Myslím, že invektivy jste si mohl odpustit, ale dobrá. Zkoušky nejsou nastaveny tak, že je někdo udělá nebo neudělá. Každý získá nějaký počet bodů a pak se vytvoří pořadí. Ti, co mají více bodů, se na školu dostanou před těmi, kteří měli bodů méně. Pokud škola zohledňuje (nadprůměrný) prospěch, má to v kritériích a odpovídá to nějakým bonusovým bodům nebo koeficientu. Pokud to škola v kritériích nemá, pak to logicky nemá vliv na přijetí. Pokud nadprůměrným prospěchem myslíte výsledek testu a přesto nebyl někdo přijatý, znamená to, že jiní měli ten výsledek testu lepší. Odvolání není potřeba právě díky digitalizaci systému. Škola bere 30 lidí a to bude těch 30 s nejlepšími výsledky. Žádný ping-ping se zápisovými lístky a doplňování míst ještě v půlce června. A pokud se hodláte točit na matematice, i z hlediska matematiky je možné zlepšení o 1000 %. Pokud Kladno loni v hokeji získalo 20 bodů a letos získá 60, o kolik % bodů má víc, než v loňské sezóně?

Měl končit dřív? Třeba hned potom, co instituce, v jejímž čele stál, dokázala v rekordně krátkém čase dotáhnout skřípající digitalizaci přijímaček? Víte, kolik přihlášek tím systémem proteklo, a jak loni vše fungovalo? Z pozice rodiče loňského deváťáka a učitele, který každoročně pracuje s jinými deváťáky, kteří měli to "štěstí", že zažili starý papírový model, mohu napsat, že se jedná o vylepšení o 1000%. V čase, který na to měl, a tvořilo se to na koleně, klobouk dolů. Za jeho týmem je obrovské penzum práce.

Tak "daleko" nevidím, já osobně je dělal o nějaký rok později (ještě v režii škol, ale když ještě opravdu existovaly). Jenže ten stav se nevrátí, je třeba vidět, co by v tom systému vzniklo dnes. Já se bojím pokračování šlendriánu kolem roku 2010 v režii samotných SŠ, než se toho později ujalo právě MŠMT, potažmo Cermat. Návrat do situace, která panovala předtím a kterou už dokážu posoudit z pozice učitele, by byla největší katastrofa (a trvalo by roky, než by se zase prosadila nějaká funkční změna). A jen doplnění - mluvím o přijímačkách na SŠ, ne o maturitách, to je jiný sport a jiná soutěž a do toho nevidím.

Nešlo - bohužel. Před JPZ, když to bylo na školách, střední školy z lenosti nebo neschopnosti stanovily jediné kritérium průměr ze ZŠ. Výjimka byly jen některé gymply. Zbytek zkoušky nedělal vůbec. V únoru jste na ZŠ mohli zabalit výuku, protože po vysvědčení skončila jakákoliv práce, protože žáci měli v kapce rozhodnutí o přijetí. Bez opakování, bez nějaké cílevědomé snahy o utřídění dovedností. Nic. Jak by vypadaly testy dnes, se skoro bojím hádat. Plno matikářů na SŠ si myslí, že goniometrické funkce by měli žáci znát ze základky a dělají je jen v rámci opakování. Jenže na ZŠ nejsou už kolem deseti let, aniž by si toho někde všimli. A tak by se dalo pokračovat. A toho kritizovaného byznysu bychom se nezbavili také. Přípravné kurzy by jely v rámci středních škol, kde by žáci, co si je zaplatí, vypracovali x testů s typovými úlohami, které se pak objeví i v čisté verzi. Kdo by neplatil, mohl by jen hádat, jestli u geometrie musí umět i zápis pomocí symbolů, jak těžké budou numerické výpočty, kolik zhruba může čekat úloh, jak náročné budou třeba příklady se zlomky (absolutní hodnota, složené zlomky...). A rozhodně by neměl k dispozici 20+ tréninkových testů s výsledky a postupy k dispozici zdarma na tři kliknutí.

I v tomto článku máte číslo, že se umístilo 94 % dětí (po prvním kole).

