Bože, bože, do čeho jsi duši dal?

Já jela na devizovy příslib v 1978 ke známým do Švédska a Dánska. Zírala jsem jako puk na obchody a věci v nich.

Jelikož jsem se v pořádku vrátila, za tři roky jsem z práce jela na týdenní poznávací zájezd do Paříže a okolí. Dělala jsem v bance, která dělala zahraniční obchod a od 80. let měla možnost pro své zaměstnance pořádat poznávací zájezdy do zahraničí a poskytovat jim malé částky valut, tak jsme měli možnost každé 3 roky někam vyjet.

Já 10 z 10, ještě jsem to nezapomněla.

9 z 12, ale většinu novějších jsem neviděla, spíš už dost pamatuji. Ale Skleněné peklo bylo skvělé.

A že mě to za Válka nepřekvapuje.

Já mám po našich obývák z r. 1954 z Interiéru, autoři Halabala, Koželka a Kropáček a ten mi naprosto vyhovuje.

Nedokážu pochopit ten postih za upadlou značku!

My jsme před lety v Rakousku u maďarských hranic nabrali srnce zblbleho z řepky, odnesl to trochu předek a nárazník a hlavně nám urazil přední značku. Řešili jsme to s policií, dali nám potvrzení pro pojišťovnu, protože policajti uznali, že jsme brzdili, co to šlo. Říkali že to naštěstí dopadlo dobře, měli tam ten týden smrtak, srnec proletěl předním sklem a zabil spolujezdce. Takže bez problémů, ještě nám policajt pomáhal umístit za přední sklo značku, aby byla dobře vidět, dojeli jsme s tím přes celé Rakousko, kus přes Slovensko a pak až do Prahy.

Hlavně, že je globální oteplování. Kousek od Temelína bylo v 7 ráno -21°C, kdoví kolik bylo na Šumavě. A mrazy mají pokračovat.

Hlavně, že mám instalovat fotovoltaiku, když od konce října do března mi na střechu k jihu sluníčko nejde (jsme obklopeni lesem). V létě je mi to k ničemu. Bože, do čeho jsi duši dal!

Jsem Pražák a v 61 jsem se odstěhovala z Vršovic na přestavěnou chatu do vesnice kousek od Říčan. A nějak nemám čas na latte o víkendu, jelikož tu chatu jsme tady měli 60 let, tak vím, že většina věcí se musí stihnout o víkendu, protože po práci a cestě domů z Prahy se moc nestihne.

Na Rujane jsem byla na výletě v r. 1973, když jsme byli se školou o prázdninách v Graal-Müritz. Moc se mi tam tenkrát líbilo. Tenkrát bylo velké vedro, Balt měl okolo 25°C, vzduch kolem 28-30°C. Podobné počasí ale s ještě daleko vyšší teplotou zažila matka na Baltu v r. 1983, když byla ve Švédsku.

9/10 a latinu jsem měla necelé dva roky do r. 1975

Používám Billu od začátku zkušebního provozu a jsem naprosto spokojená, kvalitní a čerstvé zboží a příjemní šoféri, zboží vozí včas.

Pes je masožravec, ty humusy z cvrčku mu skutečně dávat nebudu. Tím ať si krmí své psy Vega i.

Ovčák se dá vycvičit a rozumí povelům, ale těžko je nejchytřejší, to je jiná sorta. Stačí obyčejný jezevčík, který si zvažuje, jak má postupovat a zda se mu uposlechnuti příkazu pána vyplatí. V noře se musí rozhodnout, jak bude postupovat, vždy sám.

Mě v Egyptě na faraonovu pomstu pomohla jedině skoro zmrzla

Ve Vídni jsem byla x krát, dost často i služebně několik dnů. Vždy jsem se setkala s příjemnými lidmi, možná že to bylo i tím, že jsem mluvila německy.

Nezapomenu na vůbec první návštěvu Vídně v prosinci 1989. Jeli jsme metrem a já si jen česky povzdechla, jak se asi dostaneme k našemu autobusu. A spolucestující z metra mi lámanou češtinou vysvětlili, kde přestoupit a kudy dál jet, dokonce s námi i vystoupili, abychom to trefili, i když zjistili, že mluvím německy a doptám se.

Když jsem jela ve okolo 12,30 v protisměru, stálo to až k Říčanum.

A copak Turecko chce? Že by "vsimne" od EU a USA, aby rozšíření prošlo?

Bože můj, do čeho jsi duši dal?