Proč Rusové stojí v drtivé většině za Putinem? A můžou to změnit drony dopadající přímo na ruské území? S reportérkou Petrou Procházkovou z DeníkuN v podcastu 5:59 mluvíme o strachu i nacionalistickém nadšení v ruské společnosti. K poslechu zde:

Odkaz 1  

"My jsme (ČR) vlastně v situaci, kdy jsme zakázku klíčovou pro energetickou budoucnost Česka, která je dlouhodobě ohrožována Ruskem, svěřili společnosti, která je (sice) v pohodě z hlediska zákona, z hlediska papírového vyřešení nějakých požadavků, které zákon klade na Státní správu hmotných rezerv. Ale zároveň každý, kdo se tak jako my zahloubí do vlastnické struktury té firmy a dlouhodobých vazeb jejich oficiálních vlastníků, zjistí, že není úplně dobrý nápad to svěřovat firmě, která je napojená na prominenty Putinova režimu," upozorňuje kolega Lukáš Valášek v podcastu 5:59. Doporučuju k poslechu celé audio, odkaz zde:

Odkaz 1  

Do českých strategických ropných zásobníků by měla proudit surovina od kyperské firmy s neprůhlednou strukturou, která míří až k lidem z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. České vládě to ale nevadí, výběr firmy podle ní proběhl podle zájkona. Kolega Lukáš Valášek v podcastu 5:59 popisuje pátrání po skutečných vlastnících, z nichž někteří jsou na sankčních seznamech např. Británie či USA.

Odkaz 1  

Loni: katastrofa, krachujeme - hlásila část potravinářů a zemědělců. Letošní pohled na hospodářské výsledky: rekordní zisky. Kolega Filip Horáček z byznys redakce Seznam Zpráv prošel účetní závěrky tří desítek firem. Co zjistil? Že krize se tak úplně nekonala. Celý podcast 5:59 k poslechu zde:

Odkaz 1  

Hotelový incident pirátského exnáměstka řeší policie. Případem se začala zabývat poté, co Seznam Zprávy přinesly svědectví druhé strany konfliktu, bývalé asistenky někdejšího náměstka Lukáše Koláříka. S kolegou Václavem Dolejším jsme tento týden v podcastu 5:59 probírali otázky, které příběh otevírá - jak Pirátská strana, která dlouhodobě prosazuje transparentnost a vyžaduje ji po ostatních, čelí výtkám, že měří svým a cizím politikům dvojím metrem?

Odkaz 1  

Moderátorka SZ

právě teď

"Úvahy o tom, že snad na dávku by mohly dosáhnout i chudší rodiny, tam ty argumenty ministerstva vůbec nejsou přesvědčivé. Tato dotace je typicky zaměřena na starší a bohatší domácnosti. Je to dáno tím, že právě starší lidé spíš vlastní nějaký rodinný domek, i po té babičce to nakonec zdědí ten dům lidé, kterým je spíš 50 než těm, kterým je pod 30. Takže tento argument není úplně přesvědčivý," popisuje analytik Petr Holub jeden z argumentů, které se objevují v debatě o dotačním programu ministerstva životního prostředí "Oprav dům po babičce". Všechny argumenty jsme probrali v podcastu 5:59, k poslechu zde:

Odkaz 1  

"Úvahy o tom, že snad na dávku by mohly dosáhnout i chudší rodiny, tam ty argumenty ministerstva vůbec nejsou přesvědčivé. Tato dotace je typicky zaměřena na starší a bohatší domácnosti. Je to dáno tím, že právě starší lidé spíš vlastní nějaký rodinný domek, i po té babičce to nakonec zdědí ten dům lidé, kterým je spíš 50 než těm, kterým je pod 30. Takže tento argument není úplně přesvědčivý," popisuje analytik Petr Holub jeden z argumentů, které se objevují v debatě o dotačním programu ministerstva životního prostředí "Oprav dům po babičce".

