No, tady asi lidi nepochopili, že pořád Jste to, co jste, měl scénář, kterého se paní Kateřina musela držet. Jo, tehdy byla šťabajzna. Víte on je každý člověk jiný a na každého platí jiná dieta. Nezřízené přejídání je nešvar, co vede k obezitě. Když je někdo morbidně obézní a pokud to není díly nemoci, měl vy to řešit. Půsty ani zaručené diety kolující na netu nevidím jako řešení. Takový člověk patří do rukou odborníka??? Sama jsem nikdy nebyla štíhlá. Už na základce jsem byla velká a silná. Tuk v oblasti břicha. V období promoce jsem se vyjedla (nervy) na skoro 120 kg při výšce 175 cm. Pak jsem okolo 40 hladověním sundala za 1,5 roku 38 kilo. Asi pět let jsem si váhu držela. Pak přišly zase stresy (nezaměstnanost, operace atd.) a váha rostla pomalu po 2-3 kg za rok nahoru. Je mi 62 a váhu už neřeším. Důležité pro mě je, že mi slouží klouby.Smířila jsem se už dávno s tím, že štíhlá nikdy nebudu. Co mě štve, jsou odsudky lidí. Kteří si myslí, že asi jím nezdravě. Opak je pravdou. Občas sice ulítnu na sladkém, ale jinak jím cca 3x denně a každý se diví jak málo jím a ještě míň piji. Když jsem cca před 15 cti lety začala nabírat na váze, obrátila jsem se na jistou komerční institucí. Zjistili, že mám pomalý metabolismus. Doporučili mi rozhýbat metabolismus a jíst co tři hodiny a více a hodně pít. Bylo mi z tak častého jídla zle. Po půlroční spolupráci jsem nezhubla ani deko, zhubla akorát má peněženka. Prý se mi tuky promněnily ve svaly, proto ne žádný úbytek. Naučila jsem se žít se svou xxl postavou. Konfekci vel 48-52(podle výrobce) obleču neb jsem proporčně stejnoměrná.
Od začátku jsem tipovala do finále Dancingerovou, Hese, Vondráčkou - ta mi nevadí, ale spoustě lidem ano. Hes má tančení v krvi, podědil to. Vyhrát by měla Dancingerová, jako někdo, kdo se s tancem nesetkal a maká ba sobě! Ptáčková má můj obdiv. Zlepšovala se kolo od kola. A že zrovna neměla 40kg i s postelí mi nevadilo. Je to pohledná a sympatická slečna. A na StarDance koukám moc ráda. Kdo vyhraje je mi vcelku jedno, hlavně, že bude v sobotu na co koukat.
Velkým problémem jsou štědré dávky. Druhým velkým problémem je byznys pronájmů: koupí se byt nebo dům nebo i celá bytovka a pronajímá se lidem na dávkách s jistotou příspěvků na bydlení. Které jdou rovnou do kapes pronajímatelů. Nájmy se proto nehorázně šponují. Tahle dávky by měla být omezena. Kdyby doplatek na bydlení nebo příspěvek ba bydlení byl jen opravdovým příspěvkem v částce dejme tomu max. 1 000,- Kč - bytová politika v ČR by vypadala jinak. Na tomto systému vydělávají jen obchodníci s chudobou a to je špatně. Víte ono se začalo vyplácet dávky na vše možné a v takových sumách, že zrušit to si dnes už nikdo netroufá, kvůli občanským nepokojům. Ani o zbržďování dávek není zmínka. ALE STAROBNÍ DŮCHODY SE SNIŽOVAT BUDOU! A víte proč? Z důchodců, kteří by prováděli nepokoje stát strach nemá. Přitom celý život pracovali a místo důstojné penze jsou trestání 2x. Jednou prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu a podruhé snižujícím se důchodem. Jo a ti co nepracovali celý život budou nakonec ve výhodě. Postaveni skoro na roveň pracujícim při základní výměře. Na to vláda koule má - potrestat důchodce! Mluví se o tom že by nebylo na důchody. SLYŠELI JSTE NĚKDY, ŽE BY NEBYLO NA DÁVKY?. Nikdy, co? Tady si myslím by byla úspora neskutečná. Dávky mají být adresné a navázané na podminky: přídavky na děti dostanou ti, co pracují (něco státu odvádí, ať za to nebo z toho něco mají a ne jen odpisy na daních). Bydlení bych zastropovala určitou částkou. Aby to motivovalo jednak snižovat byznys s chudobou, ale hlavně lidi pracovat. Chceš bydlet, jíst, oblékat se? Pracuj!
