To je pravděpodobné, že to bude na některých (ne všech) místech za 10 let takto vypadat. Ale obnovu přirozeného stabilního lesa je směšné nahlížet horizontem 10 let. Ty tenké břízky se nakonec polámou, spadnou, a přerostou je a přežijou stabilnější stromy, které po 10 letech při pohledu zvenčí sotva zaznamenáte, respektive možná ještě v té době ani nebudou na svém budoucím stanovišti.

Takže paralela se Sudety - bylo v pořádku, že je Hitler anektoval, když tam všichni nebyli "zarytými obdivovateli československé demokracie"? Nebo paralela dnes s jižním Slovenskem - všichni tamní etničtí Maďaři rozhodně nejsou zarytými obdivovateli slovenské demokracie, tak ať si je Orbán anektuje (proč myslite, že Orbán se nevymezuje vůči ruskemu vpádu na Ukrajinu, naopak mu on a jeho kohorta zjevně straní)?

A určitě jste taky obdivovatel Banderovců, když se v evropském poválečném uspořádání po 1. světové válce pozapomnělo vytvořit stát pro miliony lidí, kteří se citili jako etničtí Ukrajinci, byli rozseknuti mezi Polskou republiku a Sovětský komunistický režim, a rozhodně nebyli zarytými obdivovateli ani jednoho z těchto států. Banderovci bojovali o ustavení etnického ukrajinského státu pro tyto lidi. Pokud tedy fandíte ustavení hranic států, klidně i silou, na základě etnicity, musíte být rozhodně fanouškem Banderovců. Je to tak?

Myslím, ze šlo o cyklistický závod, a bylo to ve Španělsku. Pro to lze dohledat i zdroje.

Na ruském regionálním atletickém závodu v Irkutsku v roce 2018, který asi máte na mysli, taky údajně odstoupilo v den příjezdu komisařů 36 atletů, to ale určitě nebylo 80% účastníků.

Aby to nevyznělo jinak - o dopingu v ruském sportu si iluze nedělám, ale jsem zároveň pro férové nakládaní s informacemi.

Fantastické 2. místo, a to v etapě sice ne vyloženě kopcovité, ale se dvěma vrchařskými prémiemi, a nezanedbatelným celkovým převýšením. Nebude asi náhoda, že tu dnes zároveň nevypustil svůj žblept "odborník", známý pod přezdívkou "sběrnej autobus Lang" :)

Chtěl bych ale opravdu vypíchnout, že na věcné a klidné řešení konfliktu jsou potřeba obě strany. Paní z mého "příběhu" tomu fakt hodně pomohla. Určitě byla naštvaná, a trochu taky zaskočená a bezradná, ale bylo to bez křiku, nadávek, výčitek...

Taky nemám nervy z oceli, a kdyby spustila nějakou hysterickou palbu, nejsem si jistej, jak bych to ustál, a jestli by to proběhlo takto relativně hladce, spíš asi ne.

Tu událost z původního článku si netroufám jednoznačně soudit, ale z podrobného pročtení mně vyplývá, že ač se výpovědi diametrálně liší, pravděpodobně k tomu zbytečnému vyhrocení s tragickým koncem nějakou měrou přispěly obě strany...

Zrovna dnes jsem na kole předjížděl stojící kolonu aut v hustém provozu. U tramvajového ostrůvku je silnice užší, dost řidičů se v kolonách snaží nechávat prostor k chodníku pro cyklisty (díky!), někteří ne. Jednomu takovému autu, co nechalo málo místa, jsem zavadil řidítky o kryt zrcátka, a ten odletěl na zem.

Byla možnost ujet (auta se "plazila" té koloně) nebo to řešit konfliktně (proč stojíte až u chodníku, nechali jste málo místa...atd.)

