Pokud je gravitace skutečně způsobována interakcí hmoty s energií vakua, potom není se čemu divit, že neutronová hvězda "spadne" do černé díry v celku.

Není v tomto vesmíru síla, která by ji roztrhala, jedině že by ji dokázala roztrhat stejná síla, která ji drží pohromadě. Jako by se baron Prášil sám vytáhl za vlasy z močálu !

Jsem přesvědčen, že stejná síla drží pohromadě i jádra atomů. Takže by soudobá fyzika možná mohla ze čtyř základních sil škrtnout nejen sílu gravitační, ale i silnou interakci. A nyní myšlenka do pranice. Je možný případ, kdy nevznikne černá díra, přestože hvězda má hmotnost, která s rezervou její vznik zaručuje? Napadla mě možnost - pokud by tato hvězda z nějakého důvodu nevybuchla jako supernova, nemohla by se přeměnit na černou díru, i kdyby na to měla dostatečnou hmotnost. A je možné, že by se dokonce ani nepřeměnila v neutronovou hvězdu ? Vycházím z myšlenkového pochodu, že tlak energie vakua - kvantové pěny, nemůže sám o sobě řídké jádro tvořené železem stlačit. Energie se "nemá do čeho opřít". Teprve výbuch supernovy + tlak kvantové pěny železo stlačí do neutronia. A pokud je hmota takto vzniklé neutronové hvězdy dostatečně velká, dosáhne i velikost jejího povrchu "nadkritické" plochy. Součin této plochy a měrného energetického tlaku kvantové pěny překročí mez odpudivých sil elektronů v neutronové hvězdě a její kolaps pokračuje až ke zhroucení do černé díry.. A mimochodem - to, co dřímá uvnitř horizontu událost černé díry, rozhodně nemůže být bezrozměrná singularita...Určitě to bude koule o průměru úměrnému její hmotnosti.

Kdyby si vědci uvědomili, že gravitace jako vlastnost hmoty neexistuje, tedy že gravitace jako základní síla není, potom by se řada věcí vyjasnila. Einstein vysvětluje gravitaci jako

zakřivení časoprostoru a má v tom naprostou pravdu. Ovšem nevysvětluje tím, CO toto

zakřivení způsobuje. Jako řešení mně vychází jediné : hmota ve všech jejich formách,(pevné, plynné, kapalné nebo ve formě energie), interaguje s energií, která prostupuje celým Vesmírem.Tato energie může vystupovat pod různými názvy - energie nulového bodu, energie vakua, éter a já si ji ve svých úvahách nazval kvantová pěna. Musí to být energie, skládající se z těch vůbec nejzákladnějších, nejmenších možných energetických částic velikosti Planckova rozměru, vůči nimž je proton zvětšený na velikost Zeměkoule, ve stejném poměru, jako Zeměkoule vůči skutečnému protonu !

Tyto základní částice budou jednorozměrné - budou mít pouze délku a jsou základním kamenem , z něhož jsou tvořeny všechny složitější částice až po atomy prvků.Uvědomíme-li si, jak nepředstavitelně velké množství těchto částic neustále "tlačí" i jen na povrch jediného protonu nebo neutronu v jádře atomu, musí být jasné, že jakékoliv hmoty jsou k sobě NE přitahovány, ale tlačeny silou energetického pole kvantové pěny = energií vakua. Pro lepší představu : stojím na Zemi. Od hlavy směrem k nohám mnou prochází větší množství energetických částic než z opačného směru od nohou nahoru k hlavě, protože část z nich interagovala s hmotou Země. A tento rozdíl je gravitační síla, jejíž velikost závisí jen a pouze na velikosti HMOTY v daném prostoru.

Zaplať pán bůh, že už je to jedlé bez pesticidů. Ale že to trvalo !