Pedagog má permanentní úkol: dovést skupinu, složenou z lidí s handicapem, průměrných a špičkových sportovců, členitým, nebezpečným terénem, v mlze, dešti a větru v bezpečí a dobré náladě zdárně do cíle, a to pokud možno na tři různá místa.
A neudělat to jednou, dvakrát, když je krize a adrenalin funguje, ale dělat to den co den, rok co rok,…
Ano, jsem příznivcem. Ale praktický aspekt je fakt důležity viz můj příspěvek nahoře. My máme jiný systém, který je často limitován historickými budovami. Tento aspekt v USA nebo v Kanadě neznají. Změna na středním stupni by znamenala změny organizace výuky a slučování škol směrem k větší demokratizaci. A na to potřebujete prostory. Stát by musel prodávat stávající budovy a stavět nové. To je strašně drahé řešení. Pochopitelně všechno jde, ale musí být hlavně peníze.
To je pravda, ale zase když stát teď platí neskutečné množství malých škol, tak slučováním by se spousta peněz ušetřila. U nás se argumentuje “jak se ty děti do té sousední dédiny dostanou”, ale v Americe se zavede školní autobus, řidič děti zná a nikdo jiný mu do autobusu nesmí, a tím to relativně levným řešením se ušetří spousta peněz za provoz školy.
Tak na to asi zapomeňte. Celá Evropa inkluduje, my.pry ještě stále máme co dohánět ( mimo běžné třídy jsou 2 prc dětí a Evropa má jen 1 prc).
Jenomže ty státy nemívají malotřídky nebo menší školy, zalže na té velké si tyto děti rozdělují jinak, v podstatě jim na některé předměty udělají “třídičku” jen pro ně, kde nepotřebují asistenta pro každého, ale jeden učitel nebo asistent se věnuje více dětem, jedou jejich tempem a množstvím a zaměřením výuky, a pak se zase spojí na jiné předměty. U nás nereálné, s množstvím malých škol a systémem “každý se musíte učit všechno, jinak vám ta chemie bude v kariéře chybět”.
Před několika lety dostali učitelé nasoleno, nikdo v soukromém sektoru nemá s pajďákem takové peníze, ok, jenže kvalita se zase zhoršila, naše školství je nejhorší ve střední Evropě. Naše VŠ jsou nejhůře hodnoceny, ve světovém žebříčku jestli máme 1-2 do 500.místa.
Tragédie.
Mohl byste uvést zdroj, podle kterého je spčeské školství nejhorší v Evropě? Podle mezinárodniho šetření Pisa zase tak špatní nejsme:
Vzhledem k tomu, kolik se u nás na školství vynakládá prostředků (podle procent dph podprůměr v evropských zemích)…
Nezlobte se, ale je to zbytečné drahé. Zvlášť, pokud je ve třídě míň jak 20 dětí. Ono i bez AI to jde, třeba právě s offline Kiwixem, ale i online Wikipedií. Nakonec by to šlo i s kvalitní učebnicí historie nebo historiografickou encyklopedií. Pomocí hesel v rejstříku se protlučete skrz kontext a souvislosti historických dějů a procesů. Je to trochu obtížnější, ale ne nemožné, zvláště pro ty nadanější. Podle mě brzo dojde k velké redukci učitelů, protože na ně nebudou prostě peníze. Uvidíme brzy.
Uvidíme. Pokud ano, tak to nebude díky zdrojům, ty tu jsou k dispozici už dlouho a učitelé je využívají. Spíš třeba někoho napadne, že není potřeba využívat vysokoškoláka na to, aby hlídal děti na chodbách, zařizoval lístky na vlak na výlet nebo řešil matriku, a přesune to na nekvalifikované síly.
