Laura Veselá
autorka Médium.cz EpicwomanDobrý den, děkuji všem za reakce, sdílení úvah k danému úkolu, a také za další názory. Nebudu odpovídat každému zvlášť, ale chci se podělit o své úvahy, které píšu níže.
Nevidím do hlavy autorům učebnice, ale jedno je jisté. Zadání je tak neurčité, že řešení člověk může vymyslet více. Příklad byl na stránce, kde se probírá sčítání a odčítání, tudíž bych vyloučila potřebu pro řešení dělení a násobení.
Já vidím několik způsobů řešení:
- hledám způsob v každé kytce odděleně a pak je způsobů více.
Něco dělám s protilehlými lístky. První kytka - odečítám, výsledek je vždy 10. U třetí kytky sčítám a výsledek je 90. Divná je však druhá kytka, kde součty protilehlých dělají postupku a není zřejmé, co by mělo být „sjednotitelem do středu“ a můžu pak napsat 1, protože součty jdou po jednom nebo 50 nebo 46 protože jsou to čísla před nebo po postupce součtů. Nebo 48 způsobem popsaným na konci tohoto příspěvku.
Další mojí teorií je, že autoři udělali chybu v zadání druhé kytky, kde chtěli, aby se sčítala protilehlá čísla, ale právě prohodily omylem dvě z nich.
- Pokud budu předpokládat, že je potřeba najít společný způsob pro všechny kytky - pak mě napadá jediný způsob - musím najít vždy dva okvětní lístky, které tvoří v dané kytce stejný součet, tedy potřebuji nalézt 3 dvojice čísel, které dělají stejný součet a pak je řešení jedno:
10+60=
30+40=
50+20=
Tedy = 70
Druhá kytka:
20+28=
40+8=
39+9=
Tedy = 48
Třetí kytka:
90+0=
70+20=
82+8=
Tedy = 90
Nicméně tento stejný způsob pro všechny kytky mi přijde, že naprosto neodpovídá složitostí třetí třídy.
Jéééé, to jsem ráda, že jste to "upřesnila". Já pořád tvrdila manželovi, že jsem naše už zahlédla. Zlobila jsem se, že komentátoři nic neřekli a ani jsme tam neměli vlajku. Manžel mi to do teď nevěřil.
Prý - to jsi si spletla s jinou výpravou. Rozčílila jsem se, že poznám naše baloňáky, které se mi, na rozdíl od něho, moc líbí. Tak se mi alespoň omluvil, že jsem měla pravdu.
Dobrý den, moc děkuji za pěkná slova. Ten záběr byl z pohledu diváka v první chvíli vážně dost matoucí a jsem ráda, že se Vám manžel omluvil. 🙂 Mimochodem, baloňáky se mi taky líbí, jsou originální a kromě toho se v dešti jistě hodily 😄. Mějte se fajn a užívejte si letní dny. Epicwoman
Danieli, díky za další pěkný článek (byť se smutným koncem) s ponaučením, že ne vždy je vše tak, jak se na první pohled může zdát. 🙂 A děkuji také za malou edukaci ohledně hlídání tlaku, který jsem si šla po přečtení Vašeho článku změřit, neb s lehce vyšším tlakem bojuji, ale mám tendenci ho trošku podceňovat. Mějte se fajn a pěkné léto. 🧡
Už mne neobtěžují. Byly časy, že jsem měl nevyžádaných hovorů mraky a docela mne to štvalo, nicméně když jsem jednou hledal informace o čísle, ze kterého mi bylo voláno, narazil jsem na možnost stáhnout si aplikaci, která šmejdy blokuje. Od té doby mám klid. Apka je zdarma a aktualizace rovněž (existuje i placená verze). Pokud tedy volá někdo z čísla, které nemám uloženo v kontaktech, aplikace hovor umožní a nebo blokuje podle toho, jak číslo hodnotí ostatní uživatelé. Pokud má číslo hodnocení "bezpečné" (může jít o pošťáka a nebo kurýra, nějaký úřad, solidní firmu atd.), telefon normálně zvoní, pokud se jedná o spam, hovor je blokován a objeví se zpráva, že byl blokován hovor z čísla s negativním hodnocením (vnucování produktů, podvod tvářící se jako charita atp.). Pokud se mi dovolá někdo, koho nemám uloženého v kontaktech (uložené kontakty aplikace neřeší) a ještě není v databázi, tak mne aplikace žádá o označení, zda se jedná o bezpečné číslo a nebo spam, s tím, že mohu napsat i stručné hodnocení. Takže se mi nějaký šmejd dovolá cca dvakrát do roka, když mám tu smůlu, že začíná a já jsem mezi prvními, na které to zkouší.
