Hlavní slovo při klíčovém jednání politbyra 17. srpna 1968 měl Leonid Brežněv, který se skutečně narodil na Ukrajině, ovšem on sám mluvil rusky, do dneška se životopisci ani neshodnou, jak on sám vnímal svou národnost. Vedle Brežněva bylo dalšími členy politbyra 5 rodilých Rusů (Gennadij Voronov, Andrej Kirilenko, Alexej Kosygin, Michail Suslov a Alexandr Šeljepin), 1 Bělorus (Kirill Mazurov), 1 Lotyš (Arvid Pelše) a 3 Ukrajinci (Nikolaj Podgornyj, Dmitrij Poljanskij a Petr Šelest). Politbyro obvykle rozhodovalo jednohlasně, případné neshody se řešily dalším jednáním za účelem dosažení kompromisu. Rozhodnutí o invazi bylo kolektivní, postoje jednotlivých členů politbyra ve veřejných zdrojích nejsou dohledatelné.
Tohle není o politických postojích. Dějiny máme všichni stejné, ať už se u voleb projevujeme jakkoliv.
V roce 1947 nahlásil Leonid Brežněv do svého cestovního pasu, že má ukrajinskou národnost. Hlavním vodítkem pro potvrzení toho, že byl opravdu národností Ukrajinec, je jeho jazyk, kterým mluvil. Brežněv totiž při mluvené řeči používal suržyk, tedy ukrajinskou ruštinu, kterou se mluví pouze na Ukrajině a nikde jinde na světě. Pokud mluvíte rusky anebo v minulosti jste se učili rusky a ovládáte alespoň základy, okamžitě suržyk poznáte podle divného ne-ruského akcentu. Je charakterizovaný častým mícháním ruských hlásek “g” za ukrajinské “h” a hlavně obloukovými koncovkami hlásek na přechodech kch, ch, vch, chj, chl, které mohou připomínat lehké šišlání nebo chroptění (chochol).
Dne 18. srpna 1968 proběhlo v Moskvě zasedání Politbyra Nejvyššího sovětu, kterého se zúčastnilo dvanáct členů politbyra, včetně Brežněva a po krátkém zhodnocení situace v Československu se hlasovalo o invazi. Hlasování dopadlo 10:2 ve prospěch invaze. Z těch 10 hlasů pro invazi do Československa jich 7 bylo Ukrajinců, včetně Brežněva. Zbývající 3 z těch 10 byli Bělorus, Kyrgyz a Kazach. Jediný, kdo hlasoval proti, byl Rus! A Litevec se zdržel hlasování! Takže výsledek 10:2 na konci hlasování.
Autore, máte pravdu Chorvati se opravdu naštvou, když zjistí, že máme i zdravý rozum a nejsme ochotni akceptovat jejich nevybíravé způsoby. Namátkou jmenuji příklady: 1. "Čerstvé" plody moře a ryby z Makra za přemrštěné ceny 2. Typická chorvatská zmrzlina Algida 3. Předražené a někdy i prasklé lehátko na pláži, které vám navíc ženština pochybné národnosti (rumunská Romka, Albánka...) povinně umístí 3 cm vedle dalšího lehátka, na kterém se rekreuje širší rodina z Bosny, kde všichni kouří a pouští si hudbu na reprák. 4. Podivné hrací automaty pro děti v hnusném koutě u parkoviště vybavené zeleným kobercem ala tráva. Ovšem po naléhání děti a vhození mince se možná nic nestane. Šance 50 na 50. Pokud reklamujete, mladík, který postává kolem najednou nerozumí a neví, komu atrakce patří. 5. Paní na pokladně menšího marketu přes noc asi zapomněla počty, protože navrácené mince nesedí. 6. Policisté zastaví právě vaše vozidlo s českou SPZ, přestože stejně rychle nebo rychleji jedoucí vozidla s místní značkou jela před vámi 7. Chorvatské pivo je hnusné. 8. Na výletě lodí s fish piknikem si zcela určitě pochutnáte na čerstvě ulovené makrele (uloveno v Makru). Je tak čerstvá, že má ještě oko (tvrzení Chorvata připravujícího dotčenou makrelu). Shrnutí: Chorvatsko je krásná země s nádherným mořem. Další kapitolou jsou obyvatelé této země a jejich praktiky. Poučení: Přivez si kolik piva a řízků chceš, ale nezapomeň se chovat slušně, ohleduplně a tím zminimalituješ své problémy s domorodci.
A ještě každý třetí chorvat v autě, když Vás dojede, tak troubí jak ocas. Co si to dovoluji jet 50 a zdržovat ho. Nehledě na to, čím byli za 2.války.
Henlein děkuje
DEVADESAT PROCENT NĚMCŮ V JEHO TABORE.
Henlein vydal po skončených obecních volbách děkovné provolání, v němž pravi: Skutečnost, že právě v rozhodujícím údobi našeho zápasu o vyřešení národního problému více než 90% Němců tohoto státu přiznalo se k sudetoněmecké straně, zdůrazní nepochybně nejen v Praze, ale i v zahraničí, vážnost situace a nutnost plniti naše požadavky. (Polední list 14. června 1938)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Co myslíte, při dnešní rétorice vlády, kdyby u nás mohly být tresty smrti, co by bylo? Počkáme si🥲
3 odpovědi