Zavřete buď na 4 týdny fabriky, nebo sebe. Protože počet mrtvých na jihoafrickou mutaci se jinak bude číst u vašeho soudního přelíčení. Nezajímá nás, že je Babiš vlastník továren. Zdraví lidí v ČR je zásadnější. Bude nás v tom koupat dokud neutopi celou republiku i s těmi provozy a korunami, co se tímhle vyčkáváním snaží zachránit. Zatim to jen napáchalo větší škody. Ztratili jme rok zdraví a ekonomiky.
Chce se mě říci jen - však to bylo jasný, že to problém bude. A když se to objevilo, bylo jasný proč. Jediný, komu to nikdy není jasný, je politik, co to povolí v době, kdy občanům doma zakazuje všecko. Však to nedává logiku - doma nesmíš ani na dvorek, ale můžeš jet do ciziny. Vláda prostě nechává prostor bohatším žít důstojně, aby nenadávali. Chudý drží pod pohrůžkou doma zavřený. Chudí ti jdou do kolbenky, kde jich na směně prská 20 a tři z nich mají doma Covid, pak mažou domu a max smí do Lídlu a koupit si roušku (z toho vláda ještě umí vytáhnout koruny), po devátý večerka a nesmí ven. Politici zajdou do knajpy a na fotbálek, pak jedou za sluníčkem, aby netrpěli. Já se nedivím, vím, jak to tu je. Jen mi to ještě stále přijde prostě smutný, člověk by řekl, že si zvykne, ale nějak se to nedá.. 🙁 Ani se nezlobím jmenovitě na ty lidi, co jeli. Zlobím se výslovně na vládu, že je nechala jet, když má krizovej stav a ví že je v Africe další verze.
A pak se to svádí na děti, pořád říkám, že do škol a školek to natáhli učitelé a spol.
Kde jste z toho vyčetla, že to přinesli učitelé? Bylo tam jen napsané, že stonají děti a učitelky. Napadlo vás třeba, že může onemocnět rodina, co se vrátí z výletu a děti to přinesou do školy a nakazí učitelku? Že být učitel v téhle době je trochu risk, protože děcka skvěle nesou různé virozy? V Africe na dovče teď byly mraky lidí různých profesí, tedy možná i nějací učitelé, ale nejen. Mě to přišlo stejně nerozumné, že tam hafo lidí jelo, když je nouzový stav, jako mi teď přijde nerozumný tento váš výkřik do tmy, snažící se obvinit učitele, aniž byste měla bližší informace. Znám hafo lidí, co teď byli na Zanzibaru a učiteli nejsou. Možná že tam také nějací učitelé byli, ale stejně tak mohly nakazit učitele děcka. Zkrátka kdo riskuje teď Zanzibar, počíná si neopatrně. Proč jste nešla dělat učitelku vy? Však můžete, míst je plno. Vystudujte a jděte. Evidentně máte učitele na mušce. Můžete si užívat jejich platu, volna a té bezva profese. Nemusíte jim doma závidět a nadávat.
Děti jsou přesně takové, jaké je chce mít současná ideologie (mocenské elity)...
Kdyby byl zájem, mít kriticky myslící obyvatelstvo, ve školách by se učily jiné věci, děti by byly od mala učeny, jak rozlišit a bránit se všudypřítomné d.e.b.i.l.i.z.a.c.i. !!! Tento zájem tu ale není. Zájem je přesně opačný. Pokud ovšem budete vést děti (alespoň) přiměřeně k autonomnímu chování, zaplatí(te) za to. Protože pro tzv. většinovou společnost budou divní. Atd.