Ale byl jsem si vědom chyby, zastavil se a vrátil, paní mezitím vystoupila a kontrolovala, co se stalo. Nejprv jsem se omluvil a uznal chybu, pak zkontroloval kryt i zrcátko, nic rozbitého, kryt štrejchnutím odletěl, ale nikde prasklina/úlomek. Zkusil jsem ho rychle nasadit (paní neuměla), ale přece jen cizí auto, nedařilo se možná minutu. Mezitím auto blokovalo silnici, zezadu se troubilo, i nadávky "jeďte s tím autem do pr..." byly slyšet. Poprosil jsem paní, aby povyjela na chodník (naštěstí hodně široký v tom místě, chodců málo), to umenšilo stres a během minuty, možná dvou nasazený kryt hezky zapadl na všech místech. Při "opravě" jsem se paní ptal, jestli moc spěchá, říkala, že jede tak akorát načas, ale držela se celkem v klidu, ač to musel být stres i pro ni.

Po nasazení krytu jsem se paní znovu omluvil, a dal jí dvacku, možná směšně malá částka, ale na čokotyčinku na uklidnění stačí, paní se smála a odmítala, ale vnutil jsem jí, a jeli jsme po svých.

Poučení? V provozu jde "o hubu", adrenalin tam bude vždy, ale když je vzájemná vůle věci nehrotit, ale řešit slušně - jde to. Věci se vyřeší, a všichni to přežijí...

Co vy víte o válce v Afghánistánu (takto je ten název správně)... A vůbec, že jste do seznamu nepřidal taky obě světové války - tam taky bojovali na jedné ze zúčastněných stran konfliktu Američané, což je pro Vás zjevně z nějakého důvodu problémem.

Jasně neptá. Ale pokud se na to chcete dívat očima historie - ona se na ty juniorské medaile taky moc neptá. Ty jsou vždy jen nadějí a potenciálním odrazovým můstkem pro úspěch mezi dospělými. Když ten následně nepříjde, na juniorské tituly si nikdo nevzpomene. Úspěch Adély (i ostatních medailistů) je úžasný, já ho nechci zpochybnit. Ale naprosto chápu, že Phoebe Gillová dala v této fázi soustředění na OH přednost přípravě s národním týmem dospělých, dominance o desítky metrů na MEJ by pro ni v této karierní situaci nedávala moc smysl.

Fantastický výkony, na těch překážkách opravdu neuvěřitelná dominance obou dvojčat, krásně se na to koukalo - i na jejich sympatické vystupování a trojnásobnou sdílenou radost na konci (i se stříbrným Markem Váňou).

Ta zbývající dvě zlata byla zase hezky vybojovaná, zejména Adéla Holubová na 800m - to byl boj až "na pásku".

(Poznámka bokem: Adéle na té dívčí osmistovce chyběla britská konkurentka Phoebe Gill, která běhá časy o 5-7 sekund rychejší než ostatní evropské vrstevnice, a místo MEJ už se plně soustředí na OH v Paříži, kam se kvalifikovala. Ale rozvoj výkonnosti atletů a atletek probíhá různou rychostí, takže i na tu se může ještě Adéla za pár let dotáhnout...)

V archívu ČT mají poslední díl z r. 2021, tak asi ne. Odkaz 1  

Pane Kubáte, k těm 7 dalších 177, ne 277. EP hlasoval 495-137-47. Neboli 73% pro - 20% proti - 7% se zdrželo. To je docela přesvědčivý výsledek.

Čeští europoslanci ale hlasovali 9-4-6 (tedy méně než polovina pro).

Tady byl závěr nahoru po široké silnici, sjezd byl v průběhu etapy. To, co píšete je legitimní téma, diskuze se o tom i vedou, ale důvodů proč cíle nejsou vždycky nahoře je víc a jsou různé.

Jak vyplývá z (v článku uvedeného) výčtu smrtelných úrazů, dochází k nim v různých situacích. Sjezdy jsou určitě rizikové v průběhu etap i na konci, těžko se jim ale při plánování závodů vyhýbat. Pamatuju taky třeba smrtelnou nehodu Belgičana na Okolo Polska pár let dozadu, tam jeli rovinu, resp. do mírného stoupání...