Jen vsuvka - VŠ a Cermat nemají společné vůbec nic. Úlohy z přijímaček jsou lepší a komplexnější než 95 % toho, co najdete v drtivé většině učebnic. Projděte si některé z nich a pak se můžeme bavit o tom, co je odtržené od reálného života. Bohužel. Zrovna schopnost uplatňovat matematické dovednosti a logické myšlení v různých typech úloh, čtenářská gramotnost a porozumění psanému textu by měly být základním výstupem ze ZŠ.

Ne, to opravdu ne. 🙂 Jsem v pozici běžného matikáře na ZŠ, takže mám představu o tom, co se na ZŠ učí. Matematiku tak posoudit dokážu, u češtiny jsem jen v pozici rodiče a laika, ale i tam je to zaměření podle mne dobré. Čtenářská gramotnost, porozumění textu, pochopení zadání. Rozpor tam opravdu není. Ale tak zkuste říct, co konkrétně je podle Vás špatně. Nebo citujte to "chybné" zadání. "Obvinění" ze spoluvytváření testů není úplně argument...

Já zase nemohu souhlasit s vámi. Výpočty, výrazy, rovnice, procenta, slovní úlohy, Pythagorova věta... vše na ZŠ je. Zapeklitá je geometrie, tam je vždy něco originálního, na představivost, ta dělá problémy. Ale vše ostatní vychází z učiva ZŠ.

Zadání je zadáno právě tak, aby bylo vše naprosto jednoznačné, a je tam kolikrát vše vysvětleno hodně podrobně, aby se vyhnuli různým interpretacím. Možná zkuste vybrat nějakou větu, která vám přijde jako trapná a jako výplň a můžeme se bavit konkrétně. Ale obecně tam nic takového není.

Jaký zmatek? To, že je náplň předvídatelná a žáci vědí, na co se mají na přijímací zkoušky připravovat?

Náplň testů je špatná v čem? Vychází z RVP, v češtině testuje čtenářskou gramotnost a porozumění textu, matematika základní dovednosti.

Nadává určitá část, v okolí neznám mnoho lidí, kteří by byli s podobou JPZ zásadně nespokojeni. SŠ by podobné testy ve většině případů nebyly schopné sestavit. Stačí si vzpomenout, co bylo před JPZ (jen průměr, naprosto nepředvídatelné atypické úlohy). Na některých SŠ si stále myslí, že goniometrické funkce jsou učivem ZŠ a na začátku prváku je jen "opakují" s tím, že je žáci mají znát, i když GF z učiva ZŠ vypadly už před nějakými deseti lety. A tak by se dalo pokračovat.

Cermaťácká testy mají také své mouchy, ale přijímací řízení zásadním způsobem zpřehlednily a zkvalitnily.

Naopak výborný žák by je měl zvládnout bez problémů. Čeština je z 95 % o porozumění psanému textu, stačí umět číst. Jediný problém je množství uzavřených otázek, takže výsledky do určité míry může zkreslit "štěstí", ale obsahově jsou v pořádku. Matematika testuje základní dovednosti získané během studia s přidanou hodnotou porozumění textu a logického myšlení. Ale všechny testy jsou dostupné i s řešením zadarmo (!). Výhrady bych měl k množství času, který k jejich vyřešení je potřeba. Průhlednější systém těžko vytvoříte, pokud byste nechtěl celé přijímačky zrušit.

Jak dopadla naše republika? Máme nízkou životní úroveň? Jak vysoký je věk dožití? Jsme jedna z nejbezpečnějších ve světě. Tak se podívejte na ekonomické a jiné ukazatele. Jestli je tohle výsledek "kolonizace" nebo "privatizace" západem, tak myslím, že se to docela povedlo a jako domorodci můžeme být vcelku spokojení, ne? Určitě spokojenější než kolonizovaná Ukrajina.

Fascinující, jak se můžete dívat na černou barvu a tvrdit, že je bílá.