Nemyslím, že je to problém škol. Je to podle mě problém společnosti. Pornografie a povrchnost na děti číhá z internetu i bilboardů. Je to všude. Někdy v tom děti utvrzují vlastní rodiče. Někteří mají prapodivné ambice a přenáší to na ně. Jindy místo rodičů děti vychovává internet. Sedí tam celé hodiny a místo laskavé věty táty, nebo mámy, jim někdo z youtube ukazuje, jak se ještě víc prodat. Prodat se. To je ta věta. Dnes si část lidí myslí, že jejich hodnotu určuje to, za kolik se prodají. Až dlouho potom pochopí, že zdraví, sebeúcta a sebehodnota se nedá koupit. Neumím si představit, že mám dítě a opomenu mu říct to, že ho miluju přesně takové, jaké je, že mi přijde krásné a že vždy má pečovat o své zdraví. Asi by to lidé svým dětem měli říkat častěji a taky je častěji brát ven, místo aby je nechávaly opuštěné u internetu celé dny.
Čím dál častěji vůbec mě děsí postoje i malých školních dětí. Tedy některých. Co budeš dělat až budeš velký? Já budu youtuber, nebo budu hrát online hry (chlapci) a budu velkej boháč. A já budu pusy pusy a budu mít velký vnady a pánové mi budou dávat like (děvčátka). Super. Ptám se, co dělají ti rodiče, že tohle se děje jejich dětem? Vede je ještě někdo jiný, než internet?
Například ta prsa. Jsou krásná, že? Mnoho mužů říká, že jim to nevadí. Že je to hezké. Super. Ale pak se dozvídáte od děvčat, že se ta operace musí po několika letech opakovat. Že jim hrozí to a tohle. Že když chtějí kojit, tak se musí vyndat. Jop, může to být fajn. Pro někoho, kdo má vážně potíž. Kdo už nechce děti, kdo měl vážný problém se svým vzhledem. Ale myslím, že u těhle koťátek, je problém spíš jinde. Tam hluboko, kde by si měly vážit vlastního já a zdraví, ale jsou tam jen názory lidí na sociálních sítích, nebo ambice kohosi.
Aneb když tvojí hodnotu udává podobnost s kreslenou porno postavičkou. Stalo se nějakým standardem mezi určitou skupinou děvčat, že čím víc si děvče ubližuje na zdraví, tím víc si myslí, že je sexy. Otázka na tyto děvčata zní, sexy pro koho? Pro sadisty? Tím se dostáváme k tomu, od čeho tahle koťata odvíjejí svojí sebehodnotu. A jakou roli v jejich smyslu života a vizi kariery hrají like a penízky za ně plus výhodné vdavky z pochybných důvodů. Co mě víc ale děsí, že si za svým stojí tak pevně a sebejistě, že už mi jich nějak ani není líto. Dřív by mě to zděsilo. Kde mají tyhle holky rodiče? A co dělali, když jim rostly děti do takových psychických potíží?
Čím dál častěji vůbec mě děsí postoje i malých školních dětí. Tedy některých. Co budeš dělat až budeš velký? Já budu youtuber, nebo budu hrát online hry (chlapci) a budu velkej boháč. A já budu pusy pusy a budu mít velký vnady a pánové mi budou dávat like (děvčátka). Super. Ptám se, co dělají ti rodiče, že tohle se děje jejich dětem? Vede je ještě někdo jiný, než internet?
Ve výsledku jde o to, když jsi bojovník, pochopit, kde je ta míra, kdy bojovat a kde zvolit koncenzus. Já vlastně řešim lautr to samý, taky mě bůh naděluje vždycky s háčkem. Taky jsem bojovník co proráží čelem zdi a pak kouká, že se svět nebude točit podle mě, ani když se postavím na hlavu. Zjišťuju to dost bolestně. Někdy zkrátka musí věci uzrát. A někdy musíme uzrát i my v sobě k tomu vidět řešení a možnosti, který jsme ještě včera nedokázali vidět a přijmout.
Co já osobně vnímám jako největší životní křivdu, že svou partnerskou duši člověk potkává v každym životě obvykle v nějaký nestandardní verzi. Člověk touží po jedinym, aby to to kurňa už jednou bylo správně, cejtí to, že se s tim druhym zná už dávno a že s nim prostě celou věčnost je rád. Přeje si, aby tentokrát, tentokrát byl prostě jen šťastnej. A víš co mu pošle bůh? Jo, zas nějakej koncenzus. Na to je náš osud odborník. Obvykle se člověk dost zlobí, dost to bolí a hodně fakt hodně se snaží hlavou prorazit zeď. A víš co bývá za tou zdí? Připomenutí že zeď se má obejít, ne prorazit.
