Celá Slovenská opozice v čele s Ficom brání svrchovanost, suverenitu a nezávislost proti národním zrádcům Čaputové a vlády, kteří uzavírají okupační smlouvu s USA o min. 11leté přítomnosti amerických vojáků na území Slovenska a odevzdání dvou letišť jako základny americké armádě. Slovensko tím ztrácí kontrolu celého svého vzdušného prostoru.
Je třeba, aby si někteří mladíci přestali vyřizovat své komplexy se Sovětským svazem a konečně si povšimli, že už dávno neexistuje. Měli bychom si už konečně všimnout, že politika dnešního Ruska se změnila a měli bychom se také ptát jinak. Pokud bychom takto nerozšiřovali NATO na východ bez připuštění námitek Ruska, byla by Evropa dnes bezpečnější, každý ať si na tyto otázky odpoví sám.
Pro Bidena, naši vládu, parlament, senát, novináře i zdejší válečníky. Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN. Kdopak se k tomu zavázal? Ano, ČR, USA i ostatní státy NATO. Takže, prosím klídek! Ruce pryč ze spouští a jednat! John Lennon - GIVE PEACE A CHANCE. Dejte míru šanci. A tenkrát to zabralo. Amíci se stáhli domů a Vietnam je dodnes svobodný. USA ruce pryč od Evropy. Jděte domů a bude klid.
Co je příčina dnešní vyhrocené situace na Ukrajině, která hrozí eskalací ozbrojeného konfliktu v Evropě?
Myslím si, že příčina je zřejmá. Je to dlouhodobé přehlížení ruských námitek, ignorování ruských požadavků, protože Ruská federace se necítí bezpečně. Nebereme v potaz jejich zájmy. Nemůžeme se divit, že je nervózní velmoc jako je Ruská federace, když se k jejím hranicím blíží druhá velmoc. Taková nervozita je pak přeci pochopitelná. Toto jsou historická data, že Ruská federace, byla podvedena z pohledu rozšiřování NATO ke svým hranicím. Dále pak přišla velmi nebezpečná věc v podobě bombardování Srbska, bez jakékoliv rezoluce či mandátu OSN, to v Moskvě muselo samozřejmě vyvolat velké pobouření.
Pak tady máme eskapády USA, v severní Africe, Iráku, Sýrii, Afghánistánu apod., tak že ta dnešní rétorika, že Rusko má brát v potaz územní celistvost, protože každá země má právo na územní celistvost si může vybrat, kam bude mířit. Tak se tedy zeptejte lidí v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Jemenu a v mnohých dalších, zda jim takové pravidlo bylo vždy umožněno. Je zde vidět ta obrovská disproporce.
Rusko jasně řeklo v roce 2008, že Gruzie a Ukrajina do NATO už ne! My jsme to samozřejmě nereflektovali. Mysleli jsme, že jo budeme tlačit stejně jako po celou dobu. A obávám se, že z Ruska, které bylo relativně přátelské k západu se stal největší nepřítel západu. Nyní máme před sebou otázku, kdo za to může, čí je to vina?
Co je příčina dnešní vyhrocené situace na Ukrajině, která hrozí eskalací ozbrojeného konfliktu v Evropě?
Myslím si, že příčina je zřejmá. Je to dlouhodobé přehlížení ruských námitek, ignorování ruských požadavků, protože Ruská federace se necítí bezpečně. Nebereme v potaz jejich zájmy. Nemůžeme se divit, že je nervózní velmoc jako je Ruská federace, když se k jejím hranicím blíží druhá velmoc. Taková nervozita je pak přeci pochopitelná. Toto jsou historická data, že Ruská federace, byla podvedena z pohledu rozšiřování NATO ke svým hranicím. Dále pak přišla velmi nebezpečná věc v podobě bombardování Srbska, bez jakékoliv rezoluce či mandátu OSN, to v Moskvě muselo samozřejmě vyvolat velké pobouření.
Pak tady máme eskapády USA, v severní Africe, Iráku, Sýrii, Afghánistánu apod., tak že ta dnešní rétorika, že Rusko má brát v potaz územní celistvost, protože každá země má právo na územní celistvost si může vybrat, kam bude mířit. Tak se tedy zeptejte lidí v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Jemenu a v mnohých dalších, zda jim takové pravidlo bylo vždy umožněno. Je zde vidět ta obrovská disproporce.
Rusko jasně řeklo v roce 2008, že Gruzie a Ukrajina do NATO už ne! My jsme to samozřejmě nereflektovali. Mysleli jsme, že jo budeme tlačit stejně jako po celou dobu. A obávám se, že z Ruska, které bylo relativně přátelské k západu se stal největší nepřítel západu. Nyní máme před sebou otázku, kdo za to může, čí je to vina?
