Fantastické 2. místo, a to v etapě sice ne vyloženě kopcovité, ale se dvěma vrchařskými prémiemi, a nezanedbatelným celkovým převýšením. Nebude asi náhoda, že tu dnes zároveň nevypustil svůj žblept "odborník", známý pod přezdívkou "sběrnej autobus Lang" :)

Zrovna dnes jsem na kole předjížděl stojící kolonu aut v hustém provozu. U tramvajového ostrůvku je silnice užší, dost řidičů se v kolonách snaží nechávat prostor k chodníku pro cyklisty (díky!), někteří ne. Jednomu takovému autu, co nechalo málo místa, jsem zavadil řidítky o kryt zrcátka, a ten odletěl na zem.

Byla možnost ujet (auta se "plazila" té koloně) nebo to řešit konfliktně (proč stojíte až u chodníku, nechali jste málo místa...atd.)

Ale byl jsem si vědom chyby, zastavil se a vrátil, paní mezitím vystoupila a kontrolovala, co se stalo. Nejprv jsem se omluvil a uznal chybu, pak zkontroloval kryt i zrcátko, nic rozbitého, kryt štrejchnutím odletěl, ale nikde prasklina/úlomek. Zkusil jsem ho rychle nasadit (paní neuměla), ale přece jen cizí auto, nedařilo se možná minutu. Mezitím auto blokovalo silnici, zezadu se troubilo, i nadávky "jeďte s tím autem do pr..." byly slyšet. Poprosil jsem paní, aby povyjela na chodník (naštěstí hodně široký v tom místě, chodců málo), to umenšilo stres a během minuty, možná dvou nasazený kryt hezky zapadl na všech místech. Při "opravě" jsem se paní ptal, jestli moc spěchá, říkala, že jede tak akorát načas, ale držela se celkem v klidu, ač to musel být stres i pro ni.

Po nasazení krytu jsem se paní znovu omluvil, a dal jí dvacku, možná směšně malá částka, ale na čokotyčinku na uklidnění stačí, paní se smála a odmítala, ale vnutil jsem jí, a jeli jsme po svých.

Poučení? V provozu jde "o hubu", adrenalin tam bude vždy, ale když je vzájemná vůle věci nehrotit, ale řešit slušně - jde to. Věci se vyřeší, a všichni to přežijí...

Fantastický výkony, na těch překážkách opravdu neuvěřitelná dominance obou dvojčat, krásně se na to koukalo - i na jejich sympatické vystupování a trojnásobnou sdílenou radost na konci (i se stříbrným Markem Váňou).

Ta zbývající dvě zlata byla zase hezky vybojovaná, zejména Adéla Holubová na 800m - to byl boj až "na pásku".

(Poznámka bokem: Adéle na té dívčí osmistovce chyběla britská konkurentka Phoebe Gill, která běhá časy o 5-7 sekund rychejší než ostatní evropské vrstevnice, a místo MEJ už se plně soustředí na OH v Paříži, kam se kvalifikovala. Ale rozvoj výkonnosti atletů a atletek probíhá různou rychostí, takže i na tu se může ještě Adéla za pár let dotáhnout...)

Ne že bych byl nějakej zvláštní fanda Jezdců - ale ta přihrávka Miky Z. na 4. gól proti Ducks... když se podaří skloubit skvělou myšlenku a její naprosto perfektní provedení... z nenápadné akce do zdánlivě zformované obrany, dva útočníci na tři obránce, je během vteřiny v podstatě samostatnej nájezd. I ta Kreiderova dorážka ze vzduchu zaslouží pochvalu, ale 3x jsem si to pro potěšení přehrával hlavně kvůli té nahrávce.

Určitě to vypadá, že Bolšunov si na Klaeba nevěřil, cítil ho za sebou a snažil se ho poněkud nesportovně vyblokovat. Pravdou ale je, že důležité je, jak přesně zní to pravidlo o výběru stopy pro finiš, a to já nevím. Do kdy přesně musí ten závodník v čele stopu vybrat a pak už ji neměnit. Do té předposlední brány (myslím 200m od cíle) vjel ještě Bolšunov ve stopě úplně vlevo a až za ní to vzal napříč úplně doprava. A právě nevím, jestli tohle může. Pokud má stopu vybrat už od té brány, tak myslím, že porušil pravidlo spíš on. Ale jury to posoudila jinak, tak možná to pravidlo je jinak a stopu ještě měnit může i za tou branou. Neví někdo?

Co se asi honilo hlavou Zdeno Chárovi? Možná měl chuť na Wilsona nastoupit sám.