Já myslela (asi špatně), že až na asistenční pejsky, musí zvířata létat v přepravním prostoru. Jako někdo, kdo je silně alergický, mimo jiné na kočky, bych vedle paní cestu asi nepřežila. A její logika, srovnávat dítě s kočkou, mě docela pobavila.

On ani není problém v tom, že lidé shání "dobrého" doktora. Oni shání vůbec někoho. S praktikem asi takový problém není, ale specialisté, to je jiná. V dnešní době, když hledáte třeba Neurologa, tak pokud máte štěstí a je ochoten, Vás vůbec vzít do péče, čekáte x měsíců na volný termín. Tři, šest, někdy i déle. A když jste akutní pacient, tak Vám rovnou řeknou, jděte na Pohotovost. Oni Vás na té Pohotovosti ošetří, ale držkují, proč jste nešel k praktikovi nebo specialistovi. Můj praktik, dá na nějaký problém se zády nebo kolenem po úrazu, které ale stále zlobí, maximálně injekci na bolest a doporučení na rehabilitace. Ale samotný problém to nevyřeší, obstřik Vám nedá. A na rehabilitace čekáte opět mnoho měsíců, když Vás vezmou. A to píšu jen o Neurologovi. Co takoví Zubaři nebo Gynekologové, to je ještě horší. Buď neberou nebo berou, ale platíte si úplně vše. A Gynekologové si navíc žádají nějaký "členský příspěvek", většinou roční. +- od 500 do mnoha tisíc korun. Co na tom, že na to nemají právo, pokud tu péči potřebujete, tak to raději, se skřípěním zubů zaplatíte. A to nemluvím o aroganci, se kterou se já nebo mí přátelé, v ordinacích setkáváme. A to jsem slušně vychovaná, vždy pozdravím, poděkuji, nezvyšuji hlas, nehádám se, jen se snažím lékaři vysvětlit svůj problém. Když mám štěstí, tak mě vyslechne, vymyslí léčbu a oba jsme spokojeni. Když mám smůlu, tak od dveří zná lékař diagnózu, do zprávy napíše, co se mnou vše dělal/a, přičemž se mě ani nedotkl a ještě je zlý/á a protivný/á. A je jedno, zda jdete k lékaři sám nebo s dítětem.

No, kdyby si redakce dala práci a mrkla na jeho Instagram, tak zjistí, že to není tak horké. Triko dost zkresluje.Jasně, není to drobek, ale včera, byl v Jimmy Kimmel live! a vypadal tam sakra dobře. Sám říkal, že dostat se do formy pro Aquamana, mu dalo neskutečně práce a hodně ho to bolelo a že zopakovat to, není jen tak. Teď ho bude, mimo jiné, čekat Lobo. A tam bude muset být možná "vysekanější" než v Aquamanovi.

Jsem pro zavedení vojny. Nemusí to být dvouletá blbárna, jako to bylo před lety. Myslím, že by to dnešním mládežníkům jenom prospělo. A aby to bylo fér, pro ženy i muže. Co je špatného na tom, naučit se disciplíně, první pomoci, zacházení se zbraněmi a technikou, ..... Mám zatím malé děti, ale nevadilo by mi, pokud by musely jít, ve správném věku, na vojnu. A pokud by se jim to zalíbilo, klidně by se mohly stát profesionálem. A co se týče pomoci, v případě války. Zapojila bych se, pokud by to bylo třeba. Vzhledem k mé kondici, by to nebyla první linie, jsem soudná. Ale zdravotnická pomoc nebo administrativa, jsou nejblíž mému povolání.

To je zase hloupost. Na zahradě nemáme kompost (ne, že bychom s mužem nechtěli, ale sousedům to vadí, prý to smrdí). Takže máme popelnici, do které se může odpad ze zahrady dát. Ale 2x ročně, prostě pálíme třeba i to listí, větve, prostě binec ze zahrady. Na Podzim, většinu listí shrabeme a spálíme, ale část necháme třeba pro Ježky. No a na Jaře, se pohrabe zbytek listí, ostříhá, co se na Jaře stříhat má a to se spálí. A ještě s i pak opečeme buřtíky, děcka si dají do horkého popela brambory. No a popel, až zchladne, tak jde na záhony. Ale vždy si dáme pozor, aby sousedé, neměli na zahradě prádlo. To zase někdo přemýšlel. Hlavně, že minulý týden, shořel vlak, plný jedovatého Benzenu, každou chvíli někdy chytne skládka s pneumatikami,..... A to nemluvím o tom, že jakmile začne být pěkně, tak se v okolních zahradách, popřípadě balkonech (kde se to nesmí), začne grilovat. Smrdí to tu denně, to nikdo neřeší. Ale trochu kouře z listí vadí.

