Mám to stejně. Víte v čem je problém? Muž mlčí, když jeho problémem je chování jeho ženy k němu. Kdyby se ozval, našla by důvod opět v jeho nedokonalosti. Tak by nakonec litoval, že vůbec něco říkal. Má zkušenost, že pokud mluví otevřeně, důsledky jsou ještě horší,
než když mlčí. Vždy je viníkem on. A způsob, jak se to řešilo dřív, je dnes nemyslitelný.
Hm, zajímavé, to mě nenapadlo. Pořád si ale myslím, že mlčení není dlouhodobé řešení. Každý to máme doma jinak, jsem ráda, že jsme si to s manželem tak nějak vyjasnili a k mlčením není většinou důvod.
jo, takovýho mlčitele jsem měla doma taky. Bojovala jsem s tím 10 let a naštěstí jsem měla na své straně tchyni, protože totéž dělal manželův tatínek a dědeček. Deset let jsem mu vysvětlovala, že mi to vadí a pokud má problém, ať mi to řekne a můžem to vyřešit. Občas nemluvil i 3 měsíce.
Jsem s manželem bez mála dvacet let a už to pochopil. Řekl mi, že je pro něj těžké rozebírat nepříjemné situace a hrozně nerad se hádá.
Tak se snažíme o všem mluvit, ikdyž se přiznám, že po dvaceti letech už vím, že určité věci nemám říkat, abych zbytečně nevyvolávala dusno.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Hanebný parchanty jako film miluju, ale pro americké publikum by měl filmu předcházet titulek, že jde o smyšlený příběh. Při návratu domů letadlem mě jeden američan ze středozápadu hodinu a půl přesvědčoval, že film je podle skutečných událostí.....
2 odpovědi