Dobrý den. Pletete dohromady povinnost a zodpovědnost. Není to totéž. Situace, které mi život přichystá, tedy mám povinnost je vyřešit, mohu řešit zodpovědně - nebo také ne. Jsem v pracovním poměru - každý všední den musím vstát a jít do práce. Přesto tu práci mohu vykonávat jak jen nejodpovědněji umím. Školní docházka je povinná - a student k ní může přistupovat odpovědně, vystudovat a jednou třeba dělat práci, která ho baví. Nebo také může ukončit základní vzdělání 7. ročníkem. Nebo si jednou doplní vzdělání jako dospělý. To už pak odráží jeho odpovědnost k vlastnímu životu.

Ano, to máte pravdu. Kvalita lidí v tomto povolání se velmi různí, jako v každém jiném povolání. Vyučující skutečně může být neschopný látku vysvětlit. Ale není to zdaleka jediná možná příčina školního neúspěchu dítek. Těch příčin může být nepřeberně. Kolik je dětí ve třídě? Jsou ukázněné? V pohodě? Spolupracují? Co inkluze? Je vyučujícímu "umožněno" učit efektivně? A co rodiče - dokáží se ozvat a komunikovat s učitelem?

Nesouhlasím - právě matematiku i fyziku se nikdy nenaučíte, pokud sám nevypočítáte spoustu příkladů. Vyučující vysvětlí, opraví, pracuje s chybou, ale hlavičku namáhat, to musí každý sám. Practice makes prefect - cvičení dělá mistra.

To je právě ono. Každý je odborník na pojmenovávání chyb a nedostatků škol, učitelů, aniž by rozuměl, jak funguje proces učení se. Stížnosti jsou na kdejaké hlouposti, ale pokud je něco opravdu důležité - nikdo si nestěžuje. Jak mají rodiče reagovat na změnu ve výsledcích? Nekudovi mají to štěstí, že přistávají jedničky... a co když se dítko zhorší a rodiče to netuší?

Dobrý den - to je hodně špatné. Rodiče mají právo být o výsledcích ratolesti PRŮBĚŽNĚ informováni a vyučující je POVINNEN tyto výsledky zaznamenávat průběžně a aktuálně. A jestlipak víte, že jako rodič máte poměrně účinné možnosti toto "vymáhat" a tím pádem to i změnit?

😄 Dobré ráno všem!

1) Učitel nic nenaučí?

Jsem učitelka angličtiny a zároveň někdo, kdo se kdysi AJ "naučil" zcela sám. Sebegeniálnější vyučující cizí jazyk nikdy nikoho nenaučí. Já jako angličtinářka mohu vysvětlovat, procvičovat, pracovat s chybou, vymýšlet a praktikovat poslechový i komunikativní aktivity a tak pomáhat ostatním do sebe "ten cizí jazyk" nějak dostat. "Naučit" se to ale musí každý sám a to hlavně tím, že jej používá. Ano, naučit se slovní zásobu a gramatický jevy pomáhá, ale dokud cizí jazyk nezačnete používat, je vám to k prdu. 😄Proto jste pak překvapeni, že vaše dítka se v jazyce nejvíc posunou, když sledují filmy nebo hrají hry a s ostatními hráči komunikují - anglicky, či v té AJ zpívají.

2) Uniká podstata - je tlak na to, aby děti začaly s cizím jazykem co nejdříve. Já bych se raději zaměřila na změnu a zkvalitnění systému. Jen si odpovězte sami - zaplatili by jste si kurz cizího jazyka, kde v učebně je 15 - 25 lidí a jsou mezi nimi jak začátečníci, tak i velmi pokročilí? Zmenšit skupiny - některé školy to tak mají, ale není to pravidlo, třídit děti podle úrovně - jinak se věnuji dětem, které se s tím jazykem "perou" a jinak těm, co hrají ty hry a směle mohou pokecat o čemkoliv. Čím menší dítko, tím kvalitnější vyučující je potřeba. Didaktika cizího jazyka je pro malé děti velmi specifická a je velká chyba spoléhat se na jednoduchost toho, co učím. Výuka maličkých je dle mého nejsložitější a dá se udělat mnoho chyb. Třeba tomu dítku ten cizí jazyk zhnusit tak, že už to nikdy nikdo nenapraví. Tedy - buď kvalitně, nebo později.

Ahh - koník - skvěle! Jasně varoval i před tím. "Turistka" před tím uhnula jen tak tak... Nechápu, proč tam ta další blbka lezla.

Stále se tu pletou dvě věci dohromady. Je rozdíl mezi "mamahotelem", kdy se mladí nechají obsluhovat a nepřidají do domácnosti ani korunu a mezi situací, kdy prostě žije několik generací pohromadě. Za to první si ale rodiče mohou sami.

Asistent je "zatím" doporučován PPP ke konkrétnímu dítěti. Je to součást inkluze. V momentě, kdy do běžných tříd nastoupily děti, které se dříve vzdělávaly ve speciálních třídách a před tím ve zvláštních školách, je ve třídě nepostradatelný. Ve třídě pak následně funguje tak, aby to bylo ve prospěch toho konkrétního dítěte. Trend, který vnímám je, že PPP přestávají doporučovat asistenta dětem, které to potřebují. Aby se ušetřilo. Pak máte ve třídě stále dítě . nebo děti, které asistenta opravdu potřebují, ale nemají. V tom případě jde v té třídě výuka do háje.

