Pan Kral poněkud zapomíná na komplexnost zemědělství. Abych měl dobrou úrodu, musím hnojit. Mohu hnojit buď hnojem od zvířat nebo umělými hnojivy jejichž výroba silně zatěžuje životní prostředí. Navíc umělá hnojiva vážně narušují koloběh živin a života v půdě vůbec. Takže rozumný zemědělec má správný poměr zvířat a hektarů. Ze zvířat je maso a hnůj pro pole a zharady a z polí a zahrad rostlinná strava. A i naše strava musí být vyvážená. Jedno bez druhého zkrátka nebude dobře fungovat.
Co takhle připomenout novinářům, toužících psát o senzačních katastrofách, takové zkušenosti našich předků jako tříkrálové mrazy po novém roce (-20), další vlnu mrazů pravidelně koncem ledna (také často kolem dvaceti), březen za kamna vlezem a duben, ještě tam budem a podobně. Před vánoci byl kolaps polárního víru také velký novinářský hit. Když pak o víru psali v únoru, uvědomil jsem si že to byly ty deseti stupňové mrazy v polovině ledna. Takže nic extra. Zkrátka podle pranostik se nám polární vír hroutí pravidelně každou zimu a lidstvo to přežívá a je na to zvyklé. Dokonce i cestáři už jsou na to vybaveni. Jenom nějaký novinář se o tom někde doslechl a dělá z toho katastrofickou událost jaká tu ještě nebyla.
Já bych tedy Schwanzerbergy a Lichtensteiny tak úplně do jedné řady nedával. Schwanzerbergové byli vždy loajální vůči českému státu, z majetku mimo něměckou říši financovali západní odboj a pak i třetí. Co se týče Lichtensteinů. Před časem jsem šel naučnou stezku kolem Pálavy. Je tam zastavení a pomník lesníkovi co sloužil u Lichtensteinů. Za války v rámci služebních povinností dělal loveckého průvodce německým pohlavárům, jezdících lovit na lichtensteinské panství. Ke konci války ze strachu před mstou sovětské armády postřílel rodinu i sebe. Takže si připomeňme, že Benešovy dekrety se týkaly majetku Němců, kolaborantů a zrádců. navíc si vzpomínám na besedu s ekologickým novinářem Ondřejem Velkem. ten jako svoji poslední kauzu na přelomu 89-90 popisoval jak přišel na tajné financování STB pomocí černé ekonomiky. Jednalo se konkrétně o pokus dovážet do ČSSR dřevěný stavební odpad (lakované okení dveřní rámy) a ten spalovat v našich teplárnách, neuspůsobených ke spalování nebezpečného dopadu. V tom s nimi jel jeden z Lichtensteinů, aby měl na náročné koníčky, na něž mu běžná apanáž nestačila. Velek krátce na to zahynul na dovolené v Egyptě v umělém příboji.
Současné aktivity jejich nadace jsou chvályhodné, ale na minulosti zkrátka nějaké vroubky jsou. A prolomení roku 1948 by asi nebyla dobrá věc. Kde bychom dali nějakou jinou hranici? Ozvou se pak ti, jichž se dotkla pozemková reforma z dvacátých let?
Autorka se dívá střízlivě a nestraně, z lehkým humorem vůči sobě. Dobré. Ne jako řada posledních článků kde nadávají na vesničany, že pracují celý den i v sobotu a v neděli, nechávají kokrhat kohouty, bučet krávy i po desáté večer a co pouští pyl ze svých polí na jejich vyleštěná auta. Vesnice je holt jiná.
Pane Hnyk, žiji na samotě přes čtyřicet let, tak mohu posoudit obě doby. K nám tedy komunisti neprohrnovali, jaksi se to asi k lidem, co odolali vstupu do JZD nehodilo, pro dříví na topení z vlastního,lesa se muselo uctivě žádat, v rámci meliorování pozemků, co melioraci nepotřebovaly s vámi vexlovali jak chtěli a když tchán umřel tak na pozemcích odmítli hospodařit, dokud se "nedarují" státu.
Takže s tím nostalgickým vzpomínáním opatrně!
Na vesnici je zkrátka nutnost umět se postarat sám o sebe, umět pomoci sousedům a nebát se o pomoc sousedy požádat.
Bylo by dobré si před psaním článku ověřit některé věci z věrohodných pramenů a zapoijt i trochu logiky. Správně, klášter byl založen 1495 a zanikl někdy kolem roku 1530. Nejspíše z ekonomických důvodů, protože existenční problémy tehdy měly i zavedené kláštery, což teprve vznikající a rozestavěné. Pokud tedy za třicetileté války táhli kolem Švédové, možná že něco pobořili, byl tam vrchnostenský statek s pivovarem, ale mniši tam rozhodně již sto let nebyli. To je jakási fáma něco přes sto let stará, další fantazie si jako ničitele přidává i husity a novokřtěnce. Vlastní navštívený kostel byl založen spolu s klášterem. Původní kostelík Sv. Ondřeje je dnes chalupa přitisknutá ke kostelu se západní strany (pod příchozí cestou). Tolik k historii. Co se týče dnešních kulturních akcí, loni tam byl koncert Rockharmonie a byl to úžasný zážitek. Letos se tam 19.srpna představí Pražský Hradčanský orchestr a jste všichni zváni. Návštěvníky bych závěrem poprosil o ohleduplné chování. Krásně upravené okolí je dílem místních chalupářů vy se budete částečně pohybovat i po jejich pozemcích. Tak na to prosím berte zřetel.
Libor Lev
0
Sledujících
2
Sleduje
0
Sledujících
2
Sleduje
Nic proti BISce, v jiných oblastech dělá svoji práci dobře, ale tohle je opravdu docela slušná fantasmagorie. Vždyť řada studií a terénních šetření opravdu ukazuje, že ponechání výsypek a jiných pozůstatků důlních činností je pro biodiverzitu a ohrožené živočichy mnohem lepší, než nákladné rekultivace. A pokud ony deponované prostředky budou použity pro jiné investice v postižené oblasti, tak vo co go?
4 odpovědi