Já taky děti nemám a taky je mi to líto. Mám k tomu celou karoserii a když jsem našla člověka svýho života a zamilovala se až po uši, byl zase psychicky trošku nestandardní, ikdyž v mnoha ohledech jinak výjimečnej, což ve výsledku zavinilo to, že se trápim jako ty, taky nemám nic. A jsem ženská. Někdy prostě osud neni spravedlivej. Nejsi v tom sám kámo. Máš lásku, buď za to rád. Cos nedostal, nedostal, můžeš bejt skvělej strejda, většina lidí nikdy nedostane vše v tý verzi, jak si to přála. Všude je nějakej háček. Skoro vždycky. Je to smůla, ale záleží, jak taky k věcem přistoupíš. Duchovní učení je hezký právě v tom, že nás učí vyrůst jako osobnost právě na těch nejtěžších životních situacích. To nejsmutnější na životě je, že si nejvíc přejeme právě to, co nemůžeme mít přesně tak dokonalý, jak to chcem. Život končí smrtí a jestli můžeš být skvělej strejda, nějakej prcek tě a tvýho parntera bude mít stejně rád, jako kdybys ze sebe dělal mámu, kterou nejsi. Až jednou přijde konec taky ho neukecáš, tak žij co nejlíp umíš teď. Na životě je celkem běžný, že ne všecko štěstí dokáže člověk zařídit svym přičiněnim. Ne každá překážka lze přelézt, někdy je prostě lepší, změnit se uvnitř a když ti život dal jen prázdnou louku, zasázet kytky na trávě, svou zeď obejít. Rány zahladit. Rány nemizí, není na ně kouzlo, zacelují se tím, jak rosteme vnitřně a přijímáme je, jako svojí součást. Každej z nás se to učí každej blbej den. Zkus přijmout kdo jsi. Přijmout sebe s klady i zápory je základ pro vyrovnanost.
Ve výsledku jde o to, když jsi bojovník, pochopit, kde je ta míra, kdy bojovat a kde zvolit koncenzus. Já vlastně řešim lautr to samý, taky mě bůh naděluje vždycky s háčkem. Taky jsem bojovník co proráží čelem zdi a pak kouká, že se svět nebude točit podle mě, ani když se postavím na hlavu. Zjišťuju to dost bolestně. Někdy zkrátka musí věci uzrát. A někdy musíme uzrát i my v sobě k tomu vidět řešení a možnosti, který jsme ještě včera nedokázali vidět a přijmout.
Spílat bohu že špatně zařídil svět v tomto případě nemá smysl. A zlobit se na zákon společnosti ještě míň. Může být tatínek nebo strejda i jinak. Kočička s kočičkou prostě mláďata v přírodě nemaj ať se maj sebevíc rády a není to porušování práv koček. Prostě člověk dostal nějaký tělo a k němu duši za to nikdo nemůže. Musí mít rád co dostal nikdy člověk nedostane jen to, co by si přál. Zlobit se muůžem málo platný, ale příroda nadělila co nadělila. Není to nemoc co se dá léčit, tady to je prostě jiná celá karoserie pro duši. Miluj co máš, užívej svoje štěstí a nebreč nad rozlitým mlékem. Třeba nějaká žena bude ráda za dva hodný strýčky pro svýho prcka. Vše má řešení, jen se s osudem nervat na krev.