Dnes dokáže vyložit třeba historické téma Napoleonské války AI ChatGPT-4 za pomocí Kiwixu nebo Wikipedie velmi snadno. Velmi často je tento výklad i mnohem hodnotnější, kvalitnější, hlubší a efektivnější než v hodinách na školach a je úplně zadarmo. Výklad čistě popisných věd zvládne AI ChatGPT-4 levou zadní v pohodě. Jisté mezery má stále v přírodních technických vědách. Ale to je jen otázka času. Pak dovede i nabytou látku přezkoušet buď ústně nebo formou testovacích otázek. Už jsem to několikrát zkoušel a funguje to opravdu výtečně. Jak vyjde Chatgpt-5, tak začne učitelskému řemeslu zvonit umíráček a nejen tomu. Pak už to půjde velmi rychle. Klidně se může stát, že do tří až pěti let se stane učitel zcela obsoletní profesí. Do té doby učitelské sborovny velmi prořídnou. Nějaké bláblolení tady tak nemá dnes už žádný význam a smysl, spíš je lepší myslet na budoucnost. A ta klepe na dveře nebo spíš přímo buší na vrata. Takže se radši dobře připravte, protože doba obrovských změn se právě přiblížila.☝️👏👍
To je právě to jedno klišé, které se pořad drží - že příprava na výuku je výklad, takže stačí ji udělat jednou nebo najít vhodný film, který to řekne přehledně, a je odučeno, učitelů netřeba. Představa, že všechny děti sedí s otevřenou pusou a pečlivě poslouchají 6 hodin v kuse jakýkoliv výklad, je naivní. Výklad je v současné době na základkách jenom jednou, spíš minoritní částí hodin. Ve skutečnosti musíte dělat víc typů aktivit, řešíte i jiné, vztahové věci, učíte dovednosti, spolupráci, čtenařskou gramotnost. Navíc se snažíte neříkat dětem všechno vy, ale vést je k tomu, aby záci sami vyhledávali, třídili informace, posuzovali relevantnost, důležitost,… Udělat přípravu neznamená jen najít kvalitní zdroje (a věřte, že celá řada učitelů při vytvářeni příprav už AI využívá). Příprava je o tom poskládat hodinu pro konkrétní třídu tak, aby těch 45 minut bylo co nejlépe využité, aktivity se střídaly s ohledem na možnou pozornost či nepozornost dětí, různé typy dětí s jejich silnými a slabými stránkami, aktuální situací… Pustit dětem jakkoliv skvělý dokument šestou hodinu po tělocviku je k ničemu, nikdo vnímat nebude. Musíte to vymyslet jinak.
Na dluh umí rozdávat a zvyšovat platy úplně každý. Bureš byl o to "lepší", že to tak dělal i v době největší konjunktury. Bohužel konjunktura už dávno není, ale o 100 jím přidaných miliard do platů státních zaměstnanců se musí každoročně zadlužit každá vláda...
Pokud má někdo (třeba učitel) dojem, že má málo peněz a nemůže si něco koupit, nic mu nebrání si vzít úvěr a koupit si to. A pak obejít své příbuzné a známé, aby se mu na to složili - stejně tak, jako se privátní sektor skládá na učitelské platy.
Aby pak do privátního sektoru vstupovali ti, co jsou vzděláváni ve státním školství… Takto to oddělovat je nesmysl. To si pak můžete říct, že privátní sektor se skládá na silničáře, popeláře, hasiče, prostě na každou veřejnou službu.
Ano, myslím přesně ten Afghánistán, kde USA akorát ztrácely tisíce vojáků a bez jakéhokoliv účinku, protože absolutně neměly schopnost změnit mentalitu tamních lidí. Jedna z těch mnoha naprosto zbytečných válek, co USA všude možně po světě rozpoutaly. Nedokázal to vyřešit Obama a komunistka Harisová taky ne. Ukončit to, bylo jediné rozumné řešení, jinak by se to tam vleklo ještě klidně desítky let. To si musí vyřešit místní.
Válku rozpoutávají agresoŕi. Ne oběti a jejich spojenci. Neválka se nerovná mír.
Autor asi spadl hodně z vysoka na hlavu. Volit tu progresivistickou komunistku... Klasika, nikdo nezná její program, ale všichni ji volte, jen aby tam nebyl Trump. Jestli zastaví nebo nezastaví válku na Ukrajině, je irelevantní, tu nezastavil ani Biden, natož Kamala. Ale Trupm aspoň zastavil válku v Afghanistánu a žádnou jinou nerozjel. A není to komunista a ruzodelený fanatik, už to by mělo stačit :-)
V Afghanistánu? Myslíte v tom státě, kde teď vládne Taliban, ženy mají zákaz chodit do školy, pracovat a cestovat bez přítomnosti mužů? Ano, tak by se v Rusku líbilo, kdyby Trump ukončil válku.
Ten kolaps jste si mohla ušetřit. Pokud sám vzdělávací systém nedokáže vysvětlit, jakou přidanou hodnotu generuje. A nedokáže ji generovat stabilním a měřitelným způsobem. Tak se stále bude vtírat podezření, že nic negeneruje. Na tom se nic nezmění tím, že půjdu na rok učit.
