Nic proti BISce, v jiných oblastech dělá svoji práci dobře, ale tohle je opravdu docela slušná fantasmagorie. Vždyť řada studií a terénních šetření opravdu ukazuje, že ponechání výsypek a jiných pozůstatků důlních činností je pro biodiverzitu a ohrožené živočichy mnohem lepší, než nákladné rekultivace. A pokud ony deponované prostředky budou použity pro jiné investice v postižené oblasti, tak vo co go?
Pan Kral poněkud zapomíná na komplexnost zemědělství. Abych měl dobrou úrodu, musím hnojit. Mohu hnojit buď hnojem od zvířat nebo umělými hnojivy jejichž výroba silně zatěžuje životní prostředí. Navíc umělá hnojiva vážně narušují koloběh živin a života v půdě vůbec. Takže rozumný zemědělec má správný poměr zvířat a hektarů. Ze zvířat je maso a hnůj pro pole a zharady a z polí a zahrad rostlinná strava. A i naše strava musí být vyvážená. Jedno bez druhého zkrátka nebude dobře fungovat.
Klus je hlupák. Kdo islámský terorizmus podporuje, je sám terorista. Jedno jestli Klus nebo Machala. Celý jeho a i tvůj příspěvek je jedna velká lež. Podle mnoha rezolucí Rady bezpečnosti OSN- další lež. Byly to maximálně návrhy části arabského světa. Kolika rezolucemi byl vyzván Hamás k ukončení války? Mnoha. A výsledek nulový. Jdi do háje i se svou Palestinou.
Prvním velikým faulem je, že konflikt začínáme útokem Hamásu, jakoby tam předtím byla selanka. Ale měli bychom se vrátit až do první světové války. Slavný plukovník Lawrence, který podnítil povstání arabů proti turkům, pod příslibem získání samosprávy, či samospráv. A výsledek? Žádná samospráva, poručenecké území pod správou Anglie a Francie. První podraz na místní. A částečně díky této "správě" poválečných mocností vznikla myšlenka na sestěhování a obnovu židovského státu (po dvou tisíci letech). Jistě známé heslo "Země bez národa, národ bez země". Ano, nebyl tam národ podle definice. "Jen" kmeny, které dříve byly pod Tureckem a teď, díky poručenecké správě jim nebyla dána možnost vytvářet vlastní útvary, které by se mohly nazývat státem, či státy. Nastal velký příval migrantů, kteří se chovali neurvale k místním docházelo vyhánění ze sídel, zamezování přístupu ke zdrojům vody a podobně. Pokud se anglické jednotky pokoušely stavět na obranu místních obyvatel, dostaly pod nevybiravý tlak. Ne zatčení svých předáků reagovaly sionistické organizace únosy a vraždami anglických důstojníků. Když po válce, snad pod traumatem genocidy židů nacisty vznikl souhlasem OSN stát Izrael, arabové nesouhlasili a není divu. bylo to na jejich úkor. Argument, že tam tehdy žádný stát Palestina nebyl je faul, protože tam nebyl umožněn vznik nějakého státu. Následné střety byly vždy vítězství Izraelců, což na arabské straně vedlo bohužel k eliminaci umírněných křídel a vrůstu radikalismu (jak napsal jistý básník: "marná vzpoura upíry vzpoury rodí). Hamás jsou ti upíří. Ale Izrael je okupant.
Co takhle připomenout novinářům, toužících psát o senzačních katastrofách, takové zkušenosti našich předků jako tříkrálové mrazy po novém roce (-20), další vlnu mrazů pravidelně koncem ledna (také často kolem dvaceti), březen za kamna vlezem a duben, ještě tam budem a podobně. Před vánoci byl kolaps polárního víru také velký novinářský hit. Když pak o víru psali v únoru, uvědomil jsem si že to byly ty deseti stupňové mrazy v polovině ledna. Takže nic extra. Zkrátka podle pranostik se nám polární vír hroutí pravidelně každou zimu a lidstvo to přežívá a je na to zvyklé. Dokonce i cestáři už jsou na to vybaveni. Jenom nějaký novinář se o tom někde doslechl a dělá z toho katastrofickou událost jaká tu ještě nebyla.