Co je příčina dnešní vyhrocené situace na Ukrajině, která hrozí eskalací ozbrojeného konfliktu v Evropě?
r
Myslím si, že příčina je zřejmá. Je to dlouhodobé přehlížení ruských námitek, ignorování ruských požadavků, protože Ruská federace se necítí bezpečně. Nebereme v potaz jejich zájmy. Nemůžeme se divit, že je nervózní velmoc jako je Ruská federace, když se k jejím hranicím blíží druhá velmoc. Taková nervozita je pak přeci pochopitelná. Toto jsou historická data, že Ruská federace, byla podvedena z pohledu rozšiřování NATO ke svým hranicím. Dále pak přišla velmi nebezpečná věc v podobě bombardování Srbska, bez jakékoliv rezoluce či mandátu OSN, to v Moskvě muselo samozřejmě vyvolat velké pobouření.
Pak tady máme eskapády USA, v severní Africe, Iráku, Sýrii, Afghánistánu apod., tak že ta dnešní rétorika, že Rusko má brát v potaz územní celistvost, protože každá země má právo na územní celistvost si může vybrat, kam bude mířit. Tak se tedy zeptejte lidí v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Jemenu a v mnohých dalších, zda jim takové pravidlo bylo vždy umožněno. Je zde vidět ta obrovská disproporce.
Rusko jasně řeklo v roce 2008, že Gruzie a Ukrajina do NATO už ne! My jsme to samozřejmě nereflektovali. Mysleli jsme, že jo budeme tlačit stejně jako po celou dobu. A obávám se, že z Ruska, které bylo relativně přátelské k západu se stal největší nepřítel západu. Nyní máme před sebou otázku, kdo za to může, čí je to vina?
Co je příčina dnešní vyhrocené situace na Ukrajině, která hrozí eskalací ozbrojeného konfliktu v Evropě?
Myslím si, že příčina je zřejmá. Je to dlouhodobé přehlížení ruských námitek, ignorování ruských požadavků, protože Ruská federace se necítí bezpečně. Nebereme v potaz jejich zájmy. Nemůžeme se divit, že je nervózní velmoc jako je Ruská federace, když se k jejím hranicím blíží druhá velmoc. Taková nervozita je pak přeci pochopitelná. Toto jsou historická data, že Ruská federace, byla podvedena z pohledu rozšiřování NATO ke svým hranicím. Dále pak přišla velmi nebezpečná věc v podobě bombardování Srbska, bez jakékoliv rezoluce či mandátu OSN, to v Moskvě muselo samozřejmě vyvolat velké pobouření.
Pak tady máme eskapády USA, v severní Africe, Iráku, Sýrii, Afghánistánu apod., tak že ta dnešní rétorika, že Rusko má brát v potaz územní celistvost, protože každá země má právo na územní celistvost si může vybrat, kam bude mířit. Tak se tedy zeptejte lidí v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Jemenu a v mnohých dalších, zda jim takové pravidlo bylo vždy umožněno. Je zde vidět ta obrovská disproporce.
Rusko jasně řeklo v roce 2008, že Gruzie a Ukrajina do NATO už ne! My jsme to samozřejmě nereflektovali. Mysleli jsme, že jo budeme tlačit stejně jako po celou dobu. A obávám se, že z Ruska, které bylo relativně přátelské k západu se stal největší nepřítel západu. Nyní máme před sebou otázku, kdo za to může, čí je to vina?
Co je příčina dnešní vyhrocené situace na Ukrajině, která hrozí eskalací ozbrojeného konfliktu v Evropě?
Myslím si, že příčina je zřejmá. Je to dlouhodobé přehlížení ruských námitek, ignorování ruských požadavků, protože Ruská federace se necítí bezpečně. Nebereme v potaz jejich zájmy. Nemůžeme se divit, že je nervózní velmoc jako je Ruská federace, když se k jejím hranicím blíží druhá velmoc. Taková nervozita je pak přeci pochopitelná. Toto jsou historická data, že Ruská federace, byla podvedena z pohledu rozšiřování NATO ke svým hranicím. Dále pak přišla velmi nebezpečná věc v podobě bombardování Srbska, bez jakékoliv rezoluce či mandátu OSN, to v Moskvě muselo samozřejmě vyvolat velké pobouření.
Pak tady máme eskapády USA, v severní Africe, Iráku, Sýrii, Afghánistánu apod., tak že ta dnešní rétorika, že Rusko má brát v potaz územní celistvost, protože každá země má právo na územní celistvost si může vybrat, kam bude mířit. Tak se tedy zeptejte lidí v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Jemenu a v mnohých dalších, zda jim takové pravidlo bylo vždy umožněno. Je zde vidět ta obrovská disproporce.
