Bydlel jsem pro změnu na vesnici, kde se začaly pořádat svatby. Když jsem projevil nesouhlas s nočním běsněním, bylo mi oznamováno hosty, že je to jednou za život. Říkal jsem že to jejich Jednou za život slyším 365x do roka a pokaždé od někoho jiného. Vrchol všeho bylo, když mi někdo autem zablokoval přístup do domu. Tak jsem šel do restaurace oznámit, ať si to auto strčí někam. Načež mi bylo oznámeno, že mám snad přijít slušně požádat. Na to moje reakce byla opravdu pekelná. A zuřivě jsem oznamoval, že opravdu nebudu chodit slušně žádat do restaurace abych se mohl dostat domů.

Bohužel, ten kdo si to neprožil na vlastní kůži, tak nemá pochopení. Vidí prostě jen darebáka, který je proti jeho oblíbenému místu.