Dneska už se mohu smát, jsem dvacet let v důchodu. Ale 35 let jsem pracoval v nepřetržitém provozu ve dvanáctihodinových směnách. Ale směna mi končila až poté, kdy přišel nástupce a já jsem mu službu řádně předal. A v posledních 10 letech jsem míval měsíčně průměrně 30 hodin přesčasů. Ale když jsem byl o hodně mladší, bývalo jich až 60 za měsíc a to znamenalo být každý den v práci pátek, svátek. A protože jsem se nemohl vzdalovat z pracovviště, musel jsem mít jídlo s sebou. A někdy mi ani nevyšel čas jej sníst.

Když jsme u těch e-dokladů, tak vzhledem k tomu, že odmítám mít chytrý telefon, jsou mi pro kočku. Navíc to může být snadno zneužitelné, protože ne každý si denně kontroluje své e- doklady. Pokud jde o ty fyzicky ohmatatelné, ty nosím v peněžence a kdykoliv si ji beru, přesvědčím se, zda tam je vše, co má být. Portál stavebníka se (kulantně řečeno) moc nepovedl. Jediné, co oceňuji, jsou e-recepty, ale na tom Piráti zásluhu nemají. Už to tak je: práce kvapná, málo platná.

Sportem k tralé invaliditě. Pochybuji, že se bude moci vrátit ke stejné úrovni.

Když se krátí dech i krok, je potřeba zvolnit. Hokej má určitě rád a mladé kluky něco naučí, aby mohli jít výš (nemusí to být zrovna NHL - právě kvůli neuvolňování špičlových hráčů jsme na MS s výjimkou posledního dopadli jak hubkaři a byli pro smích. Díky za všechno a ať se Vám daří.

Záškoláci zase něco vymysleli a jsou z toho podělaní strachem. A to už nemáme skoro žádný průmysl.

Plácáte nesmysly. Tu odpovědnost za vlastní život si nakonec neseme všichni. Protože vláda, která nás nutí pořizovat si něco, co k vlastnímu životu nepotřebujeme, nás jen připravuje o to, co jsme poctivou prací vybudovali. To jsou všechna opatření vynuceného Green Dealu, který si prosadili nedovzdělaní záškoláci počínaje svatou Gretou.

Souhlas. A dnes jsem v kostela slyšel jednu větu, která dnešní situaci vysvětluje: Některý politik má autoritu, jiný zase touží po moci.

Hezky jste to vylíčil, za všechno mohou obyčejní občané. Dneska má politik mnohem větší strach z toho co řekne ne obyčejný volič, pro kterého by měl pracovat tak, aby z toho měl prospěch. Tou hrozbou jsou nikým nevolené spolky kariéristů, které protestují proti všemu, byť by to mohlo obyčejnému občanovi i prospět. A omlouvám se, celý článek jsem nedokázal přečíst, bylo to nad moje síly i trpělivost. Jedno přísloví praví: "Slovo dělá muže, mnoho slov ženu". Tak ze sebe udělejte chlapa a nežvaňte jak bába na tržišti. Dobrá myšlenka nepotřebuje mnoho slov, bohužel platí i opak.

Já brambory v obchodě nekupuji, u domu máme asi 800 m2 a pěstujeme si brambory i většinu zeleniny na ní. Je s tím sice práce, ale protože jsem na zemědělské usedlosti vyrostl, mám práci kolem toho rád a vím, že se mi to tisíckrát vrátí. Ono také sklizené brambory a kořenová zelenina za pomoci motyky a rýče má za následek nepoškozenou sklizeň. Ale v zemědělské velkovýrobě se sklizených brambor téměř lidská ruka nedotkne, ze země putuje přes natřásací rošty, které je zbaví hlíny, kamení a zbytky bramborové natě o vlečky a přes další rošty na třídičce do kontejnerů na uskladnění. Nechtěl bych takové zacházení prožít na vlastní kůži, připadal bych si jako vytřepaná partyzánka (to byly velmi levné cigarety, Doma jsme brambory vyorávali "čertem" a párem koní a ručně sbíraly do proutěných košů, které se vysypávaly z nepatrné výšky. Pak se sypaly do sklepa k uskladnění na jídlo a krmení. Ty, ce se odváděly na dodávku, se ve stodole ručně přebíraly a pytlovaly. Takže se s nimi zacházelo velmi opatrně a citlivě.

A mně taky.

Jsou věci, které nutně potřebuji nakoupit. a když pořád se zbožím pořád šíbijí sem a zase jinam, čas letí.

Jsou věci, které nutně potřebuji nakoupit. a když pořád se zbožím pořád šíbijí sem a zase jinam, čas letí.

Ne každý má chuť pořád jen čumět do nějakého monitoru.

Není policista jako policista a zkušenosti s nimi mám dobré i špatné. Před pár týdny mě celé dopolene několikrát volal česky mluvící muž a informoval mě, že mám na jakémsi účtu cca 200 000korun a že bych si je měl převest nasvůj účet. Prý se jedná o nějaký výnos z investice. Jelikož bezpečně vím, že jsem v cizině nikdy nic neinvestova, řekl jsem mu, že to určitě není moje a aby si ve svých záležitostech udělali pořádek a zavěsil jsem. To se asi 3x opakovalo a nakonec jsem ho dotlačil k tomu, že mi výpis pošle mailem. Ten mail opravdu přišel, ale nikde nebylo uvedeno číslo účtu . tak jsem si pro jistotu sjednal schůzku se známou pracovnici banky a ta během minuty zjistila,že banky o této společnosti mají záznam, že jde o podvodníky a doporučila mi podat trestní oznámení. Jelikož jsem měl policejní oddělení po cestě domů, zastavil jsem se tam a mladá policistka i poté,co jsem řekl, co mi v bance doporučili, tak na zápornou odpověď na otázku zda mi vznikla škoda, odpověděla, že se v tom případě nebudou záležitostí vůbec zabývat.

A v jiném případě, starém asi 30 let, když jsem ještě sloužil jako výpravčí ve větší stanici po upozornění skupiny mladíků jsoucích ze zábavy a vyhazujících zajišťovací zarážky od skupin ostavených vozů napaden a musel jsem odejít na lékařskou pohotovost a poté ovezen do nemocnice, kde jsem strávil 11 dní s úrazem mozku. Teprve poté (ještě v pracovní neschopnosti) mě doma navštívili a sepsali protokol. A do týdne jsem dostal vyrozumění, že se nepodařilo pachatele zjisti a že se případ odkládá. Měljsem z toho zvláštní pocit, jako bych si to vymyslel .

Ta dvě bio jablka byla zajisté bez poskvrnky a nalečtěná jak psí kulky. A z vlastní zkušenosti vím, že prakticky neexistuje odrůda jablek odolná vůči chorobám a škůdcům. Takže biopěstitel stříká v noci /aby ho nikdo neviděl/.Já své jabloně nestříkám a nevasí mi, že nemám jablka bez poskvrny.

Probuďte se a vzpomeňte si, že i při těžbě ropy či plynu uniká do ovzduší vác metanu než dokáže vyprdět stádo krav.

A kolik metanu produkují cvrčci, brouci a červi? To se zdaňovat nebude? Že se to týká zatím jen Dánska?

Na železnici se používá 5 barev, přičemž červená a modrá znamená zákaz jízdy. Ale u té modré je to trochu omezené.

Představte si, že tohle znám, jistou dobu jsem se tím i živil. A rušení přejezdů probíhalo i 70. či 80. letech a museli jsme řešit způsob, jak se na pole dostat.

Poněkud přerostlí žáci základní školy.