Tak nějak jsem to předpokládala....výsledky jeho práce ohledně psychiky děti, které se tolik věnoval, studoval a viděl skutečně fatální následky...ho tak moc pohltily...že rozpad rodiny pro něj znamenalo totální osobní selhání a trauma pro jejich děti.... Jenže nechápu, že pan Ptáček nedomyslel, že svým činem dětem způsobí daleko větší a doživotní trauma...je mi to tak strašně moc líto...takové nepochopení...tak skvělý člověk...ale i on, jakožto velice citlivý a vnímavý, i když erudovaný se dostal do stavu, kdy najednou neviděl za obzor...je to moc smutné.
Vidím to stejně. Pokud jsou ve vztahu 2 roky problémy, rok po něm žádala ať se odstěhuje, v takových případech (znám jich dost) už mohou být zmanipulované i děti. On nejlépe věděl co se dělo a co by následovalo. Měl všechno naplánované. To nebyl zkrat.
Myslím si, že neměl psychické problémy. Takový člověk má někdy problém vstát ráno z postele. Pan doktor do poslední chvíle vystupoval a jeho myšlenky byly zcela soustředěné a věděl co říká.
Pokud byl ve vzduchu rozvod, degradovalo by to jeho práci, jeho myšlenky o dopadu rozvodu na děti. Mohlo dojít k vyhrožování, že je neuvidí...apod. Pan doktor by se stal veřejně terčem napadání a posměchu a ztratil by ve svých slovech přirozenou autoritu, kterou měl. Když si toto představil, sebevražda byla pořád méně bolestným řešením. Takto jeho slova nezapadnou, mnohým pomůžou a důvod jeho rozhodnutí se už nedozvíme.
Co je zvrhlého na tom, že chce někdo pomoci paní, jejíž manžel celý život pomáhal jiným a ona sama vlastně také. Myslím, že je to to nejmenší co je možné pro ně udělat.
Nesprávné je na tom to, že má majetky, které jí mohou v této situaci pomoci. Pana doktora jsem si vážila a jeho rady byly fakt super.
Ale i on pomáhal zejména za peníze. Lidé si jeho službu museli zaplatit. Já byla na jeho konferenci za 1800kc.
Takže stejně tak pomáhá někde zdravotní sestra nebo dobrý doktor a je za to placený. Ale ti lidé nejsou mediálně známí, takže v podobném případě by jim přispělo minimum lidí, možná jen ti blízcí.
Paní to opravdu nikdo nezávidí. A pokud by to bylo tak, že jsou skutečně v nouzi, lidé budou šťastní, že pomohli jí a dětem.
Ale pokud paní podepsala čestné prohlášení, jak uvedl zakladatel Donia, věděla o svých nemovitostech...Pak se lidé bouří pravém. Platforma má být pro lidi v nouzi, v těžké nemoci, která vyžaduje léčbu. Ale žádat pracující národ o zaplacení hypotéky, když to může vyřešit jinak, je opravdu nemorální.
Ať už je částka přiměřená či ne není podstatné. Peníze poslali lidé, kteří chtěli a nikdo je nenutil. Sbírku založily kamarádky paní Ptáčkové, takže buď jim přáno a klobouk dolů před těmi, kteří přispěli......
Přispěli, protože si mysleli, že přispívají těm, kdo mají najednou nouzi. Nebylo to dopředu Doniem prověřené a tak se dárci nemohli rozhodnout co by udělali v případě, že by to věděli a možná by přispěli jinde.
Nemůžete krucinál dát te rodině už pokoj, za chvíli ji snad budete závidět, že manžel dobrovolně odešel z tohoto světa.
Ubohá dnešní společnost.
Je to sbírka, čemu na tom nerozumíte,chci přispět, nechci přispět. Konec diskuze!!!!
A vás poprosím novinky, stopněte už tu diskusi na všech serverech!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nikdo paní nezávidí. Lidé nepřispívají přímo. Tam je to asi jejich věc. Ale jde to přes nejznámější platformu Donio a ta má zodpovědnost prověřit, zda jde skutečně o nouzi. Pokud to neprověřila, uvedla lidi v omyl a oni měli pocit, že přispívají někomu, kdo je na tom finančně špatně. Proto toho mnozí litují a možná by přispěli jinde.
Jak je možné, že se někdo pohoršuje tím, že ostatní přispívají do sbírky ať je to komukoli na cokoli. Je to každého věc a to opovržení (hanobení vdovy, vyčíslení majetku atd.), které tady někteří vypisují je opravdu jen známka naprosté lidské spodiny...