Ano, máte pravdu. Proto IT technologii využívám v hodinách hojně. Při zpracování a pochopení látky perfektní. Na posílení schopnosti vyhledat správnou odpověď a ověřit, zda správná je, je práce s IT technologiemi klíčová. Zbožňuji tu nekonečnou studnu informací, která pomáhá i mně v osobním životě. Na druhou stranu - bez práce nejsou koláče. 😄 Mozek se dá srovnat ke svalu. Čím více posiluješ, tím lépe funguje. Paměť se musí trénovat - proto se děti učí básničky - nikoliv poroto, aby si ji celý život pamatovaly. Logika se musí trénovat - proto se děti musí naučit mat. vzorečky, aby je mohly při výpočtu aplikovat...takto mohu pokračovat dlouho předlouho. Ano, vše dnes lze vyhledat, ale jak tu paměť chcete posílit, když není nutnost? A u té tabule stejně každý stojí sám. :D

Dobrý den. Podle vás jsem jedna z těch, co mají největší platy v historii. 😄 Milé... Omlouvám se, ale nepamatuji se, že bych měla v pracovní smlouvě zařídit, aby se dítka do školy těšila. Zajímalo by mne procento zde diskutujících, kteří se každé ráno a nekontrolovatelně těší do práce. A zklamu vás - kvůli AI opravdu víc makat nemusím. Jen změním způsob a relevanci hodnocení.

Já do školky chodila v 70. letech, na základku v 80. Tedy přesně tyto dva "fenomény" komunistického školství jsem zažila v plné palbě. Na druhou stranu teď pracuji ve školství, a vím, o čem je řeč při zmínce děsivých stravovacích návyků většiny dětí. Téměř se vším, co píšete souhlasím. Až na to podstatné - nutit děti do jídla - to opravdu ne. Já jsem tenkrát jako 12leté dítě v důsledku ukazování prázdných talířů nejedla NIC! Nesnášela jsem jakékoliv maso kromě kuřecího. Nemohla jsem se ani podívat na jakoukoliv přílohu. Zelenina, ovoce - bleee. Když jsem jela do ozdravovny (kvůli podvýživě) nebo do lázní, obědy pro mne byly noční můrou. Bála jsem se jich. 😄 Až jako dospělá, kdy mne okolí přestalo kontrolovat a komandovat, jsem postupně začala jíst normálně. V životě jsem ani jedno ze svých dnes již dospělých dětí nenutila do jídla. Je spousta metod, jak děti naučit jíst hodnotná jídla, ale nucení sem opravdu nepatří. Školka ani škola stravovací návyky rodin neupraví, a nucení do jídla je tak prehistorický a devastující počin, že jsem v šoku, že i dnes se to děje.

Učitelství je tak trochu jako herectví. Pokud k němu máte nadání, pedagogické vzdělání může váš "kantorský um" posílit. Pokud nadání nemáte, nepomůže vám sebelepší vzdělání na sebeprestižnější škole. K čemu je mistr odborného výcviku, který dokáže popsat vývoj a směry psychologie? Byla obrovská chyba zbavit se šikovných lidí z praxe, jako paní Jaroslavy. Kuchaře naučí vařit jen kuchař, zedníka naučí stavit jen zedník.... Já byla nucena si po 15 leté praxi vysokou školu dodělat. Naučila jsem se spoustu teorie - rozhodně není "pajďák" tak jednoduchým studiem, pěkně jsem se zapotila. Bohužel, informace které mi pomohly zlepšit se po těch 15 letech ve své učitelské praxi by se daly shrnout do 2 měsíčního intenzivního kurzu. Kdákáte a papouškujete teorii. Teorii, o které víte, že v praxi často není možná. Pro mne to bylo, jako bych se nazpaměť učila teorii jízdy na kole. Na důležité otázky, které jsem při studiu potřebovala odpovědět, mi nikdo odpověď nedal.

Pane Hylský - když Vás jako zákazníka někdo odmítne obsloužit, nebo zatímco jiní si sní jídlo v provozovně, kdežto vy byste musel žužlat žvanec v mrazu, nebo vím o neočkované paní, která byla přímo potupně vyvedena z restaurace... Vás by to neponížilo? Vy byste do takového podniku vkročil znovu? Nepotřebuji se mstít, proto nevyhledávám žádné mapy. Tam, kde si mne neumí vážit jako zákazníka, nemám potřebu utrácet, to je celé. Na druhou stranu, tam, kde se mnou zacházeli slušně i v této době, nechávám nyní královská "dýška". Je to minimum, jak mohu respekt oplatit.

Ach jo... "Kolik ?" se může zeptat jen kolík. Byly jich stovky a přesně takovými, kdy někam smíte či nesmíte to začínalo. Je to poprvé, co od konce války se tu něco podobného objevilo. Toto přeci musí znepokojit každého - očko nebo neočko. Argumenty, že se nic neděje, když čišníkovi ukážete "nějakou zelenou tečku" jsou mimo mísu. Pokud bude někdo po mém lékaři chtít vědět, zda jsem očkovaná proti černému kašli, nesmí to prozradit, a čišník mne bude žádat o prokázání "tečky"? Pro mne je to ponižující ať už je tečka zelená či červená. Zatím jsem žádné mapy nevyhledávala, ale zatraceně dobře si pamatuji, kde "tuto hru nežrali" a kde si to "užili". Jsem zákazník, kde se ke mně tak neumí chovat, tam nelezu.