Kdyby ty procesy nebyly nastavený tak nesmyslně komplikovaný, stačilo by na to míň úředníků a celý proces by byl jednodužší a pružnější. Viděl jsem dokumentaci pro stavební povolení ve Francii. Byla v rozsahu našeho pasportu, cca 10 stránek A4 - základní pohledy, základní řezy, základní popis stavby a umístění stavby na pozemku. Úředník to porovnal s územním plánem a za 10 dní bylo vyřešeno. Stát
tam u malých staveb nezajímají technikálie jak se to bude stavět ... procesy jako tu máme my jsou tam u velkých projektů ... proto také staví na západě levněji a rychleji jak u nás. Aktuálně řeším "nesoulad", drobná přístavba u nemovitosti. Ono to tam stojí přes 65 let, kdysi to bylo povoleno národním výborem - pouze nezkolaudováno, ale úředník teď bude v rámci kolaudace řešit že k tomu není statický posudek a nebyla vystavena původní výchozí revize. Když se podívám kolem sebe, tak vidím řadu staveb postavených před cca sto lety ... stavební dokumentace k nim byly dva výkresy s pohledy a řezy. Zbytek řešil nějaký mistr svého oboru na stavbě. Stojí to dodnes, funguje to a bylo to postaveno se selským rozumem.
Ano, v tom s vámi souhlasím. Aby to šlo takto jednoduše, předpokládá to především zodpovědnost stavebníků a dodržování základních předpisů. Na to naše společnost nemá ještě morál. S tím pak souvisí vymahatelnost zákona, což je taky probém, a rovněž personální obsazení odborníky a jejich ohodnocení.
Po 20 letech na stavebním úřadě jsem se rozhodla odejít. Bavilo mě stavební právo, bavilo mě řešit smysluplné námitky, bavilo mě jednat s lidmi. Kavlitní úředník na stavebním úřadě má obrovslý zápřah, není to jen stavební zákon, ale spousta dalších souvisejících předpisů, musíte studovat rozsudky, právní názory, takže se z Vás stane navíc malý právník. Bohužel se řešení technické problamiky zvrtlo a musí se s tím řešit i občanskoprávní spory a těch je čím dál víc. Např, že si soused pořídí slepice a ejhle - s nimi i kurník. A už se jde na stavební, protože kurník je přece stavba! A pokud narazíte na dva, co se nejsou schopni ani pozdravit, natož domluvit, je to marné, dlouhé .......................A nový stavební zákon ani digitalizace tohle nespraví.
Mám syna z IVF, je mu 23 let. Zdravý, chytrý a můj 🙂. Podařilo se to na druhý pokus. Bylo mi 31, tehdy jsem o tom tolik nepřemýšlela, ale s odstupem času mi došlo, že to byl opravdu zázrak! Pak jsem blya těhotná ještě jednou ze zmrazeného vajíčka, ale v 10 týdnu bylo po všem. Teď je mi 54 let. I když jsem si myslela, že už to mám všechno v sobě zpracované a přežité, po přečtení článku se mi všechny pocity z té doby znovu vybavily. Naštěstí jsem teď už ve fázi, kdy jsem nadšená z každého přirozeného těhotenství a všem to moc přeju, protože to není samozřejmost. Kdo si tím neprošel, nemůže to pochopit. Držím pěsti všem, kteří ten proces podstoupí.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Kdo by paní doktorko nezměnil názor. Korýtko se vyžralo a je prázdné tak je třeba opět naplnit i za cenu obratu o 360 stupňů. Je vidno, že v tom vyžírání
máte praxi. Ani se nezačervenáte. Ale nic si z toho nedělejte nejste sama
kam vítr tam plášť. To jenom chudoba cti netratí a stojí si za vým.
4 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Fuj, to jste ale napsala dost škaredě.......