Chudák kluk. Co se mu musela stát tak hrozného, že chtěl ukončit svůj život. Nikdo z nás to neví, ale spousta lidí, ho tu soudí. Přeji mu, ať je mu brzy lépe. A také panu strojvedoucímu přeji, ať zážitek brzy vymaže z paměti. Pro něj to také musel být šok.

Když čtu diskuzi, tak tu většina nadává na to, že se děti musí učit druhý jazyk. A já nechápu proč. Dcera je nyní v sedmé třídě. Od první třídy, má škola povinnou Angličtinu. A to dcera hned vyfasovala rodilého mluvčího, který česky téměř neuměl. A byl to skvělý učitel. Dokázal děcka přitáhnout k angličtině i na on line výuce (protože kvůli Covidu uzavřeli školy, dcerka druhou a třetí třídu, víceméně trávila doma). Dokonce jim několikrát týdně, namlouval "bedtime stories", děcka byla nadšená. Od první třídy do teď, jedou Oxfordskou angličtinu. Teď od sedmé třídy, má dcera i Němčinu. A naprosto v pohodě. Už nyní, je někde na úrovni B2. Angličtinu i Němčinu má na vysvědčení za jedna, Češtinu za dvě a to jen díky tomu, že má převodní nedoslýchavost a některá písmenka neslyší. Ostatní děti ve třídě, jsou na tom dost podobně, přechod na Němčinu naprostá většina zvládla úplně v pohodě. Češtinu a Němčinu, je učí třídní učitelka, mladá holka. Na Angličtinu mají nyní mladého učitele. Asi jde o samotný přístup školy, ta jazyky výrazně podporuje. Učitelé pak podporují děti. Jde přitom o běžnou ZŠ na Praze 5, pravda jednu z největších škole v Praze. Myslím, že většina dospělých se o děti bojí zbytečně. Čím dříve, se začnou děti učit další jazyk, tím lépe, rychleji jim to leze do hlavy. I u nás doma to tak bylo. Od mala dcerka koukala jak České pohádky, tak na pohádky v angličtině. Zpívaly jsme si české písničky, stejně tak anglické (těch dětských se dá na YouTube najít mraky). Sama občas začínala mluvit anglicky, tak jsem jí anglicky odpovídala. Stačí jen chtít.

Je velmi smutné, že většina příspěvků zde, je nadšeno. Ba i přející tomu, že ty tolik "nenáviděné" neziskovky, nedostanou peníze z USA. Přitom naprostá většina nemá nejmenší tušení, jak takové neziskovka funguje, kde bere peníze a proč dostává peníze třeba zrovna z USA. Nezisková organizace, logicky negeneruje zisk. A pokud už nějaký má, ze zákona jej, musí vložit zpět, do organizace a použít na "bohulibé" účely. Vždy je to tak, že některý z donorů nabídne peníze na nějakou konkrétní činnost. Ta organizace, která o ty peníze stojí, musí napsat projekt, kde jednak vysvětlí, co chce podniknout a vyčíslit, na co přesně, bude peníze používat. A o ty peníze soutěží. Je to v podstatě výběrové řízení. Pokud vyhraje a nemusí být sama, organizací může být více, peníze dostane. Buď celé nebo poměrnou část. Součástí tohoto "daru", jsou samozřejmě podmínky donora. On rozhoduje, na co se peníze použijí, v souladu s projektem. A může, pokud chce určit procenta z daru, které se použijí na režijní výdaje dané organizace. Například na provoz kanceláře nebo celé mise, mzdy, .... Donor také rozhodne, zda pošle peníze všechny najednou nebo po splátkách, dohodnutých ve smlouvě a smlouvy, jsou velice přísné. Organizace, pak peníze, musí v určených obdobích vyúčtovat a to do haléře. Jinak hrozí, že bude platit pokutu nebo bude muset vrátit dar, dotaci,.... Dále pak organizace procházejí mnoha dalšími kontrolami, například od Finančního úřadu, každoročním auditem, který je zakončen výroční zprávou, kterou organizace musí vydat, tuším do konce Června. To je dané zákonem.