Jedna facka to je hodně málo....

Souhlasím, proč jsme dávali miliomy prvorepublikových korun na pohraniční opevnění, když stačilo jednat s Hitlerem o míru. Nakonec to dojednali jiní bez nás. Jak jednoduché přjít k míru! To jsou vlastizrádné kecy pro tupé ovce Okamuro!

Stav místní infrastruktury je neuvěřitelně zoufalý. V Santigo de Cuba jsme mikrobusem vyjeli na kopec a nevěřícně jsme zirali na bizarní obraz. Na kopci stál ocelovy válec - vodojem pro město cca 10 m vysoký. Na všechny strany prorezlymi děrami z něj střikala voda, připomínalo to fontánu, kde podle fyzikálních zákonů dole díky tlaku to strikalo daleko a čím výše, blíže hladiny byl proud menší. Před vodojemem se povalovali tři strážci, asi aby jim imperialisti neotrávili vodu. První co vas napadne, proč to místo povalovani neopravi a kdo to mohl takhle nechat dojít.

Zažil jsem to na vlastní kůži, před odletem z Havany na letišti vypadl na půl hodiny proud, ale úplně! Nesvitilo ani nouzové osvětlení, seděli jsme v úplné tmě. Spoluučastnici zájezdu si priplatili nejlepší hotel v Havaně. Na rozdíl od nás jim tři dny v hotelu netekla voda. V našem hotelu pro změnu přestal druhý den fungovat jediný ze dvou výtahu, sedmé podlaží pěšky dvakrát denně. Výtahy tam byly z padesátých let dva, ale na tom druhém byly viditelné letité pavučiny. Vodojem v Santiago de Cuba připomínal fontanu jak byl prorezly, komunistický ráj to napohled.....

Já jsem viděl Husáka na vlastní oči jednou, když otevíral pěší zónu na Národní třídě. Měl na obličeji makeup a jak šel středem ulice, tak hledal očima někoho, kdo by mu zamával, ruku napůl připravenou zamávat také. 100 na levo a napravo jen mračíci se dav s rukama v kapsách. Hodit rajče si sice nikdo nedovolil, ale inteligentnimu Husakovi muselo být jasné, co si o něm lidé myslí a to ještě k tomu drtivá většina.

To, že večer v televizi ukazovali, jak mu dav mává téměř jako v Severní Koreji byla samozřejmě lež. Stačila na to skupinka rodinných příslušníků, kterou naaranžovali někde mimo. Platilo přesně co, napsal kdysi Solzenicin:" Oni vi, že nám lžou.....

Měl jsem tu "čest" v takové budově nějakou dobu pracovat. Zatlouct hřebíček na pověšení obrázku byl velký problem, protože po třetím úderu kladivkem spadla omítka o ploše 0,5 m2. Zbytek okolo držel silou vůle. Omítka byla jen hlína, namichana tak, aby vydrzela viset na zdi do kolaudace. Vápno a cement prostě někdo ukradl na chatu.

Do hrobu zahučel, ne proto, že rakev byla vyztužena plechem, ale proto že první soudruh byl vykrmenný jak prase a do hrobu ho spouštěli jen dva funebráci. Když už to vypadalo, že funebrák poletí do díry za ním, tak ho pustil. Večer už to ve zprávách vystřihli.

Vytažení kamenných kvádrů zábradlí v Písku v roce 2002 bylo naším úkolem. Začalo se hned po povodni, končilo se na konci září, kdy už vody byla hodně studená a několik hodin ve vodě nebylo nic příjemného. Co je dodnes záhadou, že několik kvádrů zábradlí chybělo a dodnes jsme je nenašli a to jsme jako písečtí patrioti přehrabali řeku i s pomocí bagru křížem krážem.

Potkal jsem v umývárně kempu emigranta Čecha. On již tehdy se škrabkou a pěnou na holeni, já s klasikou 100 let za opicema - žiletkou, štětkou a Barbusem. Povídá mi: "včera jsme se rozhodovali kam pojedeme, tak jsme rozhodli, že do Jugoslávie".Mně se udělalo v tu chvili špatně, když jsem si vzpomněl jaké martirium jsem zažil od ledna, než nás na místní poměry jako úplné žebráky pustili do vysněné Jugošky.

Na dovolené v Chorvatsku nás kontroloval kapitanat na moři a prý jsme lyžovali v plavebni dráze a chtěl cca 1000 Kč jako pokutu. To jsme na lodi neměli a tak nám sebral papíry a máme přijít večer do přístavu zaplatit pokutu. Řekl jsem to domácímu a ren hned ožil a povídá: " To je Jožka, můj kamarád. to neplaťte, to já vyřídím

Druhý den přišel; " Vše je vyřízeno, pokutu neplatíte, ale musel jsem za něj zaplatit účet v hospodě - na naše asi 1700 Kč :-)

Jedna z mála chvil, kdy jsem využil ruštinu, co jsme se coby jazyk osvoboditele a následně okupanta učili ve škole. Psali jsme v azbuce vápnem na silnici nebo na kravín: "Ivani idite domoj"

Komunisté jen ještě více vzedmuli vlnu obdivu k Husitum, která začala již v 19 století Národním obrozenim. Začalo to již soudruhem Jiráskem ....

V Písku se dostavil k volbám občan totálně opilý a komentoval nad urnou jména na lístcích: " To je blbec a tohle ještě větší blbec". Volební komise ihned zavolala Veřejnou bezpečnost (tehdy název Policie) a ta opilce, jak to tehdy chodilo zmlátila pendreky a odvezla na záchytku. Druhý den komise zjistila, že ještě nemá u toho občana čárku, že odvolil a vyžádala si Veřejnou bezpečnost, aby jim ho dovezla zpět. Občan po "gumoléčbě" pendreky odmítl volit a komise to schytala, že ho měli nejdříve nechat odvolit a potom odvézt.

A já naivka jsem si myslel, že tu ro..chu po výměně na Hradě už nikdy neuvidím....

Ještě, že už jsme na druhé straně. Velmi dobře si pamatuji to divadlo s neodjezdem v roce 1984. Sportovci se dušovali, že pojedou radši do Moskvy na truc olympiádu a všichni jsme přitom věděli, že z toho kape neskutečná faleš.

Už z těch fotek je vidět, že dopadl jak sedláci u Chlumce.

Připomnělo mi to přímý přenos z hokejového mistrovství světa v Německu před rokem 1989, kde se v přímém přenosu objevil na komunistické televizi transparent:" Bijte Rusy na věčné časy a nikdy jinak!". Komentátor Slepička blekotal nesmysly a ujištoval, že máme k Sovětskému Svazu úplně jiný vztah.

Vypráví se, že v IL 96, se kterým létá Putin jsou americké motory. Já jsem s tím krámem letěl z Kuby do Londýna, provozují ho vedle Putina ještě Kubánské aerolinky. Po přistání v Londýně jsme stáli hodinu v uličce čekajíce na odchod z letadla a až po hodině jsme mohli ven. Následně jsme zjistili, že letadlu zamrzmly dveře a nešly otevřít.

Na tu dobu skvělé výrobky, které socialismus neuměl vyrobit v dostatečném množství. Přišlo léto a mrazáky v Potravinách byla prázdné. Jeden čas byla krize s kakaem, tak Míšu polévali jakousi světle hnědou náhražkou.

Třídenní bratrská pomoc se nějak zvrtla. Ukrajinci Vás nevitaji šeříky, ale granáty s vrtulemi. Již dávno jste měli tancovat kozáčka v Kyjevě a rozdělovat si kořist po fabrikach. Místo toho hnijete v zákopech a skacete salta po explozich.