Vy opravdu máte pocit, že USA, Británie a Německo mají v plánu kolonizovat a obsadit Rusko? A nějak asi zařídili, že 7 let před spuštěním toho jejich plánu, jim Rusko nahraje do karet a brutálně napadne sousední zemi, určitě ji nemá v plánu obsadit a získat její nerostné suroviny (jsou hlavně na východě země). Samozřejmě na západě jsou takoví diletanti, že mají plán, který chtějí provést, ale vůbec ho nejsou schopni a nejsou na něj připraveni.

A to nechám stranou, že válka s Ruskem rozhodně není to, co Německo "potřebuje", Že má svých starostí doma dost.

Podívejte, když si někdo dělá z něčeho srandu (trollí), mělo by být alespoň trochu poznat, že to je sranda. Protože pak to může vypadat, že to myslíte vážně.

A možná přečíst ten článek pořádně. Nikde není psáno, že Německo někoho napadne, ale že musí být připraveno na válku. Důvody tam také jsou, jestli někdo někoho bude napadat, Německo to fakt nebude. Zkuste to přečíst ještě jednou.

Já jsem přece nikde netvrdil, že "systém je v pohodě, protože jsem svého syna připravil." To neskutečně zkreslujete a vytrháváte z kontextu. Vše, co jsem psal, je čistě z pozice učitele, který se v tom pohybuje. Syna jsem zmínil jen v souvislosti, že to vidím i z pozice rodiče, což tu diskuzi evidentně svedlo stranou. Paradoxem je, že přípravě dětí ve škole jsem věnoval o dost víc času, než přípravě syna, který se chystal ve své vlastní škole. Jinak se ale točíme v kruhu, asi nemá smysl v tom pokračovat. Já jen říkám, že pokud (cituji) "je tady učitel, který nechce učit podle osnov", pak je to třeba řešit s ním. Takových ale bude minimum. V osnovách není "Cermat", v osnovách, jsou rovnice, výrazy, procenta... atd. Jinak bych ještě doplnil - rozhodně není "povinností" dělat vše přímo z Cermat testů. Je to na místě třeba u geometrie a slovních úloh, ty jsou podané dost specificky. Ale drtivá většina ostatního ne. Pokud někdo probírá rovnice, je cílem, aby děti rovnice uměly řešit. Jestli jsou z učebnice, internetu nebo stránek cermatu, to už je více méně jedno - rovnice je zkrátka rovnice. A stejné je to s trojčlenkou, výpočty, procenty, měřítkem, výrazy... V tom opravdu žádné chytáky nejsou a stačí je "jen" umět tak, jak je příslušný učitel naučí. Hezký den.

Já myslím, že vy jej zase kritizujete na základě zkušenosti rodiče. Asi se neshodneme. Ani úplně nerozumím té první části otázky - Cermat je prostě ten, kdo ty testy sestavuje. Někdo to udělat musí a stojím si za tím, že to Cermat dělá dobře (i když by to mohlo být lepší, dovedu si představit vylepšení obsahové stránky).

Ad PS - když myslíte. Prezentuji svůj názor, stejně jako Vy. Já mám zkušenost profesní, s x desítkami žáků za nějakých cca dvacet let plus to samozřejmě diskutujeme s kolegy a v rámci profesních skupin. Ještě bych se mohl zeptat, na základě čeho ten systém pro změnu kritizujete Vy, ale mám pocit, že by to vyznělo moc konfrontačně 🙂

Ano, ne na všech školách to vypadá stejně. Jsou různé školy, různí učitelé, nikdo z nás není sto procentní. Ale jaké řešení by tedy bylo adekvátní směrem k přijímačkám? Zrušit je? Já opravdu nevím, kam to směřuje. Ale myslím, že ze všeho je patrné, že obsahově je ten test naprosto v pořádku. To není názor jednoho matikáře, to je zkrátka fakt, viz příslušné dokumenty (RVP je závazný pro všechny školy).

Ještě ohledně sociálně slabších. Dlouhodobě tvrdím, že právě současný systém, kdy je koncept zkoušky dopředu známý a každý ví, co v těch zkouškách je, a to, že zároveň je vše zdarma dostupné každému, je mnohem sociálně spravedlnější, než kdyby si zkoušky dělaly samy školy a každý rok si test skládaly samy a pojímaly ho úplně jinak (počet příkladů, náročnost, kalkulačka ano - ne, postupy konstrukcí u geometrie ano - ne, vyžadování zkoušek u rovnic... a tak by se dalo pokračovat). A pak by si škola sama ve svých placených přípravných kurzech připravila "své" studenty na své přijímačky na míru. To by byl mnohem horší systém z hlediska spravedlivého přístupu a možností.

