Tak prvně odvede psy domů a až pak začne to řešit, opravdu bizár. Někteří lidi si neuvědomují, že člověk je víc než pes. Jakýkoliv člověk má vyšší prioritu než jakýkoliv pes, i malé zranění na cizím člověku vadí víc než velké zranění na vlastním psovi!
Nemá signál. A poškozená si z místa zavolala sama. Za to, že nemohla zavolat ani tu podělanou sanitku, by jí ten žalář opravdu slušel.
No, jestli měla v kočáru mimino a ke kočáru přivázanýho jednoho vzteklýho čokla a druhýho jako případné krmivo, tak jí v ten okamžik jako nejmenší zlo opravdu mohlo připadat to všechno odvést domů a až pak se vrátit. Postižená zjevně v ohrožení života nebyla, ale kdyby se to ještě nějak zvrtlo, tak ohroženo mohlo být dítě. Majitelka psů je ovšem blbá, že si troufla s kočárem venčit bestii + ještě druhého psa. Může být ráda, že si nešla sednout.
Nestane, pokud mají doma rodinu, tak kvůli ní nedezertují. Celá rodina, do bůhví kolikátého kolene by byla potrestána, včetně malých dětí.
Ano, to už se tu taky řešilo, jaký případný dopad by byl na rodiny. Už jsem to pustila z hlavy, ale ti, kterým se útěk zdařil v té první vlně, tak vypovídali, jak to zařídili doma.
Jistě všichni policejní odstřelovači mají zkoušky z myslivosti a lovecký lístek.
Doufám že také dodržují myslivecké zvyky a tradice včetně poctě ulovené zvěře.
Každý kdo loví musí udržovat úctu k ulovené zvěři.Jinak se jedná o bouchala který si nezaslouží naši úctu.
To máje jistě pravdu, pokud by se jednalo o standartní situaci. Jenže v tuhle chvíli se jedná o to, že se musí vybít ideálně do posledního kusu veškerý divočáci v oblasti, kde jsou promoření morem prasat, a to hodně rychle. Myslivci se jistě snažili, ale je zjevné, že jsou na hranici svých limitů. Ti elitní ostřelovači mají úplně jinou techniku, úplně jiné zkušenosti, drony, kamery a výcvik. Udělají svojí práci, postřílí rozlezlé nakažené stádo a odejdou. Pokud by byli neúspěšní, pak teprve se můžeme pohoršovat. Nejde o žádnou sportovní střelbu, prasečí mrtvoly skončí v kafilerii. O nějakých poctách si opravdu nedělejme iluze.
stalo, ale pochytali je, což moc odvahy ostatním nepřidalo, jak je potrestali netuším, ale v jejich kůži bych být nechtěl
Tu první partu asi pochytali, ale ty další si pak už zařídili útěk v noci. Ti, kterým se útěk nezdařil, tak ty sami rusové rovnou stříleli do zad. Mají v tom hodně historických zkušeností.
V přehradě? Tu se bojí i vyčistit, protože tolik kontaminované horniny by nebylo kam dát. Nevím kolik obcí na Radbuze nemá ještě dnes čističku, každopádně na soutoku jsou rozdíly s Úhlavou značné.
Radbuza byla v minulých letech vyčištěna po celé délce toku. Už dávno to není stoka, jaká to bývala, když do ní tekly sračky na mnoha místech. Dostali jsme na tento počin značnou dotaci z unie, obce postavily čističky a celkově rekultivovali řečiště.
9
Sledujících
1
Sleduje
9
Sledujících
1
Sleduje
I kdyby měla v kočárku těch mimin 5 tak není nejmenší problém vytáhnout ten podělaný telefon a zavolat záchranku. Že tam není signál, jsou jen nesmysly, když si napadená normálně zavolala. Prostě chtěla získat čas a vymyslet co s tím než aby hned volala na místo státní moc (protože když přijede sanitka, rozběhne se co se rozběhnout musí). Každý pachatel se vyhýbá tomu zavolat si na sebe fízly...
Cizí zranění, které způsobila, má vyšší prioritu než její pohodlí a pohodlí děcka.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Slabý signál jsou podle vás nesmysly? Já kvůli lokálně chybějícímu signálu jsem se na mobil vykašlala, zavolám si z něj pouze někde. Doma, a v lese za barákem signál prostě nemam. Ale, 5G O2 má ted pokrytí lepší. Když ke mně někdo přijde, tak se musí připojit na mojí domácí wifinu, aby si zavolal.
Jinak jsem nic nenapsala o pohodlí děcka. Zjevně jste nikdy nebyl v situaci, kdy se zjančí velkej pes a někoho napadne a vy máte sebou mimino. Mně se to v mládí jednou stalo, že jsem se na návštěvě přimotala k útoku velkého psa na psa malého, a měla jsem sebou dítě. Oba čokli v jednu chvíli utekli, jeden mým rodičům a druhej sousedům a pustili se do sebe. Tma, nikde nikdo, jen já okolo šla s děckem. Pokusila sem se alespon přivolat nějakou pomoc a velkého psa připnout na vodítko, pro které jsem utíkala k našim. Dítě bylo celou dobu bez dozoru, motalo se po silnici. V jednom okamžiku jsem se musela rozhodnout, že už na čokly seru a musím se primárně postarat o svoje dítě. Takže ano, někdy prostě musíte rozhodnout o prioritách.
1 odpověď