Tuto možnost jsem vůbec neznala. Moc děkuji za skvělý, pro mě přinosný tip a přeji pohodový den. Epicwoman
Dobrý den, v anketě jsem zaklikla možnost "operaci mám za sebou a jsem spokojená", protože ve finále spokojená jsem. Ale dlouho jsem po operaci spokojená nebyla, na jedno oko jsem viděla hůř. Navíc jsem si nechávala odstranit dioptrie na dálku (měla jsem jich 5), jenže jsem pak viděla rozmazaně na blízko, byť předtím jsem na blízko viděla jako ostříž. Pořád jsem jezdila na kontroly a opravdu byly chvíle, kdy jsem si říkala, že jsem se na to měla vykašlat. Zdálo se, že budu muset taky na reoperaci a pokud ne, budu nosit brýle. U mě si to po roce sedlo a nakonec se ten z(áz)rak stal. Jen jsem nečekala, že s tím budou takové peripetie. :)
Denně řešíme mezi dětmi konflikty. Dcera je navíc citlivá,takže ji rozhodí skoro vše.A co teprve, až se přidá i třetí sourozenec.Zatim je mu jenom rok.No,já tohle v dětství nezažila. Žádné hádky, soutěžení, naschvály,nic. Měla jsem staršího bráchu a asi proto,že je velký flegmatik jsme spolu měli výborný vztah.
Máme to stejně, tedy kromě počtu dětí. Zůstáváme u dvou, ačkoliv tři děti byl můj sen 🙂. Dcera je taky dost citlivá a dopředu nevíme, čím ji naštveme a kvůli čemu by se mohla cítit ukřivděná. Pak přichází scény. Ale musím říct, že se taky snaží s tím nějak pracovat. Já mám o 2 roky mladšího bratra a hádky, soutěže a naschvály u nás byly stejné jako jsou u našich dětí. Musíme se obrnit trpělivostí. 🙂 Mějte se krásně.
Zdravím. Výborný článek. Napíšu náš příběh. Náš syn dostal poprvé epi záchvat ve 20 letech. Zničeho nic. Byl v bezvědomí, rozdýchávali jsme ho. Zavolali jsme rychlou pomoc, nevěděli jsme o co jde. Než přijeli, už dýchal a začal komunikovat. Hned poznali, co to je. Něco mu píchli a vzali ho sebou do nemocnice. V poledne mi volala manželka do práce, že mu zjistili nádor na mozku. To se mi zhroutil svět. Po vyšetření zjistili, že je to kavernom. A je nutná operace. Nebo ne, ale je to s rizikem. Syn tu operaci chtěl. Tehdy byl na VŠ, a ještě den před operací šel ke zkouškám. No teda ! Zkrátím to. Operace trvala asi 5 hodin ve FN Brno. Vrátil se domů, ale VŠ jsem mu rozmluvil. Že si dodělá později. No bral léky a vše se uklidnilo. Po půl roce bez léků....Pak dostal záchvat, kde jsem byl přítomen. Hm, tak znovu nasadili léky a vyšetření. Po nějaké době se to srovnalo a zatím bez záchvatů. Jenom petit mal. Zahledění atd. Řidičák měl, na moje doporučení ho odevzdal. Přestože mohl řídit. To zahledění mi vadilo. Uběhlo 10 let, je bez problémů, ovšem s mírnou medikací. Alkohol nikdy nepil, v tom má oproti jiným výhodu. Je aktivní sportovec a zatím dobrý...👍😁
Dobrý den, moc děkuji za přečtení článku a velmi si vážím sdílení vašeho příběhu. Jsem ráda, že syn už je bez problémů, byť s malou medikací. Mějte se krásně a do budoucna přeji už jen vše dobré. ❤️
Dobrý večer paní Veselá,
děkuji Vám za krásný článek. Naše vnučka se léčí s epilepsií od šesti let, nyni jí bude čtrnáct. Jenom ten boj, než hodná paní doktorka vychytala správně léky. Naštěstí měla za tu dobu 2 zachvaty doma, ten strach nikomu nepřeji. Snad bude mít štěstí i dál. Mějte se moc hezky s celou svou rodinou, přeji Vám hodně štěstí a zdraví v dalších letech.