V článku nepřesně uvedeno, že pan Jandejsek organizuje stávku zemědělců, je ale pouze jejich mluvčím. Pan Jandejsek vidí, jak naše zemědělství jde do kopru. Za nějaou dobu budeme vše dovážet z ciziny, tj. většinou nekvalitní potraviny.Omezením pěstování plodin, jak nám diktuje EU, bude trpět naše krajina, životní prostředí a i na počasí to bude mít vliv. Potřebujeme soběstačnost v základních potravinach . ne aby se např. cibule dovážela z Austrálie. To je absurdní
Paní Bocková, můžete nějak srozumitelně vysvětlit, proč nejvíc bědují a organizují protesty především provozovatelé velkých zemědělských celků, kteří by podle ekonomických zákonitostí měli dokázat vyrábět levněji a efektivněji, zatímco rodinné farmy žijí a dokáží poskytovat spoustu služeb svému okolí a navíc se starat o zlepšování krajiny, ve které hospodaří? Měl jsem až do odchodu do důchodu malou farmu, která by svou výměrou patřila mezi ty co nemají šanci a přesto jsem fungoval. Bez stávek a nájezdů traktoru do Prahy. Teď si trochu pěstuji zeleninu, a přestože ji mám na tak malé výměře, že nemohu čerpat dotace, přesto na konci roku končím vždy v plusu.
Lžeš! Vikingové lhali, aby tam nalákali osadníky, teplejší rozhodně nebylo...
Nelže! Vikingové byli skutečně zemědělci a i když název Groenland byl opravdu marketinkově poněkud nadsazený. Osady existovaly až do počátku patnáctého století, zanikly v důsledku nástupu malé doby ledové. Byli totiž tak zarytí zemědělci, že si nedokázali vzít příklad z eskymáků a živit se lovem. To nám budiž výstrahou a příkladem. Stejně jako podkrušnohoří v osmdesátých letech. země zničená emisemi, o lidech nemluvě. Nepoškozovat životní prostředí a umet se přizpůsobit nevratným změnám.
Plně souhlasím, protože jsem zažil 38 let za minulé doby, a za chvíli to bude stejně období za této doby, a zda se mi, že teď už procházíme tím nejhorším, zejména ekonomickym obdobim, vláda se vidí jen ve státním rozpočtu případně v jejím schodku. Jinak pro lidi nic neřeší.
Pánové, pokud by jste se podívali na statistiky a seriozní srovnávací studie, zjistili byste, že je dnes levněji než v socialismu. Dnes je jen vyšší nabídka zboží, tak se nám zdá, že máme málo peněz. Neposlouchejte populistické hudraly, bude se vám žít lépe. Já jsem tu dobu také zažil, jsem již důchodce, tak vím o čem mluvím.
Já bych tedy Schwanzerbergy a Lichtensteiny tak úplně do jedné řady nedával. Schwanzerbergové byli vždy loajální vůči českému státu, z majetku mimo něměckou říši financovali západní odboj a pak i třetí. Co se týče Lichtensteinů. Před časem jsem šel naučnou stezku kolem Pálavy. Je tam zastavení a pomník lesníkovi co sloužil u Lichtensteinů. Za války v rámci služebních povinností dělal loveckého průvodce německým pohlavárům, jezdících lovit na lichtensteinské panství. Ke konci války ze strachu před mstou sovětské armády postřílel rodinu i sebe. Takže si připomeňme, že Benešovy dekrety se týkaly majetku Němců, kolaborantů a zrádců. navíc si vzpomínám na besedu s ekologickým novinářem Ondřejem Velkem. ten jako svoji poslední kauzu na přelomu 89-90 popisoval jak přišel na tajné financování STB pomocí černé ekonomiky. Jednalo se konkrétně o pokus dovážet do ČSSR dřevěný stavební odpad (lakované okení dveřní rámy) a ten spalovat v našich teplárnách, neuspůsobených ke spalování nebezpečného dopadu. V tom s nimi jel jeden z Lichtensteinů, aby měl na náročné koníčky, na něž mu běžná apanáž nestačila. Velek krátce na to zahynul na dovolené v Egyptě v umělém příboji.