Polská společnost znovu řeší téma dopadů přísné protipotratové politiky v zemi. Jak připomíná v podcastu redaktor Seznam Zpráv Filip Harzer, argumentace kopíruje dělicí linie, které se objevují u tohoto tématu od počátku: "Zastánci zákazu potratů budou tvrdit, že ve všech tragických případech pochybili jenom lékaři nebo policisté. Odpůrci pravidel to samozřejmě kritizují a dávají vinu za tragické případy konzervativní vládě. A ve skutečnosti za to může to, že přísná pravidla nejsou nastavena dobře. Můžou za to obavy lékařů, možná horlivost policistů, obavy z přísných právních postihů, protože za napomáhání provedení interrupce v Polsku hrozí trest až tři roky odnětí svobody." Celý podcast k poslechu zde:

Odkaz 1  

Polská společnost znovu řeší téma dopadů přísné protipotratové politiky v zemi. Jak připomíná v podcastu redaktor Seznam Zpráv Filip Harzer, argumentace kopíruje dělicí linie, které se objevují u tohoto tématu od počátku: "Zastánci zákazu potratů nebo té přísné protipotratové legislativy budou tvrdit, že ve všech tragických případech - letos se taky řešila smrt rodičky, třiatřicetileté Doroty, od roku 2021 je těch případů už asi pět, velmi se to medializuje - tak zastánci těchto pravidel by říkali, že všechno bylo legální, že pochybili jenom lékaři nebo policisté. Odpůrci pravidel to samozřejmě kritizují a dávají vinu za tragické případy konzervativní vládě. A ve skutečnosti za to může ta šedá vrstva, to, že přísná pravidla nejsou nastavena dobře. Můžou za to obavy lékařů, možná horlivost policistů, obavy z přísných právních postihů, protože za napomáhání provedení interrupce v Polsku hrozí trest až tři roky odnětí svobody. A vlastně to hrálo velkou roli i v tom aktuálním případu paní Joanny z Krakova."

K požárům přispívají vedra. A ta, která momentálně zažíváme v Evropě, ale třeba i v USA a v dalších částech světa, by se podle nové vědecké studie neodehrála bez změny klimatu způsobené člověkem. Jak v podcastu 5:59 upozorňuje agroklimatolog ČHMÚ Martin Možný z projektu Fire Risk, musíme si zvykat na novou realitu: "Tím, jak se otepluje i u nás, přibývá počet tropických dní a samozřejmě roste riziko nebezpečí požáru. Už minulý rok nám ukázal obrovské množství požárů po celé Evropě, zažili jsme i největší požár zaznamenaný u nás, České Švýcarsko. Takže musíme se připravit, že to nebezpečí bude vzrůstat."

Odkaz 1  

K požárům přispívají vedra a ta, která zažíváme v Evropě, ale třeba i v USA a v dalších částech světa, by se podle nové vědecké studie neodehrála bez změny klimatu způsobené člověkem. Jak v podcastu 5:59 upozorňuje agroklimatolog ČHMÚ Martin Možný z projektu Fire Risk, musíme si zvykat na novou realitu: "Tím, jak se otepluje i u nás, přibývá počet tropických dní a samozřejmě roste riziko nebezpečí požáru. Už minulý rok nám ukázal obrovské množství požárů po celé Evropě, zažili jsme i největší požár zaznamenaný u nás, České Švýcarsko. Takže musíme se připravit, že to nebezpečí bude vzrůstat."

"Pro nás neustále je iluzí představa toho, že je to o názorové diskuzi, vyvracení názorů, případně, že pokud někdo nestaví na faktech, tak by neměl mít přístup do veřejné sféry. Já si myslím, že česká veřejnost to cítí a má pocit, že to je vylučování jejich životních zkušeností a emocí z veřejného obrazu. Oni tam (ale) touží mít zastoupení, touží tam mít nějaké přímluvce a jsem přesvědčený, že je velký problém, že je nemají," připomíná etik médií Jan Motal z MUNI v podcastu 5:59 kontext, ve kterém se odehrála nedávná kauza herce Jaroslava Duška a jeho výroků o rakovině. Jak česká média zacházejí se zdroji a s expertizou? Celý podcast k poslechu zde:

Odkaz 1  

"Pro nás neustále je iluzí představa toho, že je to o názorové diskuzi, vyvracení názorů, případně, že pokud někdo nestaví na faktech, tak by neměl mít přístup do veřejné sféry. Já si myslím, že česká veřejnost to cítí a má pocit, že to je vylučování jejich životních zkušeností a emocí z veřejného obrazu. Oni tam (ale) touží mít zastoupení, touží tam mít nějaké přímluvce a jsem přesvědčený, že je velký problém, že je nemají," připomíná etik médií Jan Motal z MUNI v podcastu 5:59 kontext, ve kterém se odehrála nedávná kauza herce Jaroslava Duška a jeho výroků o rakovině.

