Furt se hrabete v Rusku, nechte je žít a starejte se o to jak zijou lidi u nas. Prevracite dějiny, nebýt Ruska tak slovani nejsou. Naši přátelé jsou údajně teď naší nepřátele, jen díky špíně , která nám vládne. Tak i kdyby to dávali na příděl, starejte se o to, že lidi u nás jste oskubali a skubete dal
Mě se ta osamocenost loni také přihodila - a to jsem od přírody samotář a samota je pro mne nejlepší lék na všechno. Loni se mi ale staly nějaké ošklivé věci a život mi přestal dávat smysl a okusila jsem na vlastní kůži co je to deprese, a co je to touha přestat existovat... A píšu to tu otevřeně, že nebýt mého psa, už bych vám to tu dnes nepsala. Několikrát mě od "toho" odradil (když už jsem stála na hraně skály, nebo na sudu se smyčkou na krku...). Jeho nejvěrnější bezpodmínečná láska a teplý hebký kožíšek a ty nejčistší a nejhlubší oči byly tím jediným důvodem, který mě udržel na tomto světě... Oddanému pejskovi prostě nevysvětlíte, ať už s paničkou od zítřka nepočítá... Pejsek je v tomhle směru jistota... Až umře (je mu 13 let), obrečím ho, a pořídím si další veselé štěňátko, plné života a lásky... Už je to můj druhý pejsek a poprvé to také tak bylo - život naplněný psí radostí za ten smutek z jeho odchodu určitě stojí.
A lidé, co už by se o pejska nemohli starat, těm bych pořídila švitořivou andulku - mám dvě a jejich písničky mě také vždy potěší a vlijí mi úsměv do tváře (tedy nejdřív jsem je musela odnaučit řvát - mají dovoleno jen zpívat, před tím byly spíš ke vzteku 😉 ...) Povídám si s nimi a oni na to reagují a odpovídají po svém andulčím způsobu, bez nich by mi také bylo smutno. Bezelstná zvířátka, to je můj recept! (I proti nudě - stále něco potřebují, nudit vás nenechají 🙂 )
Moc krásně napsané, dokonce jsem si u toho i pobrečela
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Co on nepodepíše, o bože prezident roku