Současné aktivity jejich nadace jsou chvályhodné, ale na minulosti zkrátka nějaké vroubky jsou. A prolomení roku 1948 by asi nebyla dobrá věc. Kde bychom dali nějakou jinou hranici? Ozvou se pak ti, jichž se dotkla pozemková reforma z dvacátých let?
Autorka se dívá střízlivě a nestraně, z lehkým humorem vůči sobě. Dobré. Ne jako řada posledních článků kde nadávají na vesničany, že pracují celý den i v sobotu a v neděli, nechávají kokrhat kohouty, bučet krávy i po desáté večer a co pouští pyl ze svých polí na jejich vyleštěná auta. Vesnice je holt jiná.
Pane Hnyk, žiji na samotě přes čtyřicet let, tak mohu posoudit obě doby. K nám tedy komunisti neprohrnovali, jaksi se to asi k lidem, co odolali vstupu do JZD nehodilo, pro dříví na topení z vlastního,lesa se muselo uctivě žádat, v rámci meliorování pozemků, co melioraci nepotřebovaly s vámi vexlovali jak chtěli a když tchán umřel tak na pozemcích odmítli hospodařit, dokud se "nedarují" státu.
Takže s tím nostalgickým vzpomínáním opatrně!
Na vesnici je zkrátka nutnost umět se postarat sám o sebe, umět pomoci sousedům a nebát se o pomoc sousedy požádat.
Bylo by dobré si před psaním článku ověřit některé věci z věrohodných pramenů a zapoijt i trochu logiky. Správně, klášter byl založen 1495 a zanikl někdy kolem roku 1530. Nejspíše z ekonomických důvodů, protože existenční problémy tehdy měly i zavedené kláštery, což teprve vznikající a rozestavěné. Pokud tedy za třicetileté války táhli kolem Švédové, možná že něco pobořili, byl tam vrchnostenský statek s pivovarem, ale mniši tam rozhodně již sto let nebyli. To je jakási fáma něco přes sto let stará, další fantazie si jako ničitele přidává i husity a novokřtěnce. Vlastní navštívený kostel byl založen spolu s klášterem. Původní kostelík Sv. Ondřeje je dnes chalupa přitisknutá ke kostelu se západní strany (pod příchozí cestou). Tolik k historii. Co se týče dnešních kulturních akcí, loni tam byl koncert Rockharmonie a byl to úžasný zážitek. Letos se tam 19.srpna představí Pražský Hradčanský orchestr a jste všichni zváni. Návštěvníky bych závěrem poprosil o ohleduplné chování. Krásně upravené okolí je dílem místních chalupářů vy se budete částečně pohybovat i po jejich pozemcích. Tak na to prosím berte zřetel.
Libor Lev
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Pro biodiverzitu ano. Ale víte vůbec, jak rozsáhlá ta území jsou? Vy chcete, aby Mostecko, jeden z nejhorších okresů se rozvíjel biodiverzitou? Jsou tam i jiná místa, část se musí vrátit lidem a přírodě společně.
1 odpověď
0
Sledujících
2
Sleduje
0
Sledujících
2
Sleduje
Ale já netvrdím,že je správné nechat sukcesi úplně všechno. Jen, že není dobré pustit buldozery všude a vytvářet umělou krajinu. A vzhledem k tomu, že se počítalo s nějakými třemi miliardami na úpravy, tak uvažují asi i jiní, kompetentnější. A pokud si nějaký "krajinný inženýr" vymýšlí, že se na částí udělá uměle "příroda" , jsou to v tom případě opravdu vyhozené peníze. Právě proto, že jsou to nesmírně rozsáhlá území je asi nemožné na celé ploše vytvořit bydlení a fabriky a průmyslovou rekreaci. Právě taková mozaika, včetně území, které nebudou nákladně "rekultivovány" . A ty ušetřené peníze se pak mohou použít na kvalitnější úpravu těch upravovaných.