Jděte k šípku. Kde je záruka kvalitního užívání důchodu po dobu 21 let jak je tomu prý nyní s z toho se vychazi, že se prodlužuje věk dožití. Ano když ženy do penze chodily v 55ti letech mohou být ještě v 76 letech aktivní a důchodu si užívat. Už vidím jsk si za 20-30 let budou aktivní důchodu lidi užívat. Budou v lepšim případě dožívat na plenách a přístrojích v horšim misto do penze rovnou do kremačni pece. Ačkoliv ani první připad není lepší. Kdo se za 20-30 dožije v plné svěžesti 88 let aby měl nárok na 21 let aktivního života? Hlavně že teď houfně umírají sedmdesátníci a často i šedesátníci.
Bude mi za 14 dní 62 let. Část života jsem pracovala jako dělník. Dálkově získala maturitu a pak jsem před dvaceti lety vystudovala i VŠ. Pracuji v administrativě. Hlava jak pátrací balón. Nepředstavitelná únava. Bolesti pohybového aparátu. Za sebe říkám: maximální věk pro odchod do důchdu by měl být 60 let. Pak už je to trápení těla i ducha. Ale kdo bude chtít, ať dělá třeba do devadesáti. Jo a v létě jsem byla na OSSZ ověřit si, zda mám vše pro důchod doloženo. Orientační výše důchodu mě upřímně řečeno dost rozhodila. Za 43 let v zaměstnání ani ne 17 tisíc? A pak čtěte štvavé titulky jak důchodci berou 70 tisíc důchodu. ??? Účel reformy je jasný. Není na důchody - tak nebudou důchodci. Aneb až si pro ně přijdou funebráci - nebudou doma, ale v práci.
Ach jo. Koukala jsem na Máte slovo. Odnesla jsem si h pořadu toto:
1) je k dispozici 700 tisíc vakcín a vypíchat se musejí aby se nemuseli zs drahé peníze likvidovat
2) nejvyšší účinnost vakcíny je prvních 14 dní pak prudce klesá. Cca 3 měsíce platnost dle někoho půl roku. U chronicky nemocných 2x ročně očkování doporučeno. Ale je to individuální
3) lidi nad 65 co mají choroby srdce, astma, jdou onkologoličtí tam je to doporučováno
4) očkování nechrání před nemocí, jen před těžkým průběhem. Očkovaný může okolí nakazit. Neplatí rovnátko, že očkovaný nemoc nedostane jako v případě jiných očkování: tetanus apod.
5) očkovat plošně děti je nesmysl ... mají dobrou imunitu
6) spousta lidí po očkování měla problémy se srdcem - zánět osrdečníku nebo když dostali covid dlouho se z něj dostávali. To uz se připouští. Mladí očkování sportovci, kteří umirali ti najednou většinou měli skryté srdeční vady??? Sportovci??? Skoro pod mikroskopem??? Těm je věnována nadstansartní péče, nechce se věřit, že by se u nich na vady nepřišlo?
Takže je na každém: kdo chce, ať se dá očkovat třeba 120 dávkami na a třeba každého čtvrt roku. Neslyšela jsem ve svém okolí, že by se někdo chystal na další očkování. Ano v době Covidu byl na neočkované hon jak na čarodějnice
Hnusná doba! Protože zde byla tehdy chybná domněnka, ale hlavně šlo a stále ještě jde první řadě o byznys....a až potom o zdraví každého z nás.
No, za více jak 2,5 půjdu do starobního důchodu. Letos o dovolené jsem si zašla na OSSZ, abych zjistila, zda budu mít vše pro výpocet důchodu doloženo.A nechala jsrm si orientačně vypočítat důchod. Po 43 letech v zamoěstnání mi vychází necelých 17 tisíc???Budu na tom pak stejně, jako autorka článku ale mám zahradu. Kde se budu v sezóně realizovat a chtěla bych aspoň na zimu, když bude zdraví sloužit, sehnat si brigádu. Jinak mám tolik koníčků, že se nudit určitě nebudu. Finančně to nebude nic noc vyjít se sedmi tisíci, ale kolik nás takových je a bude?
