sitcom. Český dabing odvedený na jedničku s hvězdičkou, povyšuje seriál o dost výš. Nejraději jsem měl scény z Alova zaměstnání v prodejně bot, ty jeho komentáře o tlustých zákaznicích mě vždycky odrovnaly. A pak taky nekorektní mužský spolek No Ma'am a jejich schůze, to bylo taky skvělé. Dnešní seriály už mě nebaví, doba se moc změnila.
pořad jasně ukazuje zadání: musí to být legrace ! slyšíte ? legrace ! musíte se smát - i když není čemu. hlavně se řechtat ( po vzoru partičky ) No, a účinkující, už po napudrování v maskérně roztáhnou hubu a do konce pořadu jí nezavřou. Nezavřou jí, ani když se jich zedníček na něco ptá !
A to je ta tragika dnešních komedií. Radši jsem si pustil na youtube Byli jednou dva písaři. kvalita obrazu sice o 5 tříd horší, ale komici, kteří něvo pronesou a já se v duchu zasměju. Ani oni, ani já u toho nemusím mít hubu od ucha k uchu.
Zcela s názorem souhlasím, zábavu musí prostě dělat profesionálové a ne někdo bez talentu a smyslu pro kvalitní humor, vždy to vyzní trapně a hloupě. Písaři jsou také jeden z mých nejoblíbenějších seriálů a přitom vznikal částečně jako improvizace, výsledek je skvostný a nadčasový.
Taky jsem měl skoro vše zde vyjmenované. Velkou radost jsem měl z malé sady s elektromotorkem k velké několikapatrové krabici s Merkurem, postavené stroje pak i jezdily. Úplně nejraději jsem ale chodil do prodejny Mladý technik v Jablonci nad Nisou. Dodnes mám před očima regály se stavebnicemi letadel nebo lodí, vybavení pro železničářské modeláře nebo spousty plánů na stavby větronů atd. za velmi příznivé ceny. Kromě toho jsem s nadšením stavěl modely z ABC, dodnes se mi hodí trpělivost a snad i nějaká zručnost získaná v té době. Dnešním mladým není co závidět, mám hezké vzpomínky.
Zbytečně vulgární seriál je! Zřejmě "dík" autorům. Ale asi jste toto období nezažil, abyste mohl hodnotit realitu jednotlivých případů.
Je mi 47, takže taky něco pamatuji. Spíš jsem chtěl odsoudit křečovitost a hrubost tohoto drahého seriálu oproti něčemu jako zmíněná tv hra , od které jako divák moc nečekám a nakonec jsem příjemně překvapený celkovou hloubkou a úrovní civilně pojatých hereckých výkonů.
Vydržel jsem asi 20 minut, zcela odporná vulgární pitomost s nesympatickými afektovanými herci, pro mě nesledovatelné. Naprosto opačný zážitek byla v neděli odpoledne na ČT1 repríza tv hry "Po rozvodu" z roku 1981 s excelentními a dokonale uvěřitelnými výkony Jany Hlaváčové a Ladislava Freje, neporovnatelně kvalitnější a přitom s minimálním rozpočtem při natáčení. Všechno prostě nezáleží jen na penězích ale i na vrozeném talentu.
Děkuji Vám pane Tomane za nádherné vzpomínky na dětství propojené s nejlepším časopisem ABC mladých techniků a přírodovědců. Celá naše generace byla ovlivněna tímto fenoménem, každý si našel něco pro sebe a své zájmy. Úplně nejvíc jsem zbožňoval déčka, čili vloženou přílohu na křídovém papíru s kartičkami do sbírky atlasů a samozřejmě geniální vystřihovací modely, mnoho z nich mám dodnes. A komiksy na poslední straně... nádhera ! Opatruji všechna čísla a speciály jako velikou vzácnost.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Článek považuji za pouhou hromadu žvástů od někoho kdo tu dobu nezažil, sám na své dětství rád vzpomínám a dnešní době nerozumím. Mimochodem na titulní fotce z Artěku je uprostřed Samantha Smithová z USA, která tenkrát v jedenácti letech napsala dopis adresovaný přímo Juriji Andropovovi, v němž se svěřila se svým strachem z možné války. Byla pozvaná do SSSR na návštěvu, vydali s ní i poštovní známky a stala se známou v obou státech. Bohužel zahynula za dva roky poté při letecké nehodě.
1 odpověď