To je jen obvyklý argumentační pat. Navíc mne neznáte, ohledně mojí učitelské praxe žádné informace nemáte. Ani o mém vzdělání. Tak proč to vnášíte do diskuse jako argument?
Naštěstí existuje mnohem křiklavější opěrný bod, než moje osobní zkušenosti. Jsou to soukromé školy. Stejné děti, stejní učitelé, stejní rodiče, ale úplně jiná atmosféra a výsledky. O penězích to není. To už zde v diskusích bylo mnohokrát dokázáno. 🙋
? Kolaps?
? Soukromé školy považujete za rovné státním? To mi tedy ukažte, kde to bylo dokázáno - pošlete mi prosím zdroj. Naopak, soukromé školy mají klientelu velmi specifickou. Na soukromých školách jsou statisticky právě ty děti motivovaných rodičů, rozhodně tam není průměrná populace. Místo 30 dětí menší počet, pokud dítě není “v souladu s filozofií školy” (čili zlobí, není motivované), doporučíme mu odchod (několik dětí takto k nám přešlo). Asi je to škola od školy, jestli se problémových rovnou zbaví, nebo se snaží s nimi něco dělat (u nás v okolí se jich spíš zbaví, čili rodiče je přesunou do normálních základek), ale statisticky to skutečně není normální populace, jsou to bez výjimky děti movitějších rodičů, nebo minimálně rodičů, kteří považují vzdělávání za důležité tak, že jsou ochotni do toho investovat. Nepřizpůsobiví a nízkopříjmoví tam fakt nejsou. Občas školy dělají přijímačky, aby nabraly nadané děti (které jim udělají výsledky) a pak berou další, kteří jim přinesou peníze - ale ani tady to skutečně není normální vzorek populace.
Ale odpověď nemáte. To, co popisujete mají děti už před tím, než jdou do školy a naučily by se to i kdyby tam nemusely chodit. Je to opět převážně práce s něčím, co dítě má nebo nemá. Slušnému, vychovanému, nadanému a motivovanému dítěti to nic nedá a opaku také ne. Je tu určitý střed, který se v rámci socializace přikloní k jednomu nebo druhému extrému. To je přirozené. Pokud se učitel domnívá, že na to má nějaký vliv, pak prokazatelně spíše záporný.
Veškerý společenský tlak na školství spočívá v tom, aby si už ujasnilo, co přesně se tam s dětmi dělá? A pak v tomto bodě začalo vykazovat pozitivní výsledky, které budou ověřitelné, budou svým přínosem odpovídat nákladům a budou dosahovány plošně. To je celé.
Ale to se nedaří. Máme tu jen dítě, které roste a musí chodit do školy. Tam se cosi nějak děje a nějak to dopadne. Je to komplikované, nevysvětlitelné s docela pochybnými výsledky. Mluvím především o úrovni ZŠ. A to celé je poměrně drahé a čím dál dražší. I když dětí je čím dál méně, protože domškolaci a soukromé školy a vůbec, dát dítě do školy, to chce odvahu. O každoročním zápisovém kolapsu nemluvě. Protože nikdo neví přesně, co se tam vlastně děje. Všichni se opíráme o své vlasní zážitky a v tom je další velký problém. Zvedne ruku každý, kdo do školy chodil rád. Dalo se to přežít, ale užitek? V praxi žádný. Podtrhuji žádný, protože ani na vysoké škole se neučíte nic převratného, natož na té základní. Ale své děti milujeme. Proč je máme podrobovat něčemu takovému? To je ta otázka. Proč se školský systém neumí obhájit? Co dělají soukromé školy jinak?
? “ Tam se cosi nějak děje a nějak to dopadne. Je to komplikované, nevysvětlitelné s docela pochybnými výsledky.”, “Protože nikdo přesně neví, co se tam vlastně děje”… V tom je asi ten problém. Vy vlastně nevíte, co to učitelství obnáší, ale protože ze školy vždy nevyjedou jak na běžícím pásu jenom top vzdélaní, top vychovaní, top motivovaní, top podnikaví, top (dosaďte si, co chcete), tak jsou učitelé špatní. Resp. pro vas asi hraje roli to vzdělání, takže top VímVšeOVšem. Protože děti jsou do první třídy a všechny jsou vychované, motivované, vnitřně srovnané, eticky a respektujícně fungující, puberta neexistuje a všechny děti umí fungovat v kolektivu. Stačí do nich narvat jenom tu matiku a zeměpis, což je práce tak na dvé dopoledne, takže kde je problém, než u lempláckých učitelů? Není jiná cesta, jděte si to zkusit. Na rok. Fakt, upřímně. Pokud máte vysokou školu, možná vas vezmou, pokud ne, udělejte si kurz na asistentku a jděte do škol. Pak se můžeme pobavit, protože konečně budete vědět, co “se tam vlastně děje”. 70% práce učitele je veřejnosti skryto.
