Mě se ten film moc líbil. Úplně, jako bych se viděl. Jsem totiž ohluchlý hudebník. Samozřejmě s Béďou se porovnávat nemohu, co se týče hudby (mám vystudovanou konzervatoř a hrál jsem 20 let). Ale do situace po ztrátě sluchu se ani nemusím vžívat, protože v ní jsem. Jo a kdyby někdo nevěděl, jak vznikla Vltava, tak tady. 🙂 Odkaz 1  

Nikdy to nikdo nespočítá Odkaz 1  

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:

Za léčení nemocí kuřáků se ročně spotřebuje v systému veřejného zdravotního pojištění asi šest miliard, přínos do státního rozpočtu z té daně za kuřivo je asi 60 miliard.

Analýza vychází z toho, že na spotřebních daních za tabák vybere stát 44 miliard, dalších zhruba 16 miliard zaplatí kuřáci na DPH. Na léčení rakoviny, infarktu a dalších nemocí přitom pojišťovny podle Hegra utratí jen desetinu sumy vybrané státem.

Odkaz 1  

A obézní lidé by si také měli platit podle vás náklady? Nezdravě stravování je přeci zábava.

Na jeden předsudek jste v článku zapomněli. V současné době se píše a mluví často o tom, že ten, kdo neslyší, komunikuje ve znakovém jazyce. Z toho vznikl předsudek, že jej všichni, kdo neslyší, ovládají. Je to přesně naopak oproti tomu, co už v článku je, že pro neslyšící od narození je čeština cizí jazyk. Druhá část sdělení (na kterou jste zapomněli) je, že lidem, kterým je mateřským jazykem čeština a přijdou o sluch, třeba v důsledku věku, je cizím jazykem jazyk znakový. Nemůže se stát, že se třeba to, že se babička, která přichází o sluch, jednoho dne probudí, zapomene česky, zapomene mluvit a pouze plynule komunikuje v pro ni do té doby zcela neznámém jazyce.

Článek poutám na Helpnetu Odkaz  

Pěkný článek. Pokud by Vás zajímaly aktuálnější počty lidí s postižením sluchu v České republice, tak v článku „Počet lidí s postižením sluchu v České republice“ (Odkaz  )

To by měla být povinná četrba pro všechny ty papouškovače.

RuSSáci zase říkají, že nacisté na Ukrajině terorizují ruskojazyčné obyvatelstvo a že jsou třeba s dětmi v krytu pod divadlem, nebo ve školách, aby to mohli rozbombardovat.

Otáčecí dveře se dělají rovněž kvůli tomu, aby se zabránilo komínovému efektu, který vzniká při různých teplotách venku/uvnitř.

Článek poutám na Helpnetu. Odkaz  

Já zase nedávno psal o bariérách pro lidi s postižením sluchu (třeba babička co přichází o sluch). Odkaz 1  

Perfektní článek! Různou suverenitou se vždy zaštiťovali ti, kteří v Evropě vyvolávali války (dokonce už byly dvě světové). Ale dlouho se neválčí a ti, kteří válku nezažili, touží poznat, jaké to je, tak je volí.

Já používám aplikace pro převod řeči do písemné podoby. Buď strojový přepis (automat), nebo přepis živým přepisovatelem. Všude chodím bez doprovodu (stejně by se bavili s ním jak píšete - a ne se mnou).

Osobně se mi zase už několikrát stalo, že když jsem někam přišel, řekl (mluvím normálně – pouze neslyším) hned po pozdravu, že neslyším a potřebuji sdělení v písemné podobě, že mi (asi v dobrém úmyslu a se vstřícností) odmítli psát a začali shánět tlumočníka do pro mě cizího (znakového) jazyka, což je totéž, jako kdyby se mnou chtěli komunikovat francouzsky (v rádiu přeci říkali, že neslyšící, nerozumí psanému textu v češtině). Ano, ale kteří neslyšící v rádiu neuvedli.

Nebo jsem snad slyšící či nedoslýchavý, když neslyším ani „ň“?

Nevím, jak u vás, ale u nás si dáváme víčko bokem a ne na nos.

Já neslyším a připomnělo mi to historku jedné ohluchlé paní.

Šli se slyšícím manželem na večeři do restaurace, kde se bavili o soukromých věcech. On: „Prosím tě, mluv nahlas, já tě vůbec neslyším, hraje tady jukebox.“ Ona tedy mluvila nahlas a on po půl hodině: „Prosím tě už tady neřvi přes celou restauraci naše soukromé věci. Ten jukebox hrál 3 minuty.“ 🙂

Prostě lidé bez smyslového postižení (jakéhokoli) si vůbec neuvědomují „trable“ u běžných věcí.

Toto se vyprávělo před 40 lety. Dobrý vtípek. My jsme zase pouštěli nahlas v autobusu z kazety nahrané "píp píp píp pít píp, časové znamení ohlásilo..." o 5 minut dříve a bavili se tím, jak si někteří cestující přeřídili hodinky (podívali se na ně snad všichni, co to slyšeli) a divili se, že jedou pozdě do práce. :-)

Odezírající člověk vždy něco odezře. A pokud nejsou k odezírání dobré podmínky (vzdálenost, úhel pohledu, osvětlení, výslovnost a další), je velmi pravděpodobné, že sice něco odezře, ale není to dobře.

Spíše odezřela to, "co chtěla odezřít".

Osobně si myslím, že (zejména v tomto věku) by člověk, který neslyší neměl "plýtvat" těmi, kdo se s ním baví, jinak zůstane v osamění.

A říká se bezva vtípek. Přijde hluchá návštěva, co "perfektně odezírá" a hostitelka se ptá: "Dáte si kávu, nebo čaj" Návštěva: "Jasně!"

Pěkný projev, v "havlovském duchu", bez nenavistných a pomlouvačných pindů. Fakt tleskám.

A moc se mi líbilo, že konečně někdo mluví o výhodách, které nám přináší členství v EU. Zatím velmi často vidím nějaké to "pryč z EU, třeba od poslance v Europarlamentu, kterému EU smrdí, ale plat poslance v Eurech, mu nesmrdí.

Já tomu neustálému hraní v kebuli (jsem ohluchlý), říkám "Muzikus" Odkaz 1  

Ještě doplním velmi výstižný, mnohokrát citovaný (ale také i zkomolený a neúplný) citát:

„V úplné tmě a tichu, které mě oddělují od světa, mi ze všeho nejvíc chybí přátelský zvuk lidského hlasu. Slepota odděluje člověka od věcí - hluchota od lidí.“

Zdroj: Odkaz  

Mě v tom věku začaly náhlé závratě a hrozná bolest hlavy, tak 3x v měsíci. Na MR mě neposlali (tenkrát - asi 1976 ani neexistovala - CT prý už ano), u odvodu na vojnu mi řekli, že jsem simulant a nádory (oboustranné a naštěstí nezhoubné) vesele rostly na první CT a MR jsem šel až v roce 1998, když jsem se za chůze motal, jako nudle v bandě. Na odstranění prvního, co už byl jak tenisák okamžitě a v roce 2003 na operaci odstranění druhého. Od té doby neslyším. Tenkrát mi bylo 40 let.

Pěkné, poutám na Helpnetu. Kráťa. Odkaz