Není to pravda. Lidé nepřispívají osobně. Tam by to byla jejich věc. Ale využívají známou platformu a ta měla situaci prověřit, aby lidé věděli, že skutečně přispívají někomu, kdo nemá. A pokud anio, asi to mělo přijít až později. Ne v době, kdy ještě nebyl pohřeb.
To si nemyslím. Pokud sbírku založí taková platforma jako Donio, musí mít zjištěné, zda se dá situace řešit jinak. Je to minimálně ohleduplné vůči těm, co jsou v obtížné situaci a nemají ve vlastnictví domy a byty a nemají jméno. Něco jiného je přispět přímo tomu dotyčnému.
Tam je to skutečně jen jeho věc. Potřebovali jsme peníze na rehabilitaci dcery, ale vybrali jsme pouze 5000. A museli jsme doložit lékařské zprávy, aby se zjistilo, zda je skutečně nemocná apod.
Tady to měl taky někdo dopředu prověřit a to už i proto, že mnozí přispěli v nevědomosti ohledně jejich finanční situace. Proto toho také někteří litují. Mysleli si,že přispívají na rodinu ve finanční tísni, ale ukázalo se,že to tak není. A to mělo Donio prověřit. Potom b, k tomu nedošlo.
Pan profesor Ptáček, by s touto sbírkou dozajista nesouhlasil..., bylo by to pro něj nedůstojné..., on byl člověk čestný, na velké morální úrovni a svou práci bral jako poslání. Podle jeho kolegů byl jedním z největších kapacit v oboru, který uměl skvěle vysvětlit, jak funguje dětská duše a měl velký dar zprostředkovat výsledky vědeckých výzkumů široké veřejnosti jednoduše, lidsky a s nadhledem, aby tomu všichni porozuměli.
Souhlasím. Cítím to stejně. Navíc ještě nebyl pohřben a už se myslelo na peníze. To je vůči němu nedůstojné
To je ta dnešní na hlavu postavená doba. Rodit doma, neposílat děti do školy apod. Nechápu, co k tomu ty lidi vede… Škola a třídní kolektiv je podle mě pro dítě naprosto přirozené a správné prostředí pro jeho zdravý vývoj. Izolace dítěte vede k jeho sociální deprivaci a naprosté neschopnosti orientovat se v kolektivu. O získání návyků, respektování pravidel a uvědomění si, že to dítě není středobodem světa ani nemluvě. Ale když maminka myslí…
Obávám se,že je to přesně naopak. Máme 4 domškoláky, dva už dospělé. Nikdy neměli problém se začlenit do společnosti. Mají svoji práci, která je baví. S lidmi vycházejí dobře, druzí je respektují a oceňují. Cestovat, poznávat lidi, jejich práci, umět s nimi komunikovat ( a přitom se samozřejmě učit 🙂), dá do života mnohem více než sedět 9 let ve škole s vrstevníky.
Naše menší děti se stýkají se školními dětmi. Většina z nich se chovají jako kdyby byly středobod světa. Opovrhují jinými dětmi, srovnávají, ponižují druhé, jsou velmi často vulgární. U našich čtyřech dětí jsme to nikdy neviděli. Nemají potřebu se srovnávat, mají svoji osobnost a nikoho neponižují.
Netvrdím, že jsou takové všechny školní děti. Rozhodně ne. Ale je jich dost. Tomu nemůžu nikdy říct zdravý vývoj.
Jakkoliv jsou hezky popsány oba výchovné směry, tak jsou dotaženy ad absurdum. Myslím si, že normální a ideální rodič je v ten, který dokáže oba směry zkombinovat do konzistentního celku.
S našimi dětmi diskutujeme o tom, kam by chtěly na tábor, kam pojedeme na výlet. O tom jestli syn dostane digitální piano, nebo výlet se školou do Anglie. Řešíme s nimi, na jakou školu půjdou. Ale odmítáme diskutovat o tom, jestli sousedy budou, nebo nebudou zdravit, jestli budou, nebo nebudou chodit za školu, nebo jestli se mamince smí, nebo nesmí říkat "vole". Ani v jednom případě to ale není tak, že by si mohly vydupávat, že něco chtějí.
Souhlasím. Napsala bych to stejně 👍
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Četla jsem od Gogha knihu Dopisy. Zážitek.
Gogh byl hluboce věřící člověk. Plný optimismu. Následně velmi zklamaný tím, co viděl u církve. Smysl života ho opustil a po zbytek života už radost nezískal. Jeho obrazy jsou vystihující tehdejší dobu, takové upřímné. Manželům oblíbený malíř, stejně jako Monet. Reprodukce jejich obrazů už těší ne jednoho majitele. Může viset i u vás doma:)
Odkaz
1 odpověď