Litoměřice, 1.Třída 1972, svačiny zdarma. V té době jsme dostali zdarma i sešity, knihy. Rodiče dokoupili obaly, kružítko, penál s psacími potřebami. Žádné počítače, žádné sociální sítě. Děti si hrály venku. Jsem ráda, že jsem tu dobu zažila.
Máte pravdu,já vr.61 šel do první třídy a prožil vše jak píšete. A rád na tu dobu vzpomínám.
Já si žádné vtloukání ideologie fakt nepamatuju. Byla jsem na podnikových táborech, vařily tam kuchařky ze závodní jídelny a vedoucí nám dělali zaměstnanci podniku, Pořádali jsme táborovou olympiádu, nejen sportovní, i v recitaci, výtvarce nebo zpěvu, chodili do lesa a jezdili na výlety po okolí. Také jsme měli na závěr táborový karneval, já šlohla v kuchyni kominickou štětku, černou teplákovku jsem měla, na hlavu z plíny, na utírání jsem si spíchla kominickou čepičku a uhlíky z ohniště poskytly zbytek - kominík jak vyšitý. Jo a přes rameno jsme si vzala dřevěný žebříček z chaty, po kterém jsem lezla ve stanu na palandu. Vyhrála jsem třetí místo. Tak toto si pamatuju z tábora ze začátku šedesátek já.
Na prvním táboře jsem byl vr 63,trval tři týdny,pak ještě později dvakrát,nepamatuji se,žeby nám někdo ,,naléval" politiku do hlav. Tábory byly vedeny spíše ve skautském duchu.Žádné šátky kolem krku,ani žádné opěvování budovatelských písní.Mám na ně velmi dobré vzpomínky.I na vedoucí.Uměl spoustu nádherných písniček na kytaru.Dnes mi táhne na 70let,ale spoustu si jich pamatuji a hraji dodnes.
Mám kocourka,manželka přijela od veterináře a za hodinu poté mu soused vystřelil oko ze vzduchovky. Viděl jsem ho,nebýt tam plot nafleku jsem ho zabil.Zavolal jsem policajty,sepsali protokol,na obec.úřadě proběhla fraška na trestní komisi a nic se nestalo. Ani se ten parchant neomluvil.Ani mi neuhradil léčbu,která stála 4000kč.Nu,kocourek to přežil.Úchyly tohoto druhu nasnáším.
2
Sledujících
1
Sleduje
2
Sledujících
1
Sleduje
... to je s prominutím deb.... otázka, protože ten dům tam je třeba 160 let, jako ten náš ... a žije tam celý život ...
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Souhlasím s Vámi,náš domek stojí již více,než 200let. Bydlím od řeky Moravy asi tak 1km. Vr.97 nás to tady ,,vypláchlo,, Domek byl z vepřovic a hrozilo,že spadne.Udělal jsem vše co jsem mohl. Metr po metru zbořit obvodové zdi,vyvozit a znovu postavit.Podlahy zrovna tak.Pak přišla velká voda ještě dvakrát.Nu dnes tu máme hráz,která ten nápor vody vydržela. Zbudovala ji u nás v Rohatci obec,které patří dík.
2 odpovědi