Pro mě domácí oblečení má být především pohodlné a odlišné od toho, v čem chodím do práce nebo ven. Na gauč si fakt nechci sednout v tom, v čem sedím v metru. Tohle učím i děti, jde spíš o hygienu. A v létě, když máme v bytě i krásných 36 stupňů, je i vytahané tričko příliš moc oblečení 😜 Jinak souhlas, příliš vytahané, děravé věci jsou pro ostudu, ale každému co jeho jest. Logičtější mi přijde nosit doma např vyřazené věci dříve mezi lidi, než mít spoustu "hadrů" a utrácet peníze za věci na doma.
Moje poznámka hloupá není. Článek hovoří o jisté nemoci. Zcela určitě by se obešel i bez oné doušky o Sovětském Svazu. Zbytečné a tendenční. Zcela to připomíná ony doby, kdy za všechno naopak mohly USA. Pochopitelně i za to, že u nás nebyl dostatek veřejných WC. 🙂.
A ta jistá nemoc, o které je článek, se v sovětském svazu vyskytovala ještě relativně "nedávno". Zajímavé, že zmínka o Africe, se vás nijak nedotkla.
Žasnu nad těmi komentáři... Mají něco udělat, neřekneme jim, co, ale chceme to mít už včera hotové🤔. Syn byl vícekrát na "praxi" v nejmenovaném velkém podniku. Tady se posaď a dívej se, podotýkám, že to není manuální práce. Ale co tam ten člověk dělá, to je prostě ta praxe, musí to praktikantovi vysvětlit, jako další předmět na škole. Ze školy mají pojmy, ale praxe je má uvést do reality. Nic jiného to není ani ve firmě, každá má svoje. Tak nerozumím, proč by jako měli tápat a málem hádat, co se po nich chce 🤔. To mi přijde, že se právě moc nechce pracovat tomu, kdo by to měl mít na starosti...
Máte velkou pravdu. Bohužel je lepší si kopnout, jak ti mladí něco nezvládají, než je to naučit. Není to dlouho se u nás někdo smál, že brigádnice něco neuměla a nevěděla, zeptala jsem se jednoduše, jestli ji někdo zaškolil, ukázal, vysvětlil. No a bylo ticho. Každý nějak předpokládá, že to těm novým někdo ukázal, ale jak není někdo zkušený jmenovitě pověřený zaškolením nového člověka, každý si hledí se moc nepřepínat. A to platí pro starší jako pro mladší.
Já vždycky učitele bránila, měnit bych s nimi asi nechtěla. Jenže teď je starší v první třídě, mám tudíž už tu pochybnou čest pár učitelů a dalšího personálu poznat a mám z toho bohužel dost smíšené pocity. O každém zaměstnání panuje spousta mýtů od lidí, kteří do toho nevidí do hloubky. Jen škoda, když se lidi nechovají jako lidi - a to platí pro každého.
Mě by hrozně zajímalo, co se ve škole děje. Neznám dítě, které by se do školy netěšilo, jsou zvídavé, ptají se, rády plní různé předškolní úkoly, radují se z pokroku. A pak bum. Spoustu dětí mých známých už radost ze školy opouští. Dcera se těšila, byla děsně hrdá, že už bude prvňačka a ejhle, velice záhy se těšit přestávala a neuběhly ani dva měsíce a moje zvědavá opice je spíš otrávená. Nechápu. Pochopím, že jí něco baví a něco nebaví (a nejde), ale že už takhle brzo to nadšení spadlo, to mě mrzí. Jestli to nebude prostě systémem. Učitelka na konci hodiny rozcupuje dětem výkresy, třídní odbyde dítě, které si přijde stěžovat na počínající šikanu, ať nebonzuje, družinářka po nich štěká jak po zločincích. Pak je fakt ale uuuplně buřt, jak mají barevné učebnice, nebo jak se škola tváří jako děsně friendly prostor (ty báje na dni otevřených dveří, to by ani Potěmkin nevykoumal).
Já vždycky v každé diskuzi bránila učitele. Však kdo by s nimi chtěl měnit, řadě rodičů bohatě stačila zkušenost distanční výuky. Jenže čas postoupil a starší dítě je od září školou povinné a na mě dopadla realita českého školství. Ano, příklad z článku je smutný a nemělo by se stávat, ale ani rodiče nemají často námitky jen tak z nudy.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nemáme televizi. Abych pustila dětem pohádku, nejdřív jsem si dělala takový průzkum pohádek z minulých let. No a po průzkumu jim zítra pustím S čerty nejsou žerty, protože z těch moderních pohádek jsem nějak nevybrala. A za tohle bych měla platit poplatky 🤷