Já teda se slovním hodnocením na prvním stupni ZŠ fakt problém nemám. Dostanu shrnutí za půlrok, v čem se zlepšil, co je potřeba zlepšit, co mu naopak jde. Nepotřebuju známky, protože ze slovního hodnocení dokážu pochopit, jak na tom dítě je a syn to ví taky, protože třídní schůzky jsou formou konzultací mezi učitelem, dítětem a rodičem. Ono se někde uvažovalo o tom, že slovní hodnocení bude až do devítky? Já jen že někteří tady plantají, kolik toho bude muset který učitel sepsat, ale na prvním stupni mají děti většinou pouze jednoho učitele, který učí pouze je, takže učitel napíše 30 vysvědčení a hotovo.
A jen pro příklad. Mí rodiče na třídní schůzky nechodili, vždycky jen koukli na vysvědčení a hotovo. Z matiky jsem měla většinou za 3, což brali tak, že jsem prostě na matiku blbá. Ovšem mít slovní hodnocení, tak se dozví, že v matematice vynikám ve všech rovnicích, početních úkonech jako integrály, derivace, matice, ale naopak jsem naprosto nemožná v geometrii a různých početních úkonech při řezech tělesa atd. Proto jsem měla vždy za tři.
Slovo je i MÁMA, a to se dá přečíst už za měsíc ve škole, někdo to zvládne i dřív.
Dobré, já nemyslela tyhle triviální. Se synem jsem už trénovala psaní slov sněhulák, atd. Každopádně já tím jen chtěla říct, že ač si lidi tady v diskuzi myslí, že naše škola je něco podřadného, tak naše děti umí to samé, co děti z jiných škol 😉
Nikdy dříve nebylo tolik odkladů školní docházky jako za posledních 20 let. To je důsledek toho, že se rodiče od začátku nevěnují dětem tím správným způsobem, aby se jejich ego rozvíjelo, jak je třeba. Trpí špatnou výslovností, neumí formulovat běžné věty. Rodiče s nimi nečtou, nepovídají pohádky, neříkají říkánky. Co ale roste, je ego rodičů, kteří se domnívají, že jejich výchovné chyby musí dohnat škola.
Já s odklady taky nesouhlasím. A upřímně nechápu, co všem vadi na mém komentáři. Očividně netuší, že ty děti z naší školy opravdu nejsou hloupé. Umí to samé, co děti z klasické základky, až mě samotnou překvapilo, že už na vánoce čtou slova. To že nedostávají známky neznamená, že se nikam neposouvají.
Na internetu spousta lidí pindá, že slovní hodnocení je paskvil a že prostě známka je známka a hotovo. A nejlépe nechat odklady, protože oni přece ví nejlíp, jak je na tom jejich Pepíček. No, díky bohu za naši ZŠ, kde je celý první stupeň slovní hodnocení, diktáty, matematiky, různé úlohy, vše je hodnoceno slovně. Matematika Hejného, děti se učí mít svůj názor, přijít na řešení samy a ne se jen tupě memorovat. Na tuhle školu je přetlak dětí, nikdo tady nedává odklad, pokud to dítě opravdu není mimo. Ve třídě se synem bude spousta prázdninových dětí, protože rodiče ví, že tady ty učitelky umí s dětmi pracovat. Navíc učitelkám v hodině pomáhá družinářka, popř. mají dělené hodiny. A aby mohly být přijaty všechny spádové děti, tak jich je ve třídách 31-32.
Cituji: "Ti dnes často žijí daleko od širší rodiny, mnohdy v jiném městě, bez tety za rohem a bez sousedky, která by vzala dítě v kočárku na hodinu ven".
No ale to jste si vybrali sami, co nejdál od rodiny a do anonymního města, aby se vám nikdo nedíval "do kuchyně" a co nejdál od rodičů, aby neradili, nekritizovali co jak děláte.
Pěkně do ghetta domků na poli s vysokým plotem nebo alespoň zelenou plachtou (můj dům, můj hrad) s tím, že nechci nikoho vidět, všechny máme na háku. A teď skučíte, že vám rodina nechce dělat slouhy?
Většina si myslí, že si ve všem vystačí sám, nepočítá s žádným problémem, nemocí, ztrátou práce, úrazem, rozvodem, příchodem dětí (to je komplikace, tak proč je mít?), někteří mají i vlastní počasí.
A co když to je tím, že jinde jsme práci nesehnali? Mí rodiče na mě hned po promoci tlačili, ať už si najdu práci a ta se bohužel naskytla až v jiném kraji.