Rusko jasně řeklo v roce 2008, že Gruzie a Ukrajina do NATO už ne! My jsme to samozřejmě nereflektovali. Mysleli jsme, že jo budeme tlačit stejně jako po celou dobu. A obávám se, že z Ruska, které bylo relativně přátelské k západu se stal největší nepřítel západu. Nyní máme před sebou otázku, kdo za to může, čí je to vina?
Co je příčina dnešní vyhrocené situace na Ukrajině, která hrozí eskalací ozbrojeného konfliktu v Evropě?
Myslím si, že příčina je zřejmá. Je to dlouhodobé přehlížení ruských námitek, ignorování ruských požadavků, protože Ruská federace se necítí bezpečně. Nebereme v potaz jejich zájmy. Nemůžeme se divit, že je nervózní velmoc jako je Ruská federace, když se k jejím hranicím blíží druhá velmoc. Taková nervozita je pak přeci pochopitelná. Toto jsou historická data, že Ruská federace, byla podvedena z pohledu rozšiřování NATO ke svým hranicím. Dále pak přišla velmi nebezpečná věc v podobě bombardování Srbska, bez jakékoliv rezoluce či mandátu OSN, to v Moskvě muselo samozřejmě vyvolat velké pobouření.
Pak tady máme eskapády USA, v severní Africe, Iráku, Sýrii, Afghánistánu apod., tak že ta dnešní rétorika, že Rusko má brát v potaz územní celistvost, protože každá země má právo na územní celistvost si může vybrat, kam bude mířit. Tak se tedy zeptejte lidí v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Jemenu a v mnohých dalších, zda jim takové pravidlo bylo vždy umožněno. Je zde vidět ta obrovská disproporce.
Rusko jasně řeklo v roce 2008, že Gruzie a Ukrajina do NATO už ne! My jsme to samozřejmě nereflektovali. Mysleli jsme, že jo budeme tlačit stejně jako po celou dobu. A obávám se, že z Ruska, které bylo relativně přátelské k západu se stal největší nepřítel západu. Nyní máme před sebou otázku, kdo za to může, čí je to vina?
Pro válečné štváče. Pokud umíte číst v mapě a znáte trochu dějiny posledních 30 let, tak uvidíte mapu posunu USaNATO v letech 1997 -2020 směrem k Rusku. Jedná se o území patnácti států. Zatím co se Rusko stáhlo domů za svoje hranice, tak se USaNATO dostal přímo na hranice s Ruskem. Rus už nemá kam ustoupit a brání se jako pes zahnaný do kouta. Zatím jen vrčí a nechce, aby někdo lez na dvorek.
Odpovědět
Kam pojedou? Na Bělehrad! Tam asi ne, ale určitě na východ. Na Slovensko. To je náhoda.
Adorantka USA Čaputová posílá do Washingtonu dva slouhy ministry, kde podepíší zrádcovskou okupační smlouvu o min. 11leté přítomnosti amerických vojáků na území Slovenska a odevzdání dvou letišť americké armádě. Tato smlouva odevzdává USA celý slovenský vzdušný prostor.
Svého nástupce J. Bidena obvinil Donald Trump z kroků směřujících ke III. světové válce. Trump také kritizoval Bidena, že z jedné strany pustil miliony migrantů do Spojených států a z druhé současně se obával o bezpečnost cizího národa.
"Než pošle nějaké vojáky bránit hranice v Evropě, měl by poslat vojáky bránit naši hranici tady v Texasu," řekl Trump. Místo vysílání amerických vojáků na hranice Ukrajiny vyzval k náboru více celníků a imigračních úředníků (ICE), kteří by stíhali nelegální migranty.
Maďarsko má levnější plyn než zbytek Evropy. Nebude to tím, ze jejich premiér kope za obyčejné lidi? Ze neleze do zadku EU a NATO? Chová se racionálně a přemýšlí hlavou? Má zájem o obyčejné lidi? Ne jako u nás, ze místo aby se starali o nás a nebyli jsme drahými energiemi a potravinami ruinováni? V Polsku snížili alespoň daň na potraviny. U nás na nás dlabou. Hlavní je ze budeme zbrojit, splníme plán NATO a budeme dávat 2% na chrasteni zbraněmi. Co na tom, ze bude drahé energie a jídlo. Hlavní je mít zbraně.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Joe Biden je jednak představitelem tzv. amerických neocons, což je nerozlišitelná směs republikánů a demokratů kolem pomyslného politického středu. Ty sjednocuje shodná představa o zahraniční politice USA – expanzivní, intervencionistické, útočné, zasahující v zahraničí, vyvážející tzv. americkou představu o demokracii, válku a zmar, jak jsme viděli v Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Libyi i jinde. S ohledem na jeho stáří se obávám, aby nedošlo k nevratným rozhodnutím, jejichž důsledky poneseme my, v Evropě.