Moje babička vždycky říkala, že děti mají mít mladý lidi.

A dneska člověk nepozná, jestli je to maminka, nebo babička.

A přechod a puberta v jedné rodině je ta nejstrašnější kombinace.

Výchova přes jednu generaci vždycky byla poznat a ty jejich děti jsou prostě jiné.

Zdravotník není povolání, ale poslání. Pacient se před ním svléká donaha a v mnoha případech s ním onen zdravotník manipuluje způsobem, který je velmi intimní a v normálním životě by ho strpěl pouze od velmi blízké osoby. Ostatně už název tohohle povolání má asociovat blízký, až rodinný vztah. A jelikož bývají nejvíc nemocní senioři, je zde často obrovský věkový rozdíl. A kolikrát jsme od sestřiček slyšeli ve velmi přátelském duchu oslovení "babi," nebo "dědo!" Ostatně sestřičkám se přece normálně říká "sestři." A tomuhle 28letému zdravotnímu bratrovi vadí, že mu občas někdo tyká? Asi by měl změnit povolání, protože tohle je hodně nedospělý přístup. A hlavně, není to "pan doktor," těm se netyká.