Když si v bazaru v dobré víře koupíte kradené auto a na vše se přijde a vůz se vrátí původnímu okradenému majiteli, co dostanete od státu? Rady, abyste se soudil s tím autobazarem. A tohle je úplně stejná situace. A úvaha některých chytráků, že ty dvě židovky, které barák musely prodat a skončily v koncentráku si ty velké peníze od Němců fakt užily, to mi připadá pěkně sprosté. Co naopak obdivuji je schopnost německé justice tyhle věci i po tak dlouhé době řešit. Naše justice nedokáže komunistickým lumpům ani říci bububu po pár letech. Tohle si srovnejme v hlavách.
Je rozdíl, když je něco ukradené civilistou a státem. Tady to bylo provedeno státem . Takže nevím proč by za to měli platit obyčejní lidé.
Nemají s tím nic společného? Mají! Hamižné rodinné předky, které od velmi výhodné koupě hluboko pod cenou (totéž se dělo u nás při arizaci nebo za komoušů u majetku emigrantů) neodradilo to, že stát páchá zločiny. Jestliže např. vaši rodiče nadělají dluhy, pak - i když "s tím nemáte nic společného" - v dědickém řízení buď odmítnete dědit, anebo převezmete dědictví celé. Jestliže je předmětem dědictví barák rodičů, ve kterém bydlíte, a dluhy dělají 3/4 ceny baráku, tak máte docela smůlu, a není žádný důvod, aby věřitele nějak odškodňoval stát.
A jak víte , že ten dům koupili pod cenou. Oni třeba prostě koupili od realitky dům a zaplatili za něj všechny své úspory. Současná majitelka se zde možná i narodila. Vychovala své děti a celou dobu se o něj starala.
Já si myslím, že pokud by šlo o situaci, kdy by současným vlastníkem byl někdo kdo nemovitost koupil v posledních 20-30 letech, pak by to asi šlo stylem dle vaší úvahy.
Dokonce bych řekl, že tam by i určité hrazení ze strany státu bylo namístě.
Ale jestliže jde o vlastníka, který je přímý potomek toho, kdo nemovitost přídil v době přerozdělování židovského majetku, tak tam je to asi trochu jiné.
(A neříkám, že jste to psal vy... narážím tím na komentáře v diskuzi obecně).
Když byla dítě jak mohla rozhodnutí svých rodičů ovlivnit? Nezlobte se ale napravovat křivdu křivdou mi nepřijde košer. A komu to prospěje, když původní majitelky ani jejich potomci nežijí?
Přečtěte si, prosím, článek ještě jednou a k tomu si najděte podmínky, za jakých byl nuceně vykoupen majetek Židů v nacistickém Německu.
Když to shrneme ještě jednou. Židovští majitelé byli donuceni prodat dům. Výkupní cena pro Židy tehdy byla 1/3 skutečné ceny. Židé, kteří se rozhodli po prodeji vycestovat z Německa (do určité doby to šlo), nesměli vyvážet žádný majetek a finančně mohli vyvézt pouze velmi nepatrnou částku. Ostatní peníze museli uložit v Říšské centrální bance. Tedy byli totálně okradeni, ale zachránili si život.
Židé, kteří nevycestovali, byli internováni v koncentračních táborech, kde byli převážně vyvražděni. Přesně to je případ obou židovských majitelek - obě zemřely v koncentračním táboře. Jejich peníze zcela jistě nacistické Německo zabavilo, tedy ukradlo. Jejich dům proto jako odškodnění za nacistickou perzekuci dostane organizace Jewish Claims Conference (JCC), která nabídla dosavadní majitelce, že může v domě zůstat bydlet doživotně. „Tuto nabídku rodina Liskeových odmítla.“
A nemyslíte , že teď se vlastně stalo to samé?
Zapomínáte dodat, že židovští majitelé byli v té době nuceni prodávat své nemovitosti hluboko pod tržní cenou (později už přišlo vyvlastňování bez náhrady). Kupující velmi dobře věděli, že je to zločin a nevadilo jim to úplně stejně, jako když vyvlastňovali komoušové majetek emigrantů a za pakatel si ho kupovala různá protežovaná verbež. Přišel tak k bydlení třeba Antonín Kapek, Josef Hotmar i "Michal David" Vladmír Štancl.
Nevěřím že by se nemovitosti prodávaly za pakatel. Nacisti i komunisti vždy chtěli na tom vydělat. Možná někteří papaláši dostali nemovitost pod cenou, ale ostatní platili běžnou cenu.