"Svět není jenom růžový a modrý, a to se podle mě filmu Grety Gerwig v každém aspektu daří, že boří tuto dichotomii a boří tu růžovou a modrou, boří představu o dobrém a špatném, správném a zlém, a ukazuje, že odstínů je opravdu mnohem víc a že dokážeme propojit a zrušit to problematické, pokud se budeme snažit. A zároveň si z toho dokáže dělat legraci, což se samozřejmě publiku vždy přijímá mnohem lépe, když se tomu dokážeme zasmát," říká socioložka a filmová publicistka Iva Baslarová o filmu Barbie.

Podcast 5:59 vyrazil do kina na Barbie. Může se plastová panenka stát novou ikonou feminismu? O tom jsme si povídali se socioložkou a publicistkou Ivou Baslarovou. „Některým to možná opravdu víc otevře oči, tak si myslím, že by ta Barbie tak mohla fungovat - nejenom pro ženy různého věku, i pro muže. A že by nám to opravdu mohlo trošičku ukázat cestu. Právě (režisérka) Greta Gerwig je výborná v tom, že nám nabízí pozitivní cestu,“ říká Iva Baslarová v podcastu 5:59. K poslechu zde: Odkaz  

"Nejsou akceptovaní jako Francouzi, nemají jasné výhledy. Nevidí cestu vpřed a nevidí, že by je někdo poslouchal," říká politolog Jan Rovný z pařížské Sciences Po v podcastu 5:59 o příčinách nepokojů ve Francii.

Odkaz 1  

"Nejsou akceptovaní jako Francouzi, nemají jasné výhledy. Nevidí cestu vpřed a nevidí, že by je někdo poslouchal," říká politolog Jan Rovný z pařížské Sciences Po v podcastu 5:59 o příčinách nepokojů ve Francii.

"Z mého pohledu je tento způsob popisování světa mrtvý. Je to, řekněme, velmi tradiční průvodce a řekla bych, že jeho vliv v 21. už zdaleka není to, co býval a že většina lidí se rozhoduje podle něčeho úplně jiného, než je Michelin," vysvětluje novinářka specializující se na gastronomnii Petra Tajovský Pospěchová v podcastu 5:59 jeden z důvodů, proč nepovažuje rozhodnutí české vlády za smysluplné. Celý podcast o stav u české gastronomické kultury poslouchejte zde: Odkaz 1  

"Z mého pohledu je tento způsob popisování světa mrtvý. Je to, řekněme, velmi tradiční průvodce a řekla bych, že jeho vliv v 21. už zdaleka není to, co býval a že většina lidí se rozhoduje podle něčeho úplně jiného, než je Michelin," vysvětluje novinářka specializující se na gastronomnii Petra Tajovský Pospěchová v podcastu 5:59 jeden z důvodů, proč nepovažuje rozhodnutí české vlády za smysluplné.

"Sport se stal náhradou válečného soupeření. Byla tady velká idea, že v moderním světě už nebude potřeba po sobě střílet, že si to ty státy takříkajíc vyřídí na sportovním poli, respektive, že se právě tam vystřílejí resentimenty, takové ty staleté nenávisti, odpor, že ta nenávist promění v to soupeření a že skrze sport se to tak trochu vybouří, zároveň národní sebevědomí se v tom taky nějakým způsobem pozvedne. Ukázalo se, že to částečně funguje, ale částečně to nefunguje - ve chvíli, kdy se moci ujme někdo hodně silný, nějaká autorita, nějaký autoritář," připomíná publicista a filosof Petr Fischer v podcastu 5:59 roli sportovního soupeření, které se pod vlivem války na Ukrajině částečně proměnilo.

Odkaz 1