Dobrý večer, paní Kubátová, děkuji Vám za Váš příspěvek a milá slova. Vnučce přeji, aby už neměla žádné trable s touto nemocí. Mějte se krásně. ❤️
Jak já vám rozumím, mně ta potvora začala komplikovat život ve 24 letech, jistě, předtím aury, ale "co řeknu doktorovi - že se mi vypíná mozek - to budu za pako", takže se začalo řešit až s prvním velkým záchvatem. A přesně jak píšete, epileptik vlastně neví, jaké to zvenku je, ale blízcí vědí moc dobře, já v té době měla 4letého syna, rozvedená, naštěstí bydlící s rodiči, takže ho měl kdo uklidňovat, že maminka neumřela, že si pro ní za chvíli pojedeme přece .... Pak přišel ten zákaz všeho - řidičák, alkohol, ponocování, lyže, plavání, hory jen s doprovodem ... šok - co budem s malým jako dělat? Pak to testování, co vlastně jako můžu, a u čeho doktoři jen "pro sichr kecaj" ... v pohodě ... nic mi není, jen straší lidi, jdem plavat ... jasně, že mne vylovil plavčík, a od tý doby plavu, lyžuju i chodim po horách prostě s doprovodem, na řeči typu to jako vůbec nepiješ už jsem si taky zvykla, řidičák aktuálně taky vlastním, byť to bylo s dlouhýma přestávkama ... Je těžký se s tím naučit žít sám, a je těžký i naučit s tím žít okolí, protože to, v čem je epilpesie fakt mrcha, je prostě strach ... a čím dýl záchvat nejde, tím větší ten strach je .... mně už naštěstí při kompenzaci nejde 7 let, a doufám, že mu to vydrží 🙂 , a to samé přeju všem epi - spoustu krásných a bezzáchvatových let
Dobrý den, děkuji Vám za příspěvek. Taky Vám rozumím. Jak píšete třeba ohledně alkoholu, to znám moc dobře. Když všichni spolužáci začínali zkoušet alkohol, já jsem byla o vodě a cítila jsem se jako looser. Jenže za pár let v práci, s dospělými lidmi, to nebylo jiné. To bylo pořád: "Ty nepiješ? Tak co tady děláš?" Ale zvykli si... 😄 U mě to přišlo v pubertě, tak jsem se s tím aspoň nějak sžila. Ve 24 letech, rozvedená, s malým dítětem, do toho "rána" v podobě epi. Muselo to být peklo. Držte se a ať jste hlavně zdravá. ❤️🍀 Epiwoman
Tento komentář byl smazán uživatelem.
Moc Vám děkuji za reakci. Těší mě, že moje články mohou být přínosem. I kdyby měly pomoct jen hrstce lidí, má to smysl. 🙂 O tomto tématu se moc nepíše a když jsem já řešila otázky okolo těhotenství, informace, resp. zkušenosti jiných epi žen mi chyběly. Momentálně jsem napsala vše, co jsem měla na srdci, ale pokud mě napadne námět, o kterém by se k tomuto tématu dalo ještě psát, zase něco přidám. Držte se, věřím, že také u Vás bude vše v pořádku. ❤️🍀 Epiwoman
Dobrý den, moc mě mrzí, že jste s dcerou prožívala tuhle beznaděj. Muselo to být šílené, taková četnost záchvatů. Je dobře, že u dcery šel tento problém vyřešit operací a ze srdce vám přeji, aby to už bylo dobré. Když jsem byla náctiletá, přála jsem si taky operaci s nadějí, že se to vyřeší jednou provždy. Můj typ epi by prý ale operace nevyřešila. Naštěstí časem pomohly léky. Mějte se krásně a děkuji Vám. ❤️🍀 Epiwoman
Dobrý den, děkuji za krásný článek. Dcera se léčí od 3 let s epilepsií, nyní je to 17 letá slečna, která přesně za týden tuto nemoc porazí. Čeká ji operace a tím vyhlídka na nový život. Doufám, že ji bude dopřáno být maminkou a žít obyčejný šťastný život bez epilepsie.
Přeji Vám ať jste sťastná a kdo nezažil nemůže pochopit. Mnoho zdraví ❤️❤️
Dobrý den, moc děkuji za milá slova. Držím pěsti, ať operace dobře dopadne a už máte od této zákeřné nemoci klid. Musí to pro vás být nervy. Mějte se krásně a ať se vám vše daří. ❤️🍀 Epiwoman
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A já vám tak rozumím. Na začátku psaní jsem si říkala, že napíšu jeden článek jen tak ze srandy, a tím to hasne. Od té doby jsem nepřestala. Každodenní život mi přináší tolik námětů... Přeji, ať Vám nadšení vydrží a daří se vám to balancovat s rodinným životem. 😊