Prosím, nechte si ty osobní výpady, nejsem si vědom toho, že bych s Vámi komunikoval podobným způsobem. Děkuji. Právě že debata začala tak, jak začala, Vám odpovídám. To, co tvrdíte, prowtě není pravda. V těch testech je ze 100 % naprosto přesně to, co v nich být má, a to co se ve školách má probírat. Pokud to na některých školách nedělají, opravdu to není problém systému přijímacích zkoušek a Cermatu. Zrovna tak deset let víme, jak testy vypadají, tak je opět věcí učitele, aby s tím nějak pracoval a zařazoval to. Ty příklady jsou navíc mnohem lepší než 99 % toho, co najdete v učebnicích, vyžadují pozorné čtení, porozumění textu, uvažování v souvislostech. Pokud se odvoláváte na nekompetentní školy, tak mi tedy řekněte, co by tam tedy v těch přijímačkách mělo být? Testy se dají stáhnout v průběhu celého roku. A že učitelka, se kterou zřejmě máte špatnou zkušenost, něco neudělala, by se mělo řešit spíš s ní a se školou, ne v diskuzi na internetu.

Jenže to, že některé školy / učitelé nedělají to, co mají, nebo tak dobře, jak mají, není problém Cermatu, to je problém té školy (učitele). Podívejte, já tu matiku učím už řadu let. Letos dělal přijímačky syn, takže opravdu vím, o čem to je, co to obnáší a mám i srovnání s předchozími lety. Současný systém není bezchybný, ale je nejlepší, co tady byl za celou dobu, co jsem ve školství. Přijímačky v režii škol - tragédie, přijímání jen podle průměru - absolutní nesmysl. K dalším Vašim argumentům - na jednu stranu jsou to puberťáci, ale zase ví, o co hrají. V patnácti už by si měli uvědomit (i třeba za pomoci rodiče nebo učitele), že tomu něco věnovat musí. Někdo to dá. Jsou děti, které jedou půl roku, dávají pozor ve škole, připravují se i doma, ty fakt nemají problém. A pak jsou děti, co tam spí a proberou se měsíc před přijímačkami. Jejich výsledky jsou samozřejmě horší. A ty Přijímačky nanečisto pokud se nepletu, nedělá Cermat, ale SCIO. Cermat naopak má na svých podpůrných webech vše zdarma. Mimochodem jeden placený test stojí, pokud se nepletu, 700,-. Je to naprosto stejný test, který stáhnete na dvě kliknutí z webu Cermatu.

Náplň učiva se ale musí odvíjet od RVP. V JPZ jsou výpočty, rovnice, výrazy, tělesa, obsahy, geometrie, procenta, trojčlenka, slovní úlohy... Co z toho není v RVP. Žádná škola si nemůže dovolit tohle neprobírat. Ano, přípravovat se je třeba. Jestli zrovna v placených kurzech, když na stránkách Cermatu je od roku 2015 úplně každé zadání zdarma, s výsledky, často i s komentovaným řešením a všechny příklady jsou dostupné na youtubu s řešením, to už je otázka pro rodiče, proč platí za něco, co poskytuje škola a zadavatel testů zadarmo.

Mohu se zeptat, co konkrétně v testech Cermatu nevychází z RVP? To přece není pravda - konkrétně v matematice pokrývá RVP ve všem, v ničem se neodchyluje.

To asi nebylo jen o Brnu, ono se mu hodně nedařilo ani ve Varech. Vynikající sezónu měl vlastně jen v Hradci, ale to bylo v sezóně, kdy měl Hradec naprosto perfektní obranu a hrál hodně defenzivní styl, málo inkasoval. Já si osobně myslím, že to je až příliš přeceňovaný gólman, kterému se povedla jedna sezóna v týmu, který hrál v tom roce hodně defenzivně. Na Kladno to nebude žádný med.