"Záznam z poslední zastávky je nyní k mání nejenom na vinylu, ale 29. prosince jej od 20.15 hodin odvysílá i ČT art."
A když by se koncesionářské poplatky nezvýšily a ČT Art by byl zrušen, čímž by se jen vyslyšely dlouholeté výzvy flastenců, tak by takový koncert (ani jiné koncerty s ještě náročnější hudbou, které bych na ČT očekával) v TV nikdy nebyl. A po tzv. zakódování kanálu, což je další rada flastenců, by si na sebe takový kanál rozhodně nevydělal.
Odešla legenda. Díky průkopnické roli už v tomto oboru a na podobném poli nemůže nikdo dosáhnout podobné významu, jak už to ostatně bývá. Ale další v pořadí je jistě Trilok Gurtu.
Pokud jde o možnosti tabla a progresivního pojetí, doporučuji projekt Tabla Beat Science, kde se sešli ti dva a vlastně všichni významní, včetně mladší a experimentálnější generace tablistů, Talvin Singh a Karsh Kale, pod vedením žánrové hranice bořícího a basového guru Billa Laswella.
Poslechl jsem si to. Po těch silných výrocích o cestě z mainstreamu jsem čekal trochu něco jiného, lepšího. Je to takový vkusný pop, aranžérsky propracovaný, ale nic moc osobitého. Nejvíc mi asi utkvěla skladba Kůže.
Příznačný je výrok z článku o vážné hudbě:
"Poslouchám veškerou hudbu, ale v poslední době nejvíc miluju vážnou. Fascinuje mě na ní spousta věcí, například respekt interpretů k tomu, co autoři, dnes již nežijící, vytvořili. Obdivuju také talent skladatelů i energii skladeb, kterou zažívám na koncertech i z nahrávek. Přiznám se, že by mě strašně moc bavilo zkusit někdy nějakou takovou skladbu napsat. Nejsem si ale jist, jestli by k tomu dnes mé hudební znalosti a zkušenosti stačily".
Konkrétně ta automatická dedukce, že autoři vážné hudby již nežijí. A podobný typ "mainstreamové" vážné hudby nežijících skladatelů by chtěl dnes asi sám tvořit. Nevidím v tom smysl. Současnou vážnou hudbu, a to nemyslím hned nějaké radikální formy, asi nepovažuje za hudbu hodnou zájmu.
Když to byly články varující před silným sněžením, tak se to tady hemžilo chytrolínskými příspěvky typu
proč se z toho dělá drama,
generace Z panikaří,
je zima, tak sněží, kdo by to řekl,
za našich mladých let sněžilo víc, nepsalo se o tom a žili jsme.
Tak teď si teď řidiči i sypači prostě řekli: nebudeme panikařit a dělat z toho drama 😄
Naprostý souhlas s článkem. Nějak rychle se najednou v diskuzích rozšířil virální narativ, že Ztracený neumí zpívat a dokonce jsem četl, že jeho písně nemají nic společného s hudbou. Zpívat rozhodně umí a hudba to je samozřejmě taky, minimálně podle těch, kteří pro něj hlasují, což mu stačí. Některým lidem se prostě nelíbí způsob jeho zpěvu, jeho chraplák, povaha jeho písní, tak si to spojí a zjednoduší do laciné zkratky. Někdo to vymyslel a další se toho chytají, bohužel včetně i Neckáře. Davová psychóza, hysterie, cynismus, fatalismus. Ono je teď hodně v módě tvrdit o někom, že neumí zpívat. Čtu to třeba i o Kollerovi. Podle těchto lidí veškeré umění zpěváka spočívá v jeho rozsahu a čistotě tónu, představují si to jako jakousi olympiádu s jasnými pravidly. Nevšiml jsem si, že by někdo řval, že třeba Richard Müller neumí zpívat, přitom ho Ztracený hlasovými možnostmi strčí do kapsy. Přesto se mi mnohem víc líbí Müller díky jeho tvorbě a pocitu autenticity. Upozorňuji, že od Ztraceného se mi nelíbí ani jedna píseň, ani žádná jiná píseň z podobného podbízivého stylu. Z českého +/- popu z velkých jmen uznávám včetně tvorby zpěváky Kollera, Dusilovou, Dana Bártu s Illustratosphere. A pak hlavně různou alternativní hudbu včetně třeba soudobé opery. Já jen, aby mě nikdo neobviňoval, že jsem nějaký uctívač Ztraceného nebo ať si radši pustím Evu a Vaška, jak je taky v módě psát v diskuzích.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Že o něm většina lidí nikdy neslyšela? To je ale problém jenom a pouze té většiny. Já jsem například o těch jmenovaných skupinách zemřelého věděl aspoň zběžně, a tento nekrolog pojal jako další doplnění znalostí a rozhledu. Takže minimálně pro mě jsou tyto nekrology užitečné. Pokud bych dotyčného neznal nebo mě nezajímá, tak se diskuze jednoduše neúčastním. Takže pro vás věčné bojovníky proti neznámým umělcům mám jednoduchou radu pořekadlem: BER NEBO NECH BEJT!