Jenže výsledkem vzdělávacího procesu má být vzdělané dítě. Tak tomu alespoň rozumí většina lidí.
Co má být výsledkem vzdělávacího procesu podle učitele? Spokojený a uznávaný učitel? Někde tu vzniká velké nedorozumění. 🤷
No, jak jste z mého příspěvku odvodila, že podle mě je vysledkem spokojený učitel, to je mi trochu záhadou. Výsledkem vzdělávacího a výchovného procesu (ano, školství má ze zákona výchovnou i vzdělávací funkci) by měl být člověk, který je vybaven nejen znalostmi, ale i dovednostmi (kompetencemi) pro život a postoji. Neučíme jen znalosti, ale i kompetence (pracovní, komunikaticní, kompetence občanská a další). Prostě kromě těch kostí a hlavních měst řešíme i praci v týmu, vyhledávání a kritické posuzování informací, řešíme klima ve třídě a milion dalších věcí. Tvrdím, že pouze podle výsledků žáků v jakémkoliv testu se nedá hodnotit kvalita učitele. Nic víc, nic míň, tak mi prosím nepodsouvejte žádné další interpretace.
Jediné kritérium kvality učitele je výsledek,
ostatně jako i v jiných oborech.
A výsledek je podle vás co? Jak chcete hodnotit rozvoj osobnosti? Připravenost na život? Myslíte si, ze podle toho, jestli díté pozná spojku podřadící? Nebo podle toho, jestli zvládne Pythagorovu větu? Myslíte si, že dobrý učitel je ten, který sice do détí nacpe láčkovce, ale zároveň je vydeptá, vychová z nich ustrašené jedice, co neumí kriticky cokoliv hodnotit? Učitel, co neřeší šikanu? Ona pravda je vždy někde mezi, je potřeba učit dovednosti a zároveň rozvíjet osobnost, klima třídy. Problém je, že to druhé se nevidí, těžko se hodnotí, ale často je to důležitější než to první.
Já s Vámi v zásadě souhlasím. Jinými slovy říkáte, že na kvalitě učitele záleží až v druhé řadě. Na prvním místě, je kvalita dítěte. To je celý ten kámen úrazu, nemyslíte?
Co tedy nabízí školy? Vzdělání pro motivované děti? Bohužel ani to není realita. Souhlasím totiž i s tím, že nadané děti se nemusí dostat do motivovaného kolektivu a k tomu dostat motivovaného učitele. Těch myslitelných kombinací je prostě hodně a celé to moc nefunguje. Nad tím pak všichni lamentují, i když všichni vědí, jak to je. Doplácí na to ale motivované děti.
Jinak to přirovnání učitelů a doktorů (natož onkologů), to opravdu není přiléhavé věci. To musíte sama uznat. Jinak smekám před tím, jak dlouhého komentáře jste se zde dopustila. To zde opravdu není zvykem. Hezký den.
Ne, já neříkám, že na kvalitě učitele záleží až v druhé řadě. Já říkám, že hodnotit učitele nebo školu podle toho, jak jejich děti dopadnou ve znalostních testech, je blbost. Hraje tam celá řada proměnných, které ten učitel prostě ani ovlivnit nemůže (jako je třeba nadání nebo motivace ke studiu). A na druhou stranu by se učitel měl hodnotit i podle jiných, těžko měřitelných kritériích, třeba podle toho, jak učitel umí učit měkké dovednosti, klima ve třídě a celou řadu dalších věcí). Prostě situace není tak jednoduchá, jak si představuje někdo, kdo netuší, o čem práce učitele vlastně je.
Dobrý den, nevím, zda se mi snažíte oponovat, nebo mi dáváte zapravdu? Mnoha slovy jste totiž vyjádřila mou včerejší doplňující myšlenku, že vzdělávací systém dosahuje výsledků pouze tam, kde práci odvede někdo jiný, než učitel.