Měla jsem migrény od šesti , ano šesti let. Tehdy jsem prodělala zánět mozkových blan. Je mi skoro dvaašedesát, celý produktivní věk jsem trpěla jak zvíře. Prášky na bolesti jsem zobala jak lentilky a polovinu měsíce jsem byla nepoužitelná. Po 48 až 72 hodinovém záchvatu jsem další dny byla jak leklá ryba a chcíplá moucha. Omezovalo mě to pracovně. Po záchvatu natož při něm nešlo sednout za volant. Jízdy vlakem nebo busem utrpení. Člověk musel fungovat v zaměstnání i doma a okolí nemoc jen zesměšňovalo. Nebralo se to dřív jako nemoc, ale jako rozmar rozmazlených paniček. Já nemohla cítit voňavky. Vadil mi hluk a světlo, zvracela jsem kudy jsem chodila a člověk musel utlumen léky dojíždět do práce. Doma pak jsem vyhledávala klid ticho a tmu a bolest, byla taková, že bránila i otočit hlavu na polštáři. Nepomáhaly obklady, sprchy, utažení hlavy do šátku, často jsem ležela hlavou z postele a měla chuť tu hlavu rozmátit, abych bolest přehlušila. Zobala jsem kde co: paraleny, valetoly, brufeny, algifeinový kapky, často jsem skončila i na algifeinových infekcích. Marodku na to nikdo nikdy nedal. Posledních cca 15 let mám sumatriptan. Na předpis jsem jich měla krabičku po 6tbl na měsic. Nestačily mi. A po prodělaném covidu jsem cca 8 měsíců vůbec neměla záchvat. Teď tak 1x za měsíc. Slabý a většinou mě vzbudí bolest v noci. Často vezmu jen 1/2 tablety. Přisuzuji nynější stavy hodně stresu. Nejvíc sumatriptanů jsem sezobala před pěti lety, když mi zemřel otec...probrečela jsem dny i noci a migrény byly fakt silné asi naposledy. Kdo nezná migrény ví boubeles, co je to za bolest
Roky jsem trpěla na silnou migrénu. Bolest tsková, že jsem hlavou třískala o zeď, abych tu bolest přehlušila. V době záchvatu je člověk vezradný a chce aby to rychle ustoupilo. Když ani bolestí ani neotočite hlavu. Zvrácíte a ještě k tomu máte žaludek jak na vodě. Vadí hluk, světlo pachy, vůně....po až 72h záchvatu jsem týden byla nepoužitelná...bolest šílená. Tehdy ns mě lidi koukali jak na simulanta. Do zaměstnaní jsem musela migréna nemigréna. Prožila jsrm s ní víc jak 50 let. Protože na ní trpím od školky.kde jsem od klíštěte dostala zánět mozkových blan. Co já spolykala léků než cca pred 15cti lety mi doporučila doktorka lék na migrénu. Od prodělaného covidu jsem měla cca 1,5 od migrény klid. Ake vrátila se. Nikdy by mě ale nenapadlo vzít si život.Zuby taky dokáží potrápit.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jsem stará holka 60+. Vánoce jsem napřed brala, ještě i když jsem žila s partnerem a jeho dětmi jsem je prožívala, pak jsem se vrátila do rodného hnízda a pokračovala v zajetých tradicích - hlavně pro to, aby mí rodiče přichystali Vánoce pro vnučky a jejich rodiny. Když ještě naši byli zdravotně fit a neteře malé, jezdili jsme po večeři k sestře a k neteřím. Pak jak holky zakládaly rodiny, scházeli jsme se 25.12. odpoledne u našich. Když v roce 2019 zemřel taťka, dva roky jsme na Štědrý den byly s mamkou. Pak odešla i mami. Mladší neteř, co bydlí ve stejném domě, mě na ty první Vánoce pozvali na večeři, abych prý nebyla sama. No, nevečeřela jsem se, viděla hory darů pro děti, hory papírů z dárků a šla do svého. Stejně jsem doma musela mít co jíst...Každý rok peču. Letos jen 7 druhů (kde jsou doby, kdy jsme s mami dělaly i 24, ale pak tak 12-13). Každý rok si zdobím stromeček, ale už ne tolik celý byt. Každý rok dělám salát. Gruntování už nepřeháním. Jedinné, co se dodržuje z dob, co žili naši je, že sem neteře s dětmi 25.12. zajdou pro dárečky a na pokec. Jo a přibyla jiná tradice: skoro všichni se před Vánocemi zastavíme na hřbitově zapálit svíčky.
Jediný rozdíl vidím v tom, že o vánočních svátcích mám aspoň možnost vybrat si v televizi, filmy nebo pohádky, na které se chci kouknout, ale jinak mi ty dny přijdou naprosto stejné. Uvařit, pouklidit, dojít na zahradu. A hlavně mít svůj klid: věci dělat podle svého, kdy chci já a ne proto, že se to musí nebo, že by se to mělo. Ona ta "cochcárna" (dělám si co chci) je přínosná. Člověk už není doma po práci tolik pod tlakem.