Já osobně o vnoučata pečovat nemohu, žijí v zahraničí, ovšem přes prázdniny jsou vždycky u nás. Všechny moje kamarádky jsou tzv. " hlidaci" , vyzvedávají děti ze školy, jezdí s nimi na kroužky, jsou u nich prakticky několik dní v týdnu. Na chalupu berou děti také , mimo dobu, kdy jsou společné s rodiči na dovolené. Mám kamarádku, která dojíždí vlakem k dceři 50 km na tři dny v týdnu, jen aby ji pomohla s dětmi a s úklidem. U sousedky děti přespávají i několik dnů v týdnu a když si rodiče pro ně přijedou .ani nechtějí jet domů. Možná, že jsou babičky, které odmítají hlídat, ale já žádnou takovou ve svém okolí neznám.
No vidíte, a my nemáme hlídání žádné, protože babičky nechcou.
Tak to je u nás. S manželem žijeme v jiném kraji než naši rodiče. Mí rodiče hlídají děti pouze jednou ročně a to o prázdninách na 14 dní. Toť vše. Tchýně s tchánem mají vnoučata o vánočních svátcích a pak o prázdninách. Toť vše. Víc nechtějí, děti jsou na ně moc akční a oni mají rádi svůj klid, mí rodiče si zas rádi užívají na dovolených v zahraničí. U nás neexistuje, že by mi někdo vyzvedl děti ze školy, kdyby něco. Nikdo si je nevezme odpoledne ven na hřiště, nebo třeba jen na víkend. S manželem nemůžeme do divadla, kina, na večeři, nikam, protože nemáme hlídání. Nelíbí se mi tenhle život, ale nic s tím neudělám. Musím vydržet pár let, než se děti víc osamostatní.
Fakt jsem ráda, že jsme se přestěhovali do města a do městského obvodu, do kterého spadá velmi oblíbená škola, na kterou je taková tlačenka, že rodiče fiktivně hlásí děti do obvodu, aby ho přijali. A čím je "výjimečná"? Do páté třídy slovní hodnocení, ve třídě je kromě učitelky i družinářka, která učitelce pomáhá s přípravou nebo dětem při vypracovávání úkolů, popř. mají půlené hodiny, matematika Hejného, podporují děti v tom, aby měly vlastní názor, učení je stylem "přemýšlej, proč to tak je", ne jen tupé memorování. A ač v diskuzích spousta lidí haní tenhle typ školy, tak je až s podivem, kolik rodičů hlásí dítě na tuhle školu. Jo a do první třídy tu nastupují i prázdninové děti, i děti, které mají narozeniny těsně před začátkem školního roku, protože rodiče tady ví, že ti učitelé si s dětmi poradí a vše je naučí.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Zvlášť mě zaujala druhá část Vašeho příspěvku, ve které popisujete, jak vypadalo „pokrytí“ školními informacemi u Vašich rodičů. Mně přijde tento přístup sympatický. Rozumím tomu takto: Měli svoje starosti, svoji práci, ale Vaše studium jim lhostejné nebylo. Neměli však zájem se nimrat v podrobnostech, jako základní informace jim známka stačila. Pro mě je to lepší než přístup některých rodičů, kteří jsou jako upíři přisátí na duši školního dítěte, o každém šustnutí ve škole musí vědět, rozpitvávají každou známku a všechno ze školního života svého dítěte fatálně prožívají. Tak se totiž ze známek dělají fetiše a z dětí nesamostatní neurotici. Myslím, že zdravému přístupu Vašich rodičů známka vyhovovala. A představuji si, že pokud byste domů nosila učitelská slohová cvičení, neměli by asi zájem, možná i sílu se tím pročítat. Taky proč… Studium byla přeci hlavně Vaše věc, Vaše budoucnost, Vaše odpovědnost. Myslím, že i tohle mluví pro známky. Ptáte se, jestli se uvažovalo o slovním hodnocení až do devítky. No, požadují ho např. aktivisté na této diskusní platformě, aniž by specifikovali, pro které třídy by mělo být vhodné (přečtěte si, prosím, např. apokalyptické vylíčení českého školství v této rubrice ze 17. června). A také píšete, že učiteli na prvním stupni stačí napsat třicet hodnocení a hotovo. Nejsem také zrovna mistr v matematice, ale vychází mně to jinak. Nevím, kolik předmětů se učí na prvním stupni, ale dejme tomu pět. A mělo by to být uděláno kvalitně: každý předmět by měl mít vlastní hodnocení, nikoliv však jednu větu, ale solidní rozbor. Tedy 30 x 5 = 150.
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Mí rodiče na mě kašlali, to nebylo že by neměli čas. Starali se o bráchu, mě brali že jsem starší, tak to zvládnu sama. Mě zajímá jak to mému synovi jde, co mu jde a nejde, abych věděla, co s ním procvičovat. A známky nemá, dozvím se to z vysvědčení, které je dvoustránkové, a jsou tam popsané všechny předměty.
1 odpověď