Taktéž ctná paní z Čachtic měla svého "chlapce pro všechno ", který stál u všech jejich zločinů. Shodou okolností se jmenoval Fi(c)ko. A ten nakonec skončil velmi špatně.

Šídlo, Šídlo! Ty nedáš pokoj se svou záští. Oni asi věděli, proč tě vyšoupli z těch HN. Ale k věci: Za Babišových vlád klesal státní dluh a stoupaly mezi jiným i důchody (viz přístupné údaje Českého statistického úřadu. Fakt! Babiš když vstupoval do politiky, byl druhý nejbohatší člověk v ČR, teď je šestý (viz třeba Wikipedii). To má z toho, jak moc kradl. Fakt! Za Babiše jsme předstihli vyspělé země v HDP, byli jsme před Itálií, Portugalskem, Španělskem, nyní jsme zase za nimi (viz Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021). Dokonce nás třeba v platech předstihlo i Polsko! Fakt! Fiala co měl v předvolebním programu, to nedodržel (např. nebudeme zvyšovat daně - všude vše zvýšeno (DPH, nemovitosti). Fakt!. Nebudeme snižovat důchody - sníženy valorizace, tím důchody. Fakt! Nebudeme zvyšovat věk pro odchod do důchodu, snížíme stav úředníků (krásně zvýšen počet ministerstev, přibyla kvanta náměstků ministrů), zvýšily se platy poslanců atd., zkrátka vše pro obyčejné lidi! Vypořádáme se s cenami energií-jsme druzí nejhorší v unii. Fakt! Proto věřím, že té 5K v příštích volbách skončí jejich neschopná vláda a stát se zase pohne kupředu. Howgh!

Tak takový "výkon" jsem u českých tenistů ani tenistek nikdy neviděl, a to sleduji tenis od svých cca 10 let (60 let)! N+M neuměly vrátit servis o rychlosti 120 km, u sítě nechávaly neustále půl kurtu volného na snadné prohozy Španělek, vůbec se neuměly orientovat, kam zahrát míč (když se stalo, že Španělky nechaly volnou půlku kurtu pro naše), M se drala k odehrání míče, když N mohla sama v lepší pozici smečovat, ale prakticky vždy to zkazila. Obě naše hráčky hrály míče na síti přímo na Španělky (místo do volného prostoru), které to ovšem vždy nějak zvládly. Prostě vše špatně. Skoro mám pocit, že my dědkové (hrajeme už jen čtyřhry) bychom to na síti zahráli chytřeji (to neberte zase tak vážně). Tak jsem to ze sebe dostal, co jsem při hře N+M viděl.

Když se o ni budete zajímat, vždy to bude v nějakém kontextu. Když se podíváte i třeba poprvé na tenisový zápas v TV, bude tam vidět, zda je to zápas žen nebo mužů. Dále tam bude uvedeno, kdo turnaj pořádá (např. WTA - ženy nebo ATP-muži). Zopakuje vám to i komentátor nebo komentátorka, kdo to hraje. Vždy musíte vycházet z nějakého kontextu. Když třeba řeknu "dveře", taky nevíte, co s nimi - otevřít, zavřít, rozbít nebo co.

A všechny ostatní národy si s tím poradí, jen my Češi jsme tak hloupí, že nám to nestačí? Mnoho jazyků má dokonce třeba jen 4 pády (my 7) a vyznají se a dokážou pochopit, co se po nich chce. Jde právě o ten kontext.

Mimochodem, před "že", "jak", "zda" se zpravidla píše ve větě čárka.

Není to pravda, je to přepis z arabštiny. Z angličtiny je to právě Ons Jabeur, jak ji všichni ve světě znají.

A s tím přepisem z angličtiny - i my přebíráme to, čemu na světě všichni rozumí. Kdysi se hodně přebíralo z francouzštiny (třeba v diplomacii nebo v gastronomii), dnes obecně hlavni roli přebírá angličtina. A pokusy vše počeštit dopadly špatně již před mnoha léty (viz národní obrození v 18. a 19. století a jejich novotvary).