Já taky děti nemám a taky je mi to líto. Mám k tomu celou karoserii a když jsem našla člověka svýho života a zamilovala se až po uši, byl zase psychicky trošku nestandardní, ikdyž v mnoha ohledech jinak výjimečnej, což ve výsledku zavinilo to, že se trápim jako ty, taky nemám nic. A jsem ženská. Někdy prostě osud neni spravedlivej. Nejsi v tom sám kámo. Máš lásku, buď za to rád. Cos nedostal, nedostal, můžeš bejt skvělej strejda, většina lidí nikdy nedostane vše v tý verzi, jak si to přála. Všude je nějakej háček. Skoro vždycky. Je to smůla, ale záleží, jak taky k věcem přistoupíš. Duchovní učení je hezký právě v tom, že nás učí vyrůst jako osobnost právě na těch nejtěžších životních situacích. To nejsmutnější na životě je, že si nejvíc přejeme právě to, co nemůžeme mít přesně tak dokonalý, jak to chcem. Život končí smrtí a jestli můžeš být skvělej strejda, nějakej prcek tě a tvýho parntera bude mít stejně rád, jako kdybys ze sebe dělal mámu, kterou nejsi. Až jednou přijde konec taky ho neukecáš, tak žij co nejlíp umíš teď. Na životě je celkem běžný, že ne všecko štěstí dokáže člověk zařídit svym přičiněnim. Ne každá překážka lze přelézt, někdy je prostě lepší, změnit se uvnitř a když ti život dal jen prázdnou louku, zasázet kytky na trávě, svou zeď obejít. Rány zahladit. Rány nemizí, není na ně kouzlo, zacelují se tím, jak rosteme vnitřně a přijímáme je, jako svojí součást. Každej z nás se to učí každej blbej den. Zkus přijmout kdo jsi. Přijmout sebe s klady i zápory je základ pro vyrovnanost.
Nebudu ho volit a to proto že děti se učí nápodobou. Jeho přání mít děti chápu, ale on nechápe vývoj dítěte. Slibuje mi hory doly, ale za co. A to je ten problém. Není jako Ghandí, že by šel do politiky pro pointu pomáhat. Další co má svý důvody a "uplácí" mě jako voliče. Zase handlovat s dalším podnikatelem. Tak se staň americkým občanem splň si sen tam a neměň nám tu práva dětí. Budeš mít vyřešeno tvoje přání a nebudeš rozhodovat za tisíce dalších dětí.
Spílat bohu že špatně zařídil svět v tomto případě nemá smysl. A zlobit se na zákon společnosti ještě míň. Může být tatínek nebo strejda i jinak. Kočička s kočičkou prostě mláďata v přírodě nemaj ať se maj sebevíc rády a není to porušování práv koček. Prostě člověk dostal nějaký tělo a k němu duši za to nikdo nemůže. Musí mít rád co dostal nikdy člověk nedostane jen to, co by si přál. Zlobit se muůžem málo platný, ale příroda nadělila co nadělila. Není to nemoc co se dá léčit, tady to je prostě jiná celá karoserie pro duši. Miluj co máš, užívej svoje štěstí a nebreč nad rozlitým mlékem. Třeba nějaká žena bude ráda za dva hodný strýčky pro svýho prcka. Vše má řešení, jen se s osudem nervat na krev.
Kdybyste necpali dřevo Němcům a Rakušákům, měli byste ho dost i na rakve.
Ale tento článek je fakt dobrá šmíra.
Aspiruje na "Goebbelsovu cenu" za propagandu.
Máte pravdu. Když pominu to, že se dřevo nyní ve velkém vyváží, což je irelevantní a pouze point o nesmyslnosti té věty, tak mi to taky přijde dost nevhodné vyjádření.
Co je to za ženskou, co se opije tak, že o sobě neví, pak přistoupí na to, že ji kolega odveze domů
a nepozná, že místo toho je v parlamentu v kanclu ministryně, kde to opět zalomí? Starší kolega (jak moc?) zkusí štěstí (asi taky opilý a bez zábran) a jí dojde, že to není u něj doma, takže ho odstrčí.
A ministryně to tak "zlehčuje", že ji vyzve k podání žaloby a slíbí podporu. Žena ovšem žalobu nepodá, aby nebyla za netýkavku (co když příště svede někoho vlivného!), chlapa propustí a ji právě to váhání se žalobou tu kariéru ukončí. Takže aspoň ještě prodá příběh médiím...
Vy jste se nikdy neopil? To mi nepovídejte.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Měl jsem covid už 2x po 8 měsících a i moje 80 letá matka to dala s mírným průběhem, takže tak.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jo, takže se vám to žvaní. Kdyby to bylo naopak, to byste tu plakal.