A i to málo, co snad za dům dostali, jim ve finále sebrali a nakonec je ještě zavraždili. Lidé o tom, co se s Židy tehdy dělo, vědí hodně málo a posuzují podle právního státu.
Ale ta rodina která v něm celou dobu žije ho nedostala zadarmo a ta paní v tu dobu byla malé dítě. Nezlobte se , ale tady napravují křivdu křivdou. To k ní ničemu dobrému nepovede.
To je hustá zhovadilost. Ti lidé, ta paní a její syn, nenesou žádnou vinu na tom, co se stalo během války, a německý stát sprostě přehodil vyrovnání se židovskou organizací na ně, namísto toho, když už má Německo tu potřebu nějak se za to, co se tehdy ve čtyřicátých letech stalo, židovským organizacím revanšovat, mělo prostě té organizaci vyplatit hodnotu toho majetku. A ještě jedna věc - takové případy jen zvýší protižidovské postoje, protože to ( a právem) bude po tolika letech a v těch konkrétních souvislostech, mnoha lidem připadat jako nespravedlnost vůči těm nevinným současným obyvatelům toho domu.
Souhlasím. Kdyby to byli potomci nějakého vysokého nacisty , který ten dům dostal jenom tak, tak by to bylo omluvitelné , ale tohle je stejná křivda jako se kdysi stala na původních majitekách. A souhlasím , že toto může výrazně přispěl k nárůstu antisemitismu. Navíc to nemusí být jediný případ.
Aničko, bohužel mám taky metastázy na plicich a stejně špatnou prognózu. Bohužel ti mi hajzli zatím vyhrávají na paliativní léčbou 3:2. Jste pro mě inspiraci a snažím se stejně jako vy co nejnormalněji žít i když mi nemoc občas háže klacky pod nohy. Taky chodím do práce , ale pracuji v kanceláři a tak vás obdivuji že dokážete vystupovat, což je určitě hodně fyzicky náročné. Třeba budeme mít obě štěstí a přepíšeme lékařské záznamy, že i s tak špatnou prognózou se dá žít déle než se předpokládá . Držte se.
A co když matematika žáky nedeptá a problémy s matematikou jen ukazují na špatné logické myšlení žáků? Výuka matematiky by hlavně měla naučit žáky přemýšlet, ne učit je nazpaměť vzorce.
Souhlasím. Matematika je opravdu o myšlení a v případě slovních úloh o pochopení textu. Dnešní děti mají vše ulehčene počítači s mobily a tyto dvě základní věci potřebné pro matematiku jim chybí.
Myslím si, že jste asi úplně nepochopila, co tím článkem chtěl autor říct. Sám v něm zmiňuje, že mu rozhodně nejde o to, aby byla tato pohádka zakázána, ale že mu jde o to, aby budoucí filmoví tvůrci se napřed, než nějakou novou pohádku či film zamyslí a právě svým nevhodným scénářem, humorem, oblečením apod. zbytečně někoho nezesměšňuje.
Ono si myslíte, že je to klišé a nesmysl. Ale stačí mít malé dítě a sledovat, jak se k němu chová skupinka jiných dětí. Snadno si všimnou odlišnosti a začnou ho přirozeně zesměšňovat či možná i nevědomě šikanovat a segregovat od skupiny. A pak když tu ještě máte takové tzv. neškodné pohádky, v moderní tvorbě např. humor Sokola a Hámy, kde se jen bezdůvodně napadají, urážejí a zesměšňují a tomu se má člověk smát, tak je to vážně k pozvracení. Ale víte co je mnohem horší? Když na takový pořad nechají rodiče koukat své děti a přijde jim to normální. Ty děti opravdu tohle mohou považovat za normu, za něco, co je správné a žádoucí. Vždyť je to přece v televizi, tak o co jde. Budou to napodobovat i v reálu. A myslím, že na přesně toto chtěl autor upozornit. Že zdánlivě neškodná věc může v budoucnu vážně poškodit něčí život. A ne jen slovní šikanou, ale i fyzickým napadáním či dokonce zabitím.
A myslíte si že je opravdu nejlepší řešení dělat pohádky o tom že je vše ideální? Nikdo se nikomu neposmívá a neubližuje? Není spíše lepší ukázat , že takové zlo existuje, ale že ho lze porazit? A ukázat dětem které ubližují ostatním , že jejich chování je vlastně pěkná srabárna?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Párkrát jsem dostala jako malá přes zadek. Vždy jsem věděla za co to bylo a rozhodně mě to nijak psychicky nepoškodilo.