Někteří komentátoři nejenže přechylují jména, ale dokonce je i dost komolí. Například já jsem chvíli řešil, kdo to je Uns Džábírová. V celém světě se píše Ons Jabeur (tenistka z Tunisu), je to i na titulcích v grafice turnajů (na tabuli i na televizní obrazovce). Ale třeba v teletextu nebo v MF Dnes píšou tu Uns Džabírovou. Když jsem se zeptal příslušného redaktora, proč to tak píše, uvedl, že pouze dodržuje pravidla českého pravopisu podle Ústavu pro český jazyk AV a že je to přepis z arabštiny. Tol´ko k tomu, súdruhovia!

Šídlo, Šídlo,

zase jen snůška nesmyslů a snad i zbožných přání!

Možná, že kdybyste měl tolik miliard, jako váš ideový nepřítel Babiš, tak byste pochopil, že se jich dá hodně použít i pro dobré věci a že už tak hrabat nepotřebuje. Vaše články mi připomínají zanícené články mladých komunistických redaktorů Rudého práva, toužících se vyšplhat v karierním žebříčku co nejvýše. A jestli se ptáte, proč jsem tedy za komunismu četl Rudé právo, tak vězte, že i tehdy se našlo pár slušných novinářů, kteří dovedli mezi řádky schovat informace, o kterých bychom vůbec nevěděli nebo bychom je mohli slyšet jedině v rádiu Svobodná Evropa.

Ptám se, kolik Vám zaplatili za tuto snůšku polopravd a výtažků z komunikace se snahou poškodit vládu Babiše příznivci totálně neschopné vlády Fialy a jeho kumpánů? Kdyby Babiš vládl ještě teď, dovedla by vláda zvládnout momentální krizi

mnohem lépe a s mnohem menšími dopady na obyčejné lidi a ne se jen vymlouvat na předchozí vládu (která roky státní dluh snižovala, stačí se podívat na oficiální údaje statistického úřadu) a "objektivní" příčiny krize (oblíbená výmluva komunistického režimu). Nová Fialova vláda včetně něho lže o všem, od toho, že nebude zvyšovat daně, že za dluh rozpočtu ona nemůže, že jsou a budou léky, že za všechno může podpora důchodců a jiných "živlů", kteří se dokonce chtějí bránit stávkami! Toľko k tomu, súdruhovia (tak nám končili diskuzi na MLP během povinné roční vojenské služby).

Taky to nechápu a ptám se na to všude komentítorů, nikdo mi prozatím neodpověděl.

Když se Jabeurová jmenuje takto, mají ji stejně uvádět i v písemném projevu. Stejně tak Ons a ne Uns. Pokud o ní někdo mluví, výslovnost svého jména si zpravidla určuje jednotlivec sám. Jelikož je její jméno z francouzštiny (v Tunisku je francouzština jedním z úředních jazyků), mohlo by se vyslovovat dle francouzské výslovnosti "Žaber" (ve francouzštině jsou ještě i nuance při vyslovování "e"). Na druhé straně je zřejmě Arabkou a pak by mohla používat arabskou výslovnost "Džabúr" (písmeno "J" se vyslovuje jak "Dž" - viz třeba Burj (Burdž) al Chálífá). Tohle se jí má někdo z komentátorů zeptat (určitě se už jí na to zeptali) a pak prosazovat ve výslovnosti její přání. Ale v písemném projevu uvádět "Jabeur" nebo tedy přechýleně "Jabeurová", nikoli Džábirová!

Nevím, proč píšete "Džabúrová" místo Jabeur(-ová). Je to stejné, jako byste přejmenovali třeba Jánskou na Džanskou. Je pravda, že písmeno "J" se v arabštině čte "Dž" (viz třeba Burj al Arab, čti Burdž al Arab), ale pouze se tak čte a není to důvod k přejmenování. Na žádném turnaji žádná hráčka "Džabúrová" nestartuje. Existuje nějaký logický důvod přejmenovávat hráčky nebo hráče (o přechylování nemluvím)?

