Dnes jsme se vrátili z Bali, byli jsme tam už několikrát. Na měsíc jsme si půjčili skůtry a s batohem objížděli Bali a okolní ostrovy. Vybírali jsme ubytování u místních, kde jsme se stali na chvíli součástí rodiny. Uvařili nám a vzali nás na výlety po okolí. Je výhodné jezdit nakupovat s místním, to pak jen koukáte, jak levně se dá cokoli sehnat. Třeba oběd i s kávou ve slušném warungu za 15 tis Rp. Nejhezčí pro nás byla asi Nusa Penida. Mimo sezónu krásné, prázdné pláže, spousta nádherných vyhlídek na útesy, moře a přírodu. větším městům jsme se vyhýbali. V dopravě je to sice jiné, než jsme známe, ale rychle si zvyknete a funguje to. Místní jezdí většinou ohleduplně. Vjel jsem třeba nechtěně na křižovatce do cesty místní slečně. Posunkem jsem se omluvil, ona zastavila, mile se usmála a ještě mi zamávala. To Evropan nepochopí. Na skůtr řidičák nepotřebují a jezdí už malé děti, které dosáhnou na zem. V centru Ubudu se nám letos už nelíbilo. Je tam fakt narváno, ale každý tam jezdí za jiným záměrem a někdo si tam může i užívat. Na Bali jezdíme rádi hlavně kvůli milým lidem. Máme tam už spoustu přátel a rádi se vracíme. Na špatné chování jsme samozřejmě také narazili, ale jen hodně výjimečně. Spíš to byla většinou naše blbost, že jsme někomu naletěli 😄. K autorovi článku se raději vyjadřovat nebudu.

Dlaždice s klik systémem jsem měl na uzavřeném balkoně. Za 3 roky se plastový systém úplně rozpadl, takže vyhodit a znovu.

Paráda, konečně.

Polní nemocnice bez personálu. To byl tunel malá domů už od začátku.

Tvoří se nová totalita. Abychom nedopadli, jako v KLDR. Vidím v zavírání sjezdovek jediný důvod. Někdo chce zřejmě začít podnikat i v cestovním ruchu. Ze svého postu nechá provozovatele zkrachovat, a pak si ty nejlepší koupí za směšnou cenu. Bude mít další monopol.