Smutná událost...

V zásadě jo. Tipuju, že po tom karambolu před první etapou, kterou pak jel asi otřesenej, mu řekli něco jako: Honzo, teď to hlavně nějak dojeď v limitu, bolístky poléčíme a klíčový je, abys byl Remcovi k ruce v plné formě v horách ve 4. etapě.

V jejím případě nepřepisovat znamená, že její jméno by se psalo v našem tisku v jeho originální podobě - tedy arabštinou (tj. arabským písmem). Tomu by málokdo rozuměl (já třeba ne). Jména z arabštiny nebo čínštiny je prostě (na rozdíl od srozumitelných, latinkou psaných německých, jako je váš příklad - Müller), lepší přepisovat do češtiny. A umíme to, a po několik staletí děláme, přímo. Francouzština jméno Tunisanky přepisuje jako Ons Jabeur - takto psané to pak Francouzi vysloví přibližně tak, jak zní v arabském originále. Čeština si to umí přepsat taky přímo - a je to Uns Džábir - velmi podobné původní arabské výslovnosti (schválně si ji poslechněte na Wiki). Není důvod přejímat jména z arabštiny nebo čínštiny oklikou přes verze přepsané do francouzštiny nebo angličtiny - to by spíš vedlo ke zkreslení a vzdálení od jejich původní výslovnosti.

Jste vedle. Hrála s Tunisankou s původním arabsky psaným a vyslovovaným jménem, které se do francouzštiny a angličtiny přepisuje jako Ons Jabeur, do češtiny je správná - tedy původní výslovnosti nejlépe odpovídající - transkripce jejího jména skutečne Uns Džábir, a protože stále přechylujeme, tak Uns Džábirová. To Vaše Jabeurová je nesmyslná kočkopsí verze, nesprávná v jakémkoliv jazyce/přepisu.

Nezabalili? Neblázněte - ti kluci žijou svůj dětskej sen - mají obrovskou vnitřní motivaci, nehledě na vnější tlak fanoušků/médií. I když má soupeř mečbol, tohle se "zabalí" možná tak v posledních 5 sekundách když prohráváte o 2 nebo víc gólů. Do té doby tam budou "padat na hubu"

Klid Láďo - tyhle na první pohled snad překvapivé transkripce do češtiny, které se tu dlouhodobě používají nejen u arabských, ale například i čínskych tenistek, a vypadají docela jinak, než transkripce jejich jmen do angličtiny, vychází z konzultací s odborníky na ty jazyky. No a přechylování arabských ženských jmen taky stále platí. Džábir (dlouze se vyslovuje á, ne i, jak jste to napsal vy) a koncovka -ová. Viz též Wikipedie - Odkaz  

1. Linda teď asi rok stagnuje, hledá svou cestu. To se u tenistek, i jiných sportovců, v tomto věku stává. Uvidíme, kam to povede dál. Věřím ale, že se holka v životě neztratí.

• Ty jsi taková negativní drama queen - královna dramatu. Nedostává se pozornosti a je třeba ji získat za každou cenu - když to nejde pozitivně, tak se zkusí negativní přístup - bručení/kvíkot na všechny strany (ve všech diskusích), dnes a denně - aspoň nějaká reakce skoro vždy příjde.

Určitě to může krátkodobě ulevit, ale řešení skutečného problému to nepomáhá, spíš naopak. Ten se musíš pokusit řešit jinde a jinak.

Takhle paušálně to z mého pohledu odsoudit nejde. Myslím, že zkušenost tohoto typu ve správný čas života může člověka pomoct navést směrem, kdy v důsledku nakonec udělá lepší kariéru, zaplatí víc daní, a vychová víc dětí. Tohle poznávání (a přebírání znalostí od) jiných kultur má staletou, možná spíš delší, tradici.

Nemyslím, že se vydělává, ale spíš pracuje za ubytování a stravu.