Práce a odbornost učitele spočívá v tom, že má učit děti. Nemohli bychom se zlobit, že nedosahuje výsledků při učení papoušků, ale u dětí? To je prostě selhání. Pokud tedy učitel nemá dojem, že dítě=ten, kdo se učit chce a dělá to sám, navzdory čemukoli. Pokud učitel není schopen naučit, pak nevím, co v té škole hodlá dělat? Vymlouvat se a brát za to výplatu? Kdo by měl řešit jeho pracovní neúspěchy? Děti? Rodiče? 🤷
To je jako byste chtěla hodnotit doktory podle toho, kolik lidí vyléčí a kolik jich zemře. Obvoďák super, a onkolog je špatný doktor? “Pokud učitel/doktor není schopen naučit/vyléčit, pak nevím, co v té škole/nemocnici hodlá dělat? Vymlouvat se a brát za to výplatu? Kdo by měl řešit jeho pracovní neúspěchy? Děti? Rodiče? 🤷”? Děti nejsou stejné. Vysledky dětí nejsou úměrné péči.
Dobrý den, nevím, zda se mi snažíte oponovat, nebo mi dáváte zapravdu? Mnoha slovy jste totiž vyjádřila mou včerejší doplňující myšlenku, že vzdělávací systém dosahuje výsledků pouze tam, kde práci odvede někdo jiný, než učitel.
Práce a odbornost učitele spočívá v tom, že má učit děti. Nemohli bychom se zlobit, že nedosahuje výsledků při učení papoušků, ale u dětí? To je prostě selhání. Pokud tedy učitel nemá dojem, že dítě=ten, kdo se učit chce a dělá to sám, navzdory čemukoli. Pokud učitel není schopen naučit, pak nevím, co v té škole hodlá dělat? Vymlouvat se a brát za to výplatu? Kdo by měl řešit jeho pracovní neúspěchy? Děti? Rodiče? 🤷
Ne, ta moje myšlenka fakt nebyla v tom, že dobrých vysledků déti dosáhnou pouze pokud je to naučí rodiče - to je evidentně manipulativní plivnutí ve stylu “všichni učitelé jsou lemplové, kterým na dětech nezáleží nebo jsou líní cokoliv dělat”. Pokud si to vážné myslíte, nemá smysl se s vámi bavit, tento názor nezměníte, jediné, co vám můžu doporučit, je, abyste do nějake školy nastoupila a zkusila si to. Ale to, že lepších vysledků dosahují děti z prostředí, které jim říká, že vzdělání je důležité, tam je. Ne proto, že by je to doma naučili místo školy, ale protože děti víc vnímají tu potřebu, jsou motivovanější se učit než děti z rodin, které je nechají místo školy doma, protože hlídají mladšiho sourozence nebo prostě se jim nechce do školy a rodičům se nechce se s nimi hádat. Učitel je učitel (čili učí), ale není “naučitel”, neumí naučit cokoliv kohokoliv i přes případný nezájem nebo prostě jenom přes lenost. Nékteré děti jsou prostě šikovnější a motivovanější, a výběrové třídy nebo víceletá gymnázia si vybírají tyto děti, a proto tyto třídy budou mít zákonitě lepší výsledky, i když učitel nebude “top”, naučí se to i “navzdory” třeba ne úplně kvalitní výuce. A skvělý učitel v nemotivované a ne tak šikovné třídě může pracovat daleko lépe, a dotáhne děti k jejich maximu, ale v porovnání s výběrovými třídami bude hodnocen třeba průměrně nebo podprůměrně.
Výsledky dětí zcela určitě nekopírují pouze jejich schopnosti, učitel se na nich podílí téměř ze 60%
Souhlas, to by tak cca mohlo být (výzkumy neznám). Ale pokud chcete porovnávat vybrané třídy a “přebrané” třídy, tak ten efekt se násobí. Každá vybraná třída s průměrným učitelem bude mít lepší výsledky v testech než “přebraná” třída se stejným učitelem. Takže porovnávat učitele podle výsledků dětí v testech nebo v soutěžích není fér.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ve 13 už si holky dřív uměly uvařit něco jednoduchého samy (soudím podle sebe a svých kamarádek) a na VŠ už jsme uměly uvařit skoro cokoliv. Tehdy mě to ještě bavilo.
2 odpovědi
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Nejen holky. Mám dva syny a od cca 10 let občas vaří. Během covidu jsme jeli práci a školu online a najeli jsme na “já dvakrát týdně, každý syn jednou a jednou buď ještě já nebo objednat jídlo”. Naučili se obstojně třeba 6 jidel, což znamená základ pro celou řqdu dalších jídel, teď se to hodí. Když jedeme pryč, jsou schopni si uvařit sami, i ten patnáctiletý.