Je mi smutno z toho co čtu. Copak už nechtějí lide bránit své blízké, rodinu, děti. Copak nepřítel je a pořád bude jen Rusko? Copak vlast a národ je jen pustina v hlavách? Což není nic, co byste chtěli bránit, copak nechcete záchovat svůj způsob života, opravdu se máte tak špatně, že pod cizí knutou by Vám bylo lépe ?
To je zjištění, že ? Ale svobody každej plnou hubu.
Zdaleka ne rozlobená, ale trochu smutná z toho jak se rychle zapomíná na minulý čas, na dobu, kdy nebylo samozřejmostí to či ono Pravda, z té doby cosi chybí, co bylo tehdy možná samozřejmostí Vzpomeňte se mnou (1954 ) , neměli jsme k sobě tak nějak blíže, na vesnicích lavičky před domy a zájmy docela odlišné dnešní době Je potřeba jít dále, nezůstat stát, ale to přináší i větší odpovědnost nás všech To, že se bude stále a na vše jenom hubovat a vinit za svůj neúspěch druhé, ničemu nepomůže Svoboda a i dnešní možnosti nemohou bý zadarmo a je na nás, jak a kdy . . .
Jenom jsem popsal stav, který už ani média neskrývají. Ale naivních hus je stále dost to vidíme. Ať žije svoboda. Neuvěřitelné, Zřejmě již dost stará ,ale stále slepá. Stejně jako spravedlnost. Sbohem.
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Říká se že je spravedlnost slepá, ale tady to vypadá, že ani nemá mozek.