Kde co najdu - pošlete odkazy. Jinak se podívejte na mou odpověď p. Honzíkové, tam o tom píšu. A už mě to nebaví, více diskutovat nebudu.

Projížděl jsem Ukrajinu a část Ruska přes Volgograd až k Astrachani v roce 1978 a takovou zaostalost a bídu jsem nikdy předtím ani po tom neviděl a ani netušil, že může existovat ke konci dvacátého století. Tak velké dřevěné domy, jako je na obrázku výše, byly ve vesnici vždy maximálně dva, asi to byl místní národní výbor a místní výbor komunistické strany. Ostatní "domy" byly velikosti stanu, kde byly dvě poschoďové postele na každé straně a mezi nimi na konci na polici televizor. Střechy slaměné a na nich jen ta TV anténa. Dveře jsem neviděl, zřejmě celý přední díl zakrývali nějakou plachtou. A Volgograd? Město s centrem, na kopci obrovský památník (v meči sochy jezdil výtah) Mamajev Kurgan (který prý stavěli Američané) a od něj tehdy ještě bylo vidět na zemljanky kolem Volhy (ale už tehdy tam vysazovali topoly, aby je vidět nebylo).

Nevěřte Pilnému ani, slovo, znám ho ještě z doby, kdy se snažil vést softwarovou a poradenskou firmu, asi kolem roku 1995 (už přesně ten rok nevím). Za každou hodinu práce při hledání chyby v SW požadoval 5000.- Kč s tím, že neručí za to, že chybu nalezne a že neví, jak dlouho to bude trvat. Dobrý byznys, dobrý odborník! Pak se raději dal na politiku, tam tento "odborný" postup nevadí - kecat a brát za to velké peníze.

Já prožil dětství v 50. a 60. letech. Hraček bylo zpočátku málo - třeba dřevěné skládačky. V krabici bylo x dřevěných tvarů různých barev a z nich šlo stavět vymyšlené konstrukce. Hrály se i různé stolní hry, třeba Závod míru. Zajímavá byla hra Námořní bitva, která se musela hrát spíše na zemi (velké hrací papírové panely), kde měl každý hráč celou dřevěnou armádu (lodě, letadla, vlaky, tanky, děla, pěšáky atd.) a s nimi se snažil přes moře dobýt protivníkovu pevnost za mořem. Později jsme s dědou stavěli házecí modely letadel (největší se jmenoval Orlík) a taky skládali plastové modýlky. Já jsem tehdy z TU 154 vytvořil Concorde tak, že jsem na něj místo "sovětských" nalepil francouzské vlaječky a nápisy.

A měl jsem i sanitku na dálkové ovládání (lankem), která byla vytvořena jako model Škoda 1201 a měla houkání i světla a dokonce jí svítila i "slza" na přední kapotě. Měl jsem i lodě, jedna byla funkční model plachetnice se všemi plachtami a kýlem, druhá byla plastovým modelem rychlého člunu a ovládala se mačkáním balónku na konci bužírky, což působilo na kormidlo a loď tak mohla měnit směr (samozřejmě do délky té bužírky). Měl jsem i stavebnici Matador, která byla obdobou Merkuru (nevím, která byla dříve a lepší, já miloval ten Matador). Jó, a taky jsem měl pravé rakety, která létaly do výšky několik desítek metrů. Nalila se do nich voda, pak se pumpičkou dofoukal vzduch, odpojil se držák rakety a už to letělo. Vyráběli jsme i výbušné trubičky, které se naplnily několika hlavičkami ze sirek a pak se vyvolal výbuch hřebíkem na gumě. To byly rány! Asi tak, už nemám místo.