Vždycky jsem patřila ke skupině, která by podobnou “vtipnou” cedulku uvítala v každé restauraci. Teď už patřím 4 měsíce na druhy břeh a přiznám se, ze někdy bohužel asi lehce své okolí otravuju - řevem svého mimina, které třeba zrovna nemá na restauraci náladu, když já si kávičku a dort neodpustim. Snazim se to minimalizovat, ale možná ne dost. Alibisticky se omlouvám tím, že je ještě malá, že to nesouvisí s výchovou 🙂 V okolí ale vidím fakt spis ty rozmazlené “osobnosti” a k nim rodiče, kteří jsou na své spratky ještě hrdí. Vždycky si říkám, jak by tohle prošlo nám, když jsme byli malí. Mám pocit, že autorka článku se asi pohybuje v nejake lepší bublině, za mě to bohužel tak růžově nevidím.

Přesně tak, souhlasím s níže napsaným - současná situace, uzávěra fitek, bazénů, sportovišť a nutnost pobíhat v roušce fakt hubnutí nenahrává. Dobré jídlo je teď to jediné, co je snad povolené. A aby někdo cvičil doma a nebo poctivě chodil klusat ven, to už chce trochu morál, zvlášť u začátečníka! Jsem profesionální cvicitelka, takže bych řekla, že v tom trochu “umím chodit”, ale přesto i já mám už nějaké to kilo navíc 🙁

Doháje a nechcete už těch tendenčních článků nechat? Na člověka, který na Sokolovsku nežije, to působí, že polovina lidí tu jsou mrtvoly a druhá polovina dementi a ignoranti!!! Žiju tady a myslím, že stejně jako většina lidi proste fungujeme, jak se dá. Stojíme fronty, pokud chceme jet do práce, poctivě nosíme respirátory, když jdeme nakupovat, a chodíme do lesa, kde teda - s dovolením - volně dýcháme. Žádný zázrak tady nikdo nevymyslí, prostě se snažíme přežít něco, čeho máme už všichni plný zuby! Ale to, jak se tady stále Sokolovsko prezentuje, mi přijde přitažený za vlasy. Koneckonců stejně